Herně se velmi podobá zmíněnému McDavidovi. Je také skvělým a rychlým bruslařem, výborně čte hru, jeho produktivita do velké míry závisí na spoluhráčích, protože mu patří spíše role gólového asistenta.
„Podobný typ hráče by mohl vyrůst i z Bedarda,“ věštil na sociální síti Instagram trenér Václav Varaďa. „Cítím, že to ale bude mít těžké. Očekávám, že se po startu začne trošku herně trápit. Bude se adaptovat na novou soutěž,“ hlásil na adresu třetí hvězdy – kanadského teenagera.
Connor McDavid z Edmontonu pózuje s trofejemi, které získal během galavečera NHL.
Kanadský útočník Connor Bedard z Chicaga na rozbruslení před úvodním utkáním v NHL
Vzápětí se při svém srovnání přesunul k Američanovi, kterého mohl sledovat během dvou stáží u Devils: „Také není extra silovým hráčem, ale je neskutečně technicky vybavený a na nejlepší cestě získat 100 bodů, což Bedard letos dokáže jen těžko.“
Varaďova slova se zatím naplňují.
V uplynulé sezoně se Hughes ještě přes magickou stobodovou hranici o jediný bodík nepřenesl. Teď už čtyři góly vstřelil a na dalších třináct přihrál. V noci si statistiky může vylepšit proti Buffalu.
Útočník Jack Hughes (86) z New Jersey slaví gól se spoluhráčem Timem Meierem (28).
Kdyby v probíhajícím ročníku pokračoval stejným tempem, na konci základní části by měl bodů hned 233. Koneckonců, když si Hughesovo jméno vyhledáte na specializovaném serveru Eliteprospects.com, přesně na tohle číslo narazíte.
Podobně bouřlivý start se moc nevidí, v historii NHL se povedl jen deseti hokejistům. Naposledy Mariu Lemieuxovi (6+11) v sezoně 1995/96.
Průměr 2,83 bodů na zápas je dlouhodobě neudržitelný, přesto má dvaadvacetiletý hokejista k velkému milníku našlápnuto víc než skvěle.
Někdejší jedničku draftu z roku 2019 si možná pamatujete i ze šampionátu juniorů, kde ještě s košíkem na hlavě potrápil, mimo jiné, českou reprezentaci v čele s famózním brankářem Lukášem Dostálem a jednou nahrávkou se přičinil o další ze série čtvrtfinálových vyřazení národního týmu.
Další rok už pravidelně hrál v nejlepší soutěži světa, s 21 body a bilancí -26 při účasti na ledě v 61 zápasech moc neoslnil. O sezonu později přidal deset bodů navrch, což ale ve srovnání s očekáváním znamenalo stále strašně málo.
Jednička posledního draftu Jack Hughes zažívá v dresu New Jersey pomalý rozjezd.
„Nenáviděl jsem to,“ připustil v rozhovoru pro ESPN.
„Stane se z vás jednička draftu a najednou jste součástí NHL. Jeden večer tu proti sobě máte McDavida, další Brada Marchanda a příště Sidneyho Crosbyho,“ pociťoval novou, výrazně vyšší obtížnost.
Životní styl mladíka z floridského Orlanda se také dramaticky proměnil: „Dřív jsem bydlel doma, chodil na střední a byl rád, když jsem si jednou týdně mohl dát něco v Chipotle (síť mexických restaurací). A pak berete milion dolarů a hrajete v těch velkých halách.“
Zrovna Hughes je ale hráčem, kterému sebevědomí nechybí. A ani nechybělo. Velkou motivaci může hledat i ve vlastní rodině.
Maminka Ellen vybojovala před 31 lety stříbro na světovém šampionátu žen. Tatínek Jim se sice do NHL nedostal jako hráč, nýbrž jako asistent trenéra Bostonu, v Torontu pro změnu zastával pozici ředitele oddělení pro rozvoj hráčů. Dopadl tak lépe než Jackův strýček Marty, který se po univerzitě v Bostonu a angažmá v nižší zámořské soutěži ECHL ocitl až ve Skotsku.
Obránce Vancouveru Quinn Hughes (43)
Obránce Luke Hughes (43) z New Jersey
Nejvýrazněji jsou pak vidět oba Hughesovi sourozenci, kteří své jméno na draftu slyšeli také v prvním kole. O dva roky starší Quinn už je kapitánem Vancouveru a i coby obránce patří mezi nejproduktivnější hráče.
Naopak o dva roky mladší Luke se v lize rozkoukává, také v New Jersey. Takže když po nadějném bekovi ze čtvrtého místa sáhli právě Devils, Jack radostí šílel.
Radost Jacka Hughese, když Devils draftovali jeho mladšího bratra:
Sám se v totožném roce dál zvedal a stal se asistentem kapitána. Dobře využil vynucené covidové pauzy, trochu si oddechl a sezonu 2021/22 zakončil s 56 nashromážděnými body. Navíc se zlepšoval i tým, který předtím patřil ke slabším.
Stačilo ještě nabrat pár kilogramů svalové hmoty a vyrostla z něj jedna z největších zámořských hvězd. Budoucnost amerického hokeje.
„Jak stárnu, začínám být víc a víc sám sebou. Lidé si o mně možná myslí, že jsem nafoukaný, ale já jsem jen takový, jak jsem vyrostl. Jako sebevědomý a šťastný kluk, co miluje vlastní život,“ vysvětluje pohodář, mezi jehož velké záliby patří jídlo i pasivní sledování jiných sportů jako jsou basketbal a fotbal – včetně toho amerického.
Možná jeho putování poslouží jako inspirace i zelenáči Bedardovi. Jelikož málokdo mezi dospělou elitu vletí tak jako McDavid.
