Trenér reprezentace hráčů do 20 let Jakub Petr měl na přípravném kempu složitou úlohu. Koho vybrat na šampionát? A z koho udělat gólmana číslo 1?
Petrovi se totiž sešla výjimečná generace brankářů, letos prošli draftem NHL hned čtyři gólmani (Vladař, Stezka, Vejmelka, Miroslav Svoboda), což je nejvíc v historii!
Kouč nakonec ukázal na mladíka, jenž byl draftován už loni.
Jedničkou se stal Vaněček, který brzy oslaví 20. narozeniny a na juniorském mistrovství světa chytal už minule a loni získal s osmnáctkou stříbro.
V sobotu proti Rusům obstál v nové roli, v pondělí ho čeká souboj se Slováky (on-line reportáž sledujte ZDE), odveta za loňské vyřazení ve čtvrtfinále.
„Kdybych byl jednička, chci udělat úspěch,“ řekl odhodlaně ještě před odletem do Helsinek. Vaněček působí jako pohodář, ale při rozhovoru nepoužívá dlouhé věty. Není snadné jej rozmluvit. Ovšem pak překvapí upřímností.
Jak se vám líbí život v Americe?
Čeští brankáři na MSJ ve FinskuVítek Vaněček (draftován Washingtonem jako 39. v pořadí) Aleš Stezka (Minnesota, 111.) Druhý brankář rovněž prošel Libercem, kde se narodil a působí odmalička. Je členem stříbrného týmu hráčů do 18 let z loňského MS. Po draftu se vydal do USHL, kde chytá za Sioux Falls Stampede. „Nedokázal jsem si představit, jak to bude těžké. Když se brankář dostane ve 22 nebo 23 letech do NHL, tak to klobouk dolů. Vede k tomu dlouhá cesta. Musíte pořád makat. Malinký krůček jsem udělal, ale jsem teprve na začátku. I kdyby to mělo trvat šest sedm let, tak se budu snažit to vydržet.“ Stezkovým vysněným klubem je právě Minnesota, za vzor považuje Jonathana Quicka. Daniel Vladař (Boston, 75.) Trojku dělá bývalý kladenský gólman, který rovněž působí v nižší americké soutěži. Ačkoliv dříve si přál chytat v dresu Rytířů extraligu, teď sní o NHL. „Rozhodování o odchodu bylo složitější. Na Kladně jsem byl spokojený. Ale potřeboval jsem se posunout dál. Jsem rád, že jsem odešel. Všichni mi tady v zámoří pomáhají. Ale kluky v první lize sleduju, daří se jim, snad se brzo vrátí.“ Na přípravném kempu Bruins se Vladař potkal s reprezentačními spoluhráči Jakubem Zbořilem, Davidem Pastrňákem i zkušeným Davidem Krejčím. „Zašli jsme společně na večeři. Kluci jsou báječní.“ Vladařovým vzorem je Pekka Rinne, finská jednička Nashvillu. |
„Hokejově je to dobré. Normální život se mi tam moc nelíbí,“ odpoví Vaněček. Proč? „Hlavně kvůli jídlu. Nedělá mi to zatím dobře. I když si uvařím sám, nechutná mi to.“
Také rozdílné stravovací návyky mohou talentovaným hokejistům v cestě za vysněným cílem překážet. Ještě jako náctiletí vyrazí sami do neznámého prostředí, prvotní nadšení z naskytnuté příležitosti střídá drsný střet s realitou. Konkurence - zvlášť v brankovišti - je neúprosná.
„V jídle jsem byl vždycky vybíravý, je to taková menší vojna pro nás. Ale dá se to,“ potvrzuje i třetí brankář Daniel Vladař. „Stýská se mi hodně, hlavně po dvouleté sestře. Mám úžasnou přítelkyni, která to zvládá,“ doplňuje další strasti zámořského života Aleš Stezka, dvojka současného výběru.
„Hlavně se nauč anglicky!“ slýchávali od skautů všichni.
„Učím se. Je to lepší, co potřebuju, to řeknu. Ale když se kluci baví rychle, tak nestíhám,“ líčí pokroky Vaněček. „Ze začátku to bylo hrozný, nerozuměl jsem, sotva jsem si řekl o pití a o jídlo. Ale člověk se donutí,“ přidává Stezka. A také Vladař ví, že bez znalosti jazyka by se neprosadil: „Musí být strašně těžké, když tam někdo jde a neumí ani špitnout.“
Vaněček, který je o rok starší než kolegové, už se dvakrát zúčastnil přípravného kempu Washingtonu. „Bylo to úžasné,“ vzpomíná na setkání s hvězdným Alexem Ovečkinem. „Má výbornou střelu. Ale myslím, že se na něj nedá připravit. Gólmani si stejně nevšímají, kdo na ně pálí, a chytají každou střelu.“
Do prvního týmu Capitals má však český brankář ještě daleko. Zatím chytá za South Carolina Stinggrays na „druhé farmě“ v ECHL.
„Doufám, že se mi povede příští sezonu dostat do AHL, udržet se tam co nejdéle. A chci, aby mi to šlo,“ ušklíbne se. Uvědomuje si, že mu mohou dobré výkony ve dvacítce pomoct jako třeba v minulosti Petru Mrázkovi, který je po letech čekání v nižších soutěžích stabilním členem Detroit Red Wings . Vaněček v zámoří plánuje vydržet stejně dlouho. „Hokej tady je na jiné úrovni,“ tvrdí. „Mám smlouvu na tři roky, uvidíme, co bude potom.“
Přitom nezapomene pochválit svou domovinu. „S brankáři se v Česku pracuje velmi dobře, pomáhají speciální kempy.“ Prospěšnost letního setkání v Třemošné vyzdvihují také kolegové.
„Když jsem tam byl poprvé, byl jsem úplně vykulenej. Je to skvělá zkušenost pro mladé i pro ty starší, kteří můžou ukázat mladším nějaký směr. Navíc máme hodně kvalitních brankářských trenérů,“ myslí si Vladař
K vánočnímu období patří příběhy o lásce. Jeden takový ovlivnil i Vaněčkovu kariéru.
S havlíčkobrodským odchovancem pracoval v Liberci Martin Láska, který dělá zároveň kouče brankářů i v juniorském národním týmu. „Je výborný,“ chválí jej Vaněček, jenž začínal jako útočník, chytat si zkusil v páté třídě a když zjistil, že mu to jde, v brance zůstal.
On-lineUtkání se Slovenskem budeme sledovat v podrobné on-line reportáži. |
„Pan Láska je výborný trenér. Hodně se nám věnuje,“ přitaká exliberecký kolega Stezka. „Kluky v mládežnických kategoriích vede správným směrem.“
Na Lásku věří i kouč Petr: „Úspěch českých brankářů vychází z tradice, navíc pro děti je maska atraktivní. Můj malý tajně doufá, že se do branky ještě postaví. Pomáhá, že se gólmanům věnuje speciální skupina trenérů, probírají se detaily. Já tomu nerozumím, potřebuju, ať se ta černá věc chytí a dál to neřeším. Všechno souvisí se změnou práce na svazu. Hokej je na vzestupu.“
Potvrdí to teď čeští junioři s Vaněčkem v brance?
