„Začalo to už v přípravě, kdy se nám zranilo několik hráčů, a to se hodně promítlo do celé sezony. Kdy nás zranění dál likvidují. To jsem ještě nezažil,“ má jasno o jedné z příčin problémů v letošní sezoně český útočník David Krejčí.
Nutno podotknout, že momentálně má Boston většinu dříve zraněných hráčů zpět, ale zápasová absence je na některých stále znát. Vítěz Stanley Cupu z roku 2011 má navíc po letní výměně důrazného beka Johnnyho Boychuka do New Yorku Islanders výraznější problémy v obranném pásmu, než tomu bylo v dřívějších letech zvykem.
„Hrajeme hrozně ustrašeně. Když třeba vedeme, tak místo toho, abychom dál útočili a navýšili náskok, tak se stáhneme a jen čekáme. Z toho ty chyby v obranném pásmu vyplývají. Tak zkušené mužstvo nemůže něco takového připustit,“ upozorňuje rodák ze Šternberka na fakt, že Bruins v posledních pěti utkáních inkasovali dvacet branek.
Davide, nejsou vaše problémy způsobené i tím, že pro vás v posledních letech začínala ostrá sezona v podstatě až začátkem play-off?
Je pravda, že v posledních letech pro nás byla základní část spíš taková povinnost, kterou tým musí projít a všechny naše síly se koncentrovaly hlavně na vyřazovací boje. Na druhou stranu v téhle lize člověk nemá vůbec nic jistého. Nejde počítat s tím, že máme něco předplacené. Teď to musíme doklepat do play-off a tam už se může stát cokoli. Přece jen na postavení před play-off tolik nezáleží. Hlavně se tam dostat.
Vy jste byl dlouhé roky zvyklý mít vedle sebe dvě tvrdě hrající křídla. Ať jde o Lucice s Hortonem nebo později o Iginlu. Nepostrádáte takového hráče?
To je spíš otázka na manažera týmu. Všechno to je otázka platového stropu. Samozřejmě nám teď chybí ta váha v rozích, kterou Horton a po něm Iginla přinesli. Náš styl je hodně o tom vybojovat puk a hrát hodně v útočném pásmu. To se nám teď tolik nedaří a víc hrajeme na protiútoky.
V tom může vynikat talentovaný David Pastrňák, který v poslední době s vámi v řadě občas nastupoval.
To bezpochyby. S Davidem má náš útok zase trochu víc rychlosti a protiútoky mohou být jeho velkou zbraní.
Co jste vůbec říkal na to, jak se do prvního týmu prosadil rychle?
Někdy to je trochu o štěstí. Na začátku kempu jsme měli zranění a on toho dokázal využít. Nezaváhal a šanci si zasloužil. Taková situace u nás v kempu nebyla od doby, co jsem se do týmu dostal já. Perfektní načasování pro Davida, který teď ukazuje, že na NHL má už v tak mladém věku. Ta jeho rychlost je výborná.
Jak na vás na ledě působí?
My jsme skoro pořád spolu. Docela jsme si padli do noty. Máme podobný přístup k hokeji, takže nám to zatím klape výborně.
Při draftu byl hodně přirovnáván stylem hry k vám. Můžete to potvrdit?
Já jsem o něm po pravdě řečeno moc neslyšel, než přišel k nám na kemp. Neměl jsem o něm takový přehled. V NHL je hrozně těžké hrát na centru. Většina mladých kluků začíná na křídle, aby si rychleji zvykli. Na středu musí mít člověk pořád hlavu nahoře, jinak to hodně schytá. David zatím na křídle odvádí dobrou práci, tam je teď jeho místo a třeba se časem přesune do středu.
Jak zatím z vašeho pohledu hodnotíte letošní sezonu? Po loňském nevydařeném play-off jako byste trochu vypadl ze své role...
Vždycky se mi v play-off dařilo, jednou to neklapne a člověka to rozhodí, to nepopírám. Pak hned zranění na kempu, navíc jsem se třikrát během ročníku vrátil se zraněním. To člověku moc nepřidá. Teď to docela jde, ale hlavní je play-off, abych byl v ideální formě a rozpoložení.
A kdyby to letos Bostonu v play-off nevyšlo, chtěl byste si zahrát na mistrovství světa v Praze?
Je to pro mě velké lákadlo. Když jsem mladší, tak to pro mě bylo ještě víc než NHL. V té době jsem v televizi viděl nejlepší hokej vždycky jen z mistrovství světa. Navíc doma by si chtěl zahrát každý. Na druhou stranu jsou tady ta zranění a záleží, kam se dostaneme v play-off. Tohle nechávám čistě na konec sezony, jak dopadneme s Bostonem.
