Sezonu však zakončil úžasně. Poprvé v kariéře vyhrál Stanley Cup. "Díky bohu, že byla sezona tak dlouhá!" smál se třiatřicetiletý bek po neděním příletu na ruzyňské letiště.
Napadlo vás po výměně z Toronta, že byste hned v novém klubu mohl slavit triumf?
Nečekal jsem, že se to stane takhle rychle. Ale věděl jsem, že půjdeme do play-off, že je to dobrý tým. Když už jsme byli ve třetím kole, tak jsem doufal, že by to mohlo dopadnout.
Musí to být příjemná změna, po letech bez play-off rovnou slavit Stanley Cup.
Bylo těžké odpovídat posledních pět šest let na otázky, proč se nepovedlo play-off. Letos to bylo daleko lehčí, samé úsměvy, žádné otázky, proč jsme hráli blbě.
Jaká byla reakce bývalých spoluhráčů z Toronta?
Hodně kluků mi psalo. I nějací, od kterých bych to nečekal. Hned po zápase bylo asi dvě stě zpráv a pak pořád chodily dál.
Patřil jste k tahounům oslav?
Všichni odevzdali všechno jako na ledě. Když měl někdo dost, tak si šel lehnout. A druhý den začal slavit znova. Velký blázinec byl při šestihodinové cestě z Vancouveru v letadle. A vůbec první tři dny byly náročné, skoro jsme nespali.
Jaké byly oslavy v Bostonu?
Asi dvě hodiny jsme jeli v autobusu a v ulicích na nás čekalo asi milion a půl lidí. Bylo neskutečné to prožít a bylo by hezké to zažít znovu. Pak jsme měli s klukama soukromou party, tam bylo hodně pití a dost jsme si to užili.
Zato ve Vancouveru propukl nevídaný chaos a rabování. Co jste tomu říkal?
Na zimáku to bylo v pohodě, všichni zůstali sedět a pogratulovali svému týmu. Ale venku to byl blázinec, to člověk ani nechce vidět. Přece je to jen zápas a je zbytečné, aby někdo takhle bláznil.
Během play-off vás zámořská média kritizovala, mimo jiné i za to, že nestřílíte. Vnímal jste to?
Vůbec. Každý ví, jaký jsem hráč, že víc nahrávám, než střílím. Spoluhráči mi dávali důvěru, i trenér. S Montrealem mi to nešlo, ale od půlky druhého kola už to bylo v pohodě.
Probíral jste už váš triumf se starším bratrem Františkem?
Volali jsme si. Před posledním zápasem jsem se ho ptal co a jak a on říkal: Prostě vyhraj! Bylo to těžké, Vancouver hrál výborně. Vypadalo to, že všechny domácí zápasy vyhrají, až v posledním jsme to zlomili. Je hezké mít jméno na Stanley Cupu vedle bráchy. On ho vyhrál v roce 2006, takže nebude vyrytý daleko.
Už tušíte, kde budete působit v další sezoně?
Uvidíme, jak to dopadne 1. července, kdy se otevírá trh s volnými hráči. V Bostonu bych zůstal rád, kluci byli výborní. Manažer i trenér by byli rádi, kdybych zůstal.
Co chystáte na léto?
Léto bude krátké, jen se tu otočím a za chvíli pojedu zase zpátky. Zahraju si tenis, Tomáš Plekanec pro mě určitě něco přichystá. Týden si odpočinu a začnu zase trénovat.
