V Buffalu se mu otevírá nová šance. Do týmu přišel v létě a teď se s ním vyhřívá na výsluní NHL.
Sabres před sezonou změnili klubové barvy, znak i podobu dresu. Líbí se vám?
Spíš ten třetí, modrý, v němž hrajeme vybrané zápasy. Vypadá jako ten úplně původní, s klasickým znakem, tedy šavlemi. Nové logo se mi moc nezamlouvá. Ani lidí jsem s tím moc neviděl. Pokud si budu objednávat nějaké dresy, budou to určitě ty udělané postaru.
Ale jinak se vám v novém dresu líbí, že?
Jsem spokojený. Hodně. Vyhráváme. A to je důležité. Hrajeme v klidu. Hned je lepší nálada, člověka všechno tolik nebolí.
A Buffalo?
Všichni říkali, že to je špatné město. Je malé, ale stejně všichni bydlíme v okolí, tak do třiceti minut jízdy odtud. Pro rodinu ideální. Je tu všechno. A spousta hokejistů, co za Sabres hrávali, si tu koupila domy. Michael Peca, Barnaby nebo Todd Marchant. Ten odtud pochází. V Edmontonu mi taky dali nabídku. Ale šel jsem raději na východní pobřeží. Je to jednodušší ohledně cestování, člověk stráví víc času ve své posteli. Domů se po zápasech venku nevracím v půl čtvrté ráno, ale už kolem půlnoci.
Byl jste se podívat na Niagarské vodopády?
Manželka tam jezdí pravidelně. Chtěly tam všechny návštěvy, co se u nás vystřídaly. Je to tady největší atrakce. Mohli bychom si otevřít cestovku... I když, já tam ještě nebyl. Ale až bude víc volna, určitě se tam podívám. Zatím jsem jen občas vyšetřil chvíli na golf.
Už máte tamní hřiště obhlédnutá?
Jo, ale teď už mrzne a hole jsem zazimoval. Jsou tu i zastřešené haly s minigolfem, ale spíš se starám o hokej. Hrajeme často, není čas.
V minulé sezoně jste si zahrál s Edmontonem finále Stanley Cupu. Buffalo teď zahájilo sezonu skvěle. Myslíte, že by se mohla otevřít stejná šance?
Rád bych. A hlavně bych rád vyhrál. Prodloužit si sezonu o dva a půl měsíce a nakonec nemít nic, to je hrozné. Léto je pak navíc strašně krátké. Ale ta šance s Buffalem je obrovská. Tým máme podobný jako v Edmontonu, v útoku možná ještě lepší. A hlavně tu jsou dva vyrovnaní brankáři. Dokud do Edmontonu nepřišel Roloson, moc se nám nedařilo.
Buffalo zahájilo skvěle. Dá se vstup Sabres do sezony považovat za překvapení?
Už během přípravného kempu byly tlaky, že chceme být nejlepší. I komentátoři jako Barry Melrose na ESPN to předpovídali, skladba týmu se jim líbila. Zatím to potvrzujeme. A ten tlak na nás je pořád větší a větší.
Vnímal jste vyhlídky mužstva stejně?
Trošku jsem se bál začátku. Hráli jsme dost na cestách. Ale vyhráli jsme prvních deset zápasů za sebou. To nám dodalo sebevědomí, jsme ve větším klidu. Máme výborný mladý mančaft. Vhodně sestavený na tuhle ligu.
Jaroslav ŠpačekHokejový obránce se narodil 11. února 1974. Rodák z Rokycan pronikl do velkého hokeje jako obránce Plzně. Po pěti letech v nejvyšší soutěži zamířil do Färjestadu. Ve své jediné sezoně 1997–98 s tamním týmem získal švédský titul. Úspěch v Elitserien a olympijský triumf v Naganu ve stejném roce pomohly odstartovat jeho dráhu v NHL. V zámořské lize působí osmou sezonu. Nastupoval v ní za týmy Floridy, Chicaga, Columbusu a Edmontonu, s nímž v minulém ročníku postoupil do finále Stanley Cupu. V něm Oilers po sedmi zápasech podlehli Carolině. Během předloňské výluky se vrátil do Plzně a odtud zamířil do Slavie. Od léta je hráčem celku Buffalo Sabres. Kromě zlata v Naganu získal třikrát titul mistra světa – v letech 1999, 2001 a 2005. Má rovněž bronz z letošních olympijských her v Turíně 2006. |
Co to znamená?
Jsou v něm samí dobří bruslaři, což vyhovuje současnému hokeji. Stavíme na pohybu, to třeba ve Philadelphii nemají tak mobilní obránce. A z toho plynou jejich problémy.
Tým je také dost vyrovnaný, že?
Někdo má jednu dvě dobré lajny, my čtyři pětky. Ta čtvrtá sice nic moc, ale není to jen údržba. Když jdou na led a ostatním se třeba nedaří, oni to zvednou, chtějí dát gól. V tom jsme strašně nebezpeční. Soupeři nikdy nevědí, kdo udeří.
Dávají si na vás soupeři víc pozor? Prvních deset zápasů bylo skvělých, dalších deset už tolik ne.
Za rovnovážného stavu moc gólů nedostáváme. Ale moc nám nepracuje oslabení. V něm dostáváme góly, kdy se to někde odrazí. Normálně by to tam nespadlo nebo by střelu někdo zblokoval. Je to i v hlavě. Třeba jsme soupeře podcenili. Ono taky když tým pořád vyhrává a není na to třeba tak zvyklý, přijde uspokojení, malý výpadek. A to teď v lize stojí okamžitě dva tři góly.
Ale většinou se dokážete vrátit.
Umíme zabrat. Dost zápasů jsme vyrovnali a vyhráli v prodloužení.
A co nedávno divoký zápas s Tampou Bay?
Měli jsme pár šancí, ale neproměnili. Oni pak nahodili puk od modré čáry, šel kolem brankáře, trefil ho do nohy a padl tam. Ale my se potom zvedli. Za druhou třetinu jsme jim dali sedm gólů.
Váš finský spoluhráč Numminen překonal rekord v počtu zápasů, které v NHL sehrál Evropan. Slavili jste?
Byl tady blázinec. Sjelo se množství Finů, tolik jsem jich nepotkal ani ve Finsku. Byli jsme na cestách, on to překonal v Carolině. Ale týden chodili do kabiny, natáčeli každý jeho krok. Ani jsme si nemohli dojít na záchod.
Co říkají Finové, že je bude od příští sezony trénovat Kanaďan Shedden?
Spustil se kvůli tomu pěkný poprask. Numminen říkal, že jim napřed volali lidi ze svazu, jestli souhlasí. Řekli, že ne. Oni se přesto rozhodli pro Kanaďana a Finové jsou z toho vyřízení.
V Buffalu je i početná družina Čechů. Jak vám to klape?
Dobrý. Než jsem v létě přišel, mluvil jsem hlavně s Alešem Kotalíkem. Nabídku z Buffala jsem totiž dostal už loni, ale pak jsem dal přednost Chicagu. Jirku Novotného ani Tomase Vaneka jsem neznal.
Vanek je ale Rakušan.
Jeho rodiče jsou Češi.
Mluví dobře česky?
No, takovou tou správnou češtinou. Rádoby spisovně, s roztomilým přízvukem a ještě do toho hází cizí slova. Je to sranda. Někdy na nás spustí německy. Ale snaží se. Na to, že nevyrůstal u nás, mluví výborně.
Ještě k té loňské nabídce Buffala. Nelitujete, že jste ji nepřijal?
Chicagu jsem dal přednost, protože jsem tam už jednou hrál, líbilo se mi to. Bylo by takové srdcervoucí ji odmítnout. Ale pak jsem si drbal hlavu. Hráli jsme špatně a nakonec mě vyměnili.
