Kanada je známá svým nadšením pro hokej. Fanoušci milovaným sportem žijí, média se zaobírají i těmi nejmenšími detaily. Řada hráčů se s takovým náporem těžko srovnává. A pro brankáře, na které je upřena ještě větší pozornost, to platí dvojnásob.
„Já se ale naopak těším. Kdybych chtěl být pod tlakem, zvládnu to sám a nemusím ani číst noviny,“ říká Vladař. Přes léto tvrdě pracuje, chce dorazit stoprocentně připraven, na led chodí s kladenskými Rytíři.
Na Boston bude vzpomínat pouze v dobrém, ale už se soustředí pouze na nové angažmá. „Beru to tak, že jedna hezká kapitola končí a přichází další, která bude ještě hezčí.“
Měl jste dopředu nějaké indicie, že k výměně dojde?
Vůbec. Zrovna jsem byl na zápase fotbalové Sparty s Rapidem Vídeň. V sedmdesáté minutě mi volal agent, že mě vyměnili. Vůbec jsem to nečekal, přišlo to opravdu zničehonic.
Takové překvapení asi dokáže zkazit fotbalový zážitek, co?
Ze začátku jsem byl opravdu v šoku. Nebyly žádné náznaky, chránili si mě i v rozšiřovacím draftu. Po fotbale jsem sedl do auta a znovu mi volal agent. Pak se ozvali i z Calgary a generální manažer Don Sweeney z Bostonu. Celé se to upeklo během pár telefonátů.
Právě Sweeney říkal, že si vás chtěli nechat, ale zkrátka nezbylo místo. Jak to berete s odstupem času?
K hokejovému životu to prostě patří. Teď mě spíše mrzí, že už nebudu potkávat všechny skvělé lidi, se kterými jsem v Bostonu strávil pět let. Mám tam hodně kamarádů, prožili jsme toho opravdu hodně. Ale zdá se, že v Calgary se na mě těší. Všichni působili opravdu pozitivně a příjemně.
Toronto zahnalo pochyby. Motal jsem si hlavu, noviny už nečtu, říká Kaše |
Bruins vás draftovali v roce 2015, na šanci v NHL jste musel čekat pět sezon. Jak náročné to bylo po psychické stránce?
Zažil jsem hodně těžkých chvilek, ale tím si musí projít každý hokejista. Nikdy to nedošlo tak daleko, že bych si hledal angažmá v Evropě. Jednou bych si to vyčítal. Pořád jsem si říkal, že vrátit se můžu vždycky. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby mě do NHL povolali o něco dříve, ale je dobře, že jsem vydržel. Doufám, že se mi to vrátí.
Podobnou situací si ve Washingtonu prošel brankář Vítek Vaněček. Řešili jste to spolu?
Ano, poměrně často. S Vaňousem jsme dobří kamarádi. Když hrajeme proti sobě, tak chceme oba vyhrát, ale jinak si navzájem přejeme. Nevzdávali jsme se a doufali, že šance jednou přijde. Jemu už se povedlo získat stálé místo v NHL. Doufám, že ho v této sezoně napodobím.
Vaši cestu do NHL přibrzdil i fakt, že Bruins dlouho spoléhali na Tuukku Raska a Jaroslava Haláka. Neříkal jste si někdy, že být tam jiná dvojice, slabší, možná byste dostal víc příležitostí?
Někdy ano. Ale Boston je velká a úspěšná organizace s obrovskou tradicí, pořád chtějí hrát na těch nejvyšších příčkách. Situaci mi to sice zkomplikovalo, ale byla to pro mě obrovská škola.
Vzali si vás na starost?
Hlavně poslední dva roky, kdy jsem se připravoval s týmem během play off, jsme spolu trávili hodně času. Skamarádili jsme se. Posunulo mě, když jsem je viděl v tréninku. Radili mi a také pomáhali se vším mimo led. Skvělí kluci.
Máte nějaké informace o Raskově budoucnosti? Zatím nemá podepsanou smlouvu a objevují se spekulace, zda s hokejem neskončí.
Popravdě nevím. Po sezoně musel podstoupit operaci boku, tak jsem mu jen psal, jak je na tom. Chce se dostat co nejrychleji zdravotně do pořádku, zatím se věnuje hlavně rehabilitaci. Kdybych si měl tipnout, tak pokračovat bude. Pořád má zápal a chce vyhrávat. Nevidím důvod, proč by se k hokeji neměl vrátit.
Boston opustil také David Krejčí, překvapivě se vrátil do Olomouce. Co jste jeho rozhodnutí říkal? Jak vnímáte odkaz, který v zámoří zanechal?Krejča je pan hokejista. Jeden z nejlepších hráčů, které jsme v NHL měli. Pro některé fanoušky je možná trochu nedoceněný, ale v Bostonu moc dobře věděli, co v něm mají. Rozhodl se správně, je to od něj hezké gesto. Bude s rodinou. Splnil slib, který jí dal. Zase ukázal, že není výjimečný jen na ledě, ale i mimo něj.
Právě kolem Krejčího se v Bostonu během posledních let vytvořila taková malá česká kolonie.
Přesně tak. Teď sice došlo k několika změnám, ale Čechů tam je pořád dost. Zůstávají Pasta (David Pastrňák) s Kubou Zbořilem. Přišel Tomáš Nosek, o místo v NHL bojuje Kuba Lauko. Budou mi chybět, ale během sezony se určitě několikrát potkáme.
Krejčího konec v NHL není definitivní. Vrátí se z Olomouce do Bostonu? |
Naopak v Calgary působí jen pět dalších Evropanů.
Na farmě mají Slováka Adama Růžičku. Trochu se známe, ale zatím nejsme v kontaktu. Čistě zámořský tým jsem zažil v juniorce, takže nejdu úplně do neznámého. Beru to tak, že nezáleží, kdo v kabině je, ale aby to celé fungovalo.
Už vás někdo z tábora Flames kontaktoval? Počítají s vámi na pozici dvojky?
Jedu tam s tím, že udělám NHL. Ale nechci, aby mi předem řekli, že mám své jisté. Mám to nastavené tak, že budu o místo bojovat. Chci si to zasloužit. Doufám, že to vyjde.
Jedničkou bude Jacob Markström. Stylem jste si podobní, oba máte skoro dva metry. Sledoval jste ho?
Snažím se pozorovat všechny brankáře v NHL, přeci jen jsou nejlepší na světě. Viděl jsem pár jeho zápasů, koukal jsem i na nějaké sestřihy. Už jsme i v kontaktu. Zatím na mě působí jako super kluk, takže i na něj už se těším.
A co hokej v Kanadě, taky se těšíte? Fanoušci tam sledují NHL více než v USA, ale společně s médii umí na hráče vyvinout daleko větší tlak.
Vždycky říkám, že tlak je jen takový, jak si člověk sám připustí. Musím říct, že se na to naopak těším.
Vážně?
Hodně mě zajímá kanadská hokejová kultura, bude skvělé sledovat zápal fanoušků. Kolikrát se stane, že jdete na zápas a v hlavě ještě nejste správně nastaven, ale když se podíváte na plné tribuny, dodá vám to energii.
Jak vidíte sílu Calgary? Na papíře jde o zajímavý tým, ale větší úspěch se mu zatím vyhýbá.
To je strašně složité říct. Všechny týmy jsou kvalitní. Záleží, komu to nejvíce sedne. Calgary minulý rok zmeškalo play off jen o kousek. Doufám, že tentokrát do něj už proklouzneme, to je můj hlavní cíl. Máme natolik šikovné hráče, že když si to sedne, budeme vyhrávat.
Kdy do Kanady odlétáte?
Kemp začíná dvaadvacátého září, do té doby chci být zabydlený a naplno připravený. Poletím o něco dříve, cestu plánuju na začátek září. S přítelkyní máme v Bostonu ještě hodně věcí, takže chceme mít klid na stěhování.
Máte smlouvu ještě na dva roky. Berete to jako výhodu? Máte více času ukázat, že do NHL patříte.
Tak daleko se nedívám, zatím se soustředím hlavně na začátek kempu. Chci být co nejlépe nachystaný, zdravý a cítit se dobře. Potřebuju ukázat, co ve mně je. Pak se uvidí, co bude dál.
