Hradečtí pozemní hokejisté působili na velkém finále v hale pražské Slavie trochu jako exoti. Přijeli s pár hráči do pole, nedrželi klasické předzápasové rituály jako ostatní. Jenže na rozdíl od jiných si z posledního turnaje halové extraligy odvezli největší klubový úspěch - stříbrné medaile. S tím nikdo nepočítal.
"Stavíme nový stadion a někteří lidé nám ho nepřejí. Teď už nikdo nemůže říct, že si ho nezasloužíme, to bychom neměli úspěchy. Jsem rád, že jsme těm lidem zavřeli ústa," říká trenér úspěšného výběru Ladislav Smetana.
Vnímáte historické druhé místo jako přelom v klubových dějinách?
Nerad bych říkal, že teď půjde všechno jako po másle a o medaile budeme hrát i pod širým nebem.
V hale se vám ještě nikdy nepodařilo získat víc než bronz.
Jistě, stříbro je obrovský klubový úspěch, ale jsme nohama na zemi. Vždyť už se začínáme zase připravovat na venkovní sezonu, kde bychom chtěli do první čtyřky. Jenže to je zase úplně jiný hokej.
Pod vaším vedením je to první velká medaile. Hodně si jí ceníte?
Musela přijít, už jen proto, že stavíme nový stadion a někteří lidé nám ho nepřejí a říkají, že jsme nic nedokázali. Takže jsme si oddechli, že výstavba nového hřiště má smysl. Teď už nikdo nemůže říct, že si ho nezasloužíme, to bychom přece neměli úspěchy. Jsem rád, že jsme těm lidem zavřeli ústa.
V čem byl základ stříbrných medailí z Prahy?
Už jen to, že jsem půl hodiny před úvodním zápasem k hráčům promlouval, aby turnaj zvládli hlavně psychicky. Hala byla totiž skoro plná, byl tam televizní štáb. Na kluky to mohlo dolehnout. Ale postavili se k tomu perfektně a úplně soupeře zaskočili.
Nakonec jste ukázali, že umíte favority porážet. Po penaltách jste 4:3 vyřadili vítěze základní části halové sezony Rakovník a se Slavií sehráli alespoň vyrovnaný první poločas.
K finále jen taková perlička - slávisté se rozcvičovali hodinu před finále, zatímco my až půl hodiny po nich. Měli jsme pauzu a hráči byli po semifinále úplně vyždímaní. Jenže do finále šli slávisté až nečekaně opatrně. Byli dost zaskočení, že jsme porazili Rakovník, což se jim letos nepodařilo. Škoda, že jsme měli na turnaji úzký kádr. Ve druhé půli jsme odešli fyzicky a už jsme to nemohli uhrát.
Pro turnaj jste zvolili hodně mladou sestavu s dorostenci. Počítáte s nimi po úspěchu v hale i pro jarní část venku?
S mladými je to složité, ačkoliv na turnaji se ukázali dobře. Ovlivňuje to spousta faktorů. Někteří hrají ještě dorosteneckou ligu. Osobně bych byl radši, kdybychom měli šest až sedm opravdu kvalitních dorostenců namísto čtyř. Uzpůsobili jsme pro ně i jeden trénink, aby se sžívali s A týmem a přechod mezi dospělé nebyl tak obtížný. Každopádně tu jsou a moc mě těší, že se do týmu dobře zapracovávají. Může to být ještě lepší.
Medaile z haly jsou pro váš tým závazkem. S čím počítáte do venkovní sezony?
V hale se nám opravdu dařilo. Mužský B tým zase vyhrál 1. ligu. Tam byli i mladší hráči, kteří ještě do áčka nedorostli nebo se nevešli. Ale venku to bude jiný hokej. Řeknu to, co jsem si přál v halové části sezony: Chceme se vejít do čtyřky nejlepších a tam už se může stát opravdu cokoliv.
