Lidé z branže mnohdy jeho kroky kritizovali – někdy veřejně, ještě častěji v soukromých hovorech.
Jasně, práce u národního týmu vždycky budí vášně. Jakmile se nedaří, kritika se valí ze všech stran.
Jenže Pešán rozporuplnými výroky či chováním frajírka dráždil kolegy víc než jeho předchůdci.
I proto, že za sebou nemá parádní hráčskou kariéru, slušela by mu kapka pokory, kterou paradoxně ukázal až v Pekingu, na akci, po níž byl odvolán.
Z Pešánova působení u „repre“ plyne pár důležitých pouček pro jeho nástupce i hokejové šéfy.
Povýšenost mu ublížila taky u fanoušků, které si proti sobě zbytečně poštval – stejně jako novináře.
Pešán po jednoznačném hlasování končí u reprezentace. Nedvěd zůstává |
Na loňském šampionátu v Rize z mužstva probleskovaly zvěsti o půtkách se Sekáčem, Špačkem, Vránou či Hronkem.
Mohla k nim přispívat Pešánova nezkušenost. Na včerejším sezení výkonného výboru opakovaně zaznělo, že by se trenér neměl učit kočírovat „nároďák“ za pochodu.
Též v tomto ohledu se ukázalo, jak kardinálně se mýlil boss Král, když na „zelenáče“ Pešána na jaře 2019 vsadil jako na spasitele.
Uškodil mu i způsobem jmenování, o němž se předtím neobtěžoval zpravit tehdejšího kouče Říhu.
Dopustil krajně nešťastné nakupení funkcí (FP je i svazovým šéftrenérem a byl manažerem dvacítky). Sám Pešán teď po návratu z Číny uznal, že tolik práce je na jednoho člověka moc.
Králův tah Pešánem byl pokusem, který se proměnil v pohromu. Prezident tenkrát tvrdil, že se pro český hokej otevírá nová, pokroková cesta.
Jenže poslal ho spíš do slepé uličky.
