Přestože s hokejem už procestoval spoustu zemí, Vánoce zatím pokaždé trávil s rodiči a mladším bratrem. Jenže letos to bude jiné, hokejového útočníka Tomáše Chlubnu si totiž trenéři české juniorské reprezentace vybrali do týmu pro nadcházející mistrovství světa v Kanadě (Edmonton a Red Deer).
„Pro jistotu jsem letos sháněl dárky trochu dřív, právě pro případ, že bych se dostal do nominace, takže nakoupeno mám,“ hlásí devatenáctiletý rodák z Jihlavy, který po loňské sezoně přestoupil z mateřské Dukly do extraligového Motoru České Budějovice.
Čekal jste, že se vaše jméno objeví na soupisce pro šampionát, nebo to bylo překvapení?
Celý rok jsem se snažil pracovat co nejlíp a vůbec jsem nemyslel na to, jestli nominace vyjde. A ona vyšla, z čehož mám velikou radost.
Nakoupené dárky už jste rozdal, nebo budete nadělovat až po návratu z Kanady?
Nechám je pod stromkem, aby si je doma na Štědrý den rozbalili.
Tomáš ChlubnaNarodil se 6. července 2002 v Jihlavě, kde časem začal hrát hokej v barvách místní Dukly. Od začátku bylo zřejmé, že mu to na bruslích s hokejkou v ruce půjde. Prošel všemi mládežnickými reprezentacemi a v sezoně 2018/19 si poprvé zahrál za jihlavský A-tým. Letos v květnu se však rozhodl odejít do extraligových Českých Budějovic. Hokej hraje i jeho o čtyři roky mladší bratr Tobias. A otec Tomáš je bývalý reprezentant. |
Občas někdo podobnou situaci řeší uspořádáním předčasných Vánoc. O tom jste neuvažovali?
Abych řekl pravdu, tak ani ne, protože jsme do poslední chvíle čekali, jestli nominace opravdu vyjde. Prostě rodina bude mít Štědrý den 24. prosince jako vždycky a společně si dáme večeři, až se vrátím. Pak to všechno dooslavíme.
Určitě by bylo fajn, kdyby důvodem ke slavení byl i nějaký pěkný úspěch na šampionátu...
Jo, to by bylo krásný.
Budou první Vánoce mimo domov horší pro vás, nebo pro vaši maminku, která je určitě ráda, když vás má všechny pěkně pohromadě?
Těžko říct, zvláštní to bude asi pro oba. (usmívá se) Každopádně mamka mi nominaci moc přeje, věděli jsme, že to může přijít. Doma to beze mě určitě všichni zvládnou a já bez nich taky.
Jak už bylo řečeno, bude to váš první juniorský šampionát. Asi se tedy nemusím ptát, jak moc se na něj těšíte...
Samozřejmě se těším strašně moc, ale ještě musím splnit nějaké podmínky. Máme před sebou dva PCR testy a v dnešní době člověk nikdy neví, co se může stát. Pořád je to zatím jen širší nominace. Uvidíme, jak to dopadne. Naplno radovat se můžu, až tam opravdu budu.
Předpokládám, že jste asi proti covidu-19 očkovaný. Byl to pro vás problém?
Ne, já měl v tomhle jasno. Věděl jsem, že pokud bych na očkování nešel, mohl by to být do budoucna problém. Proto jsem šel hned, jak to bylo možné, ulehčuje to život. Navíc na mistrovství světa je, myslím, očkování dokonce povinné. Ale jinak beru, že každý má na něj svůj názor, je to každého věc.
Když tedy trochu předběhneme čas a budeme operovat s variantou, že na šampionátu opravdu budete hrát, co od něho očekáváte? S jakými ambicemi do Kanady český tým pojede?
Bude to velký turnaj, čekají nás výborní soupeři. Musíme jít zápas od zápasu, do každého dát maximum. Vyhlašovat něco takhle dopředu je těžké, jednoduše půjdeme pomalu krok za krokem a uvidí se, kam až dojdeme.
Pojďme se teď chvilku věnovat vašemu klubovému programu. Po loňské sezoně jste opustil mateřskou Jihlavu a zamířil do Českých Budějovic. Pořád to berete jako správnou volbu?
Rozhodně ano, ničeho nelituju, jsem v Budějovicích rád. Dali mi tady šanci hrát v extralize, první lize i v juniorce. Jsem opravdu moc spokojený.
Na to jsem se právě chtěla zeptat, vy vlastně ještě vypomáháte i prvoligovým Litoměřicím...
Přesně tak, hraju hodně, což je pro mě skvělé. Beru to rozhodně jako velké plus.
Nastoupil jste mimo jiné i proti mateřské Jihlavě, přičemž jste se dvěma asistencemi podílel na její prohře 3:5. Jaký jste měl z vítězství pocit?
Krásný, chtěl jsem moc vyhrát. Vypsal jsem i motivaci pro kluky v kabině, byl to zážitek.
To byl ale určitě i váš první start za budějovický A-tým a následně pak i první extraligový gól, mám pravdu?
Hrozně jsem si svoji premiéru užíval a samozřejmě mám i schovaný puk, kterým jsem dal první gól. Bylo to v Mladé Boleslavi.
Na kolik vás premiérová trefa v nejvyšší soutěži přišla?
(usmívá se) Samozřejmě nějaké dluhy u klubového pokladníka mám, ale konkrétní nebudu.
Zvykl jste si v Českých Budějovicích okamžitě?
Je to krásné město. Mám tady svůj byt, a protože přítelkyně se do Budějovic dostala na vysokou školu, jsme spolu. Navíc lidé tady hokejem žijí. Při domácích zápasech máme skvělou atmosféru. Neskutečnou.
O mamince už řeč byla, ale co váš tatínek, bývalý výborný útočník. Sleduje vás i v Budějovicích?
Na domácí zápasy jezdí pravidelně. A venku byl zatím jen v Mladé Boleslavi, takže si vybral dobře, viděl můj první gól na vlastní oči.
A víc chválí, nebo kritizuje?
Spíš si jen tak povídáme, co bylo špatně, a co se naopak povedlo. Nekritizuje, debatujeme.