Ani tohle jméno jste možná před šampionátem neznali. 23letý Lammikko je přitom jednou z oněch dvou posil z NHL. V této sezoně naskočil do 40 zápasů za Floridu, o čtyři roky mladší bek Henri Jokiharju odehrál za Chicago duelů 38.
Do neděle se ani tito borci neřadili po bok jmen jako Patrik Laine, Aleksander Barkov či třeba Sebastian Aho. Po zlaté jízdě na Slovensku ale jsou novými hrdiny oni. „Nikdo od nás nic nečekal, někdo ani čtvrtfinále. Ale všichni do jednoho jsme si pořád věřili. Navíc jsme spolu byli už dlouho před šampionátem,“ vysvětloval týmovou chemii Lammikko.
Tohle evropské jádro (což je výraz, který čeští fanoušci s libostí ironicky předhazují trenéru Miloši Říhovi), získalo skutečně finální podobu už dlouho před šampionátem. Kouč Jukka Jalonen do sestavy nezakročil, ani když se v průběhu MS uvolnil z NHL hvězdný útočník Colorada Mikko Rantanen. Jalonen viděl, jak jeho parta šlape.
„Stihli jsme se neskutečně sblížit. Na generálce v Brně jsme porazili Čechy i Rusy a tím to všechno začalo,“ ohlížel se za počátkem cesty za zlatem Lammikko, jehož rozzářenou tvář zdobily jizvy a mezera po vyražených zubech. „Máme celé léto na to, aby se všechno zahojilo,“ rozchechtal se před novináři.
On i všichni jeho spoluhráči se u žurnalistů po posledním utkání na šampionátu ochotně zastavovali. Dokonce náhradní brankáři i hráči, kteří do zápasu vůbec nezasáhli. Každý Fin se zlatou medailí na krku chtěl povědět něco o tom, jak se z nenápadné skvadry stal vládce hokejového světa.
Kanada - Finsko 1:3, Seveřané po osmi letech opakují bratislavské zlato |
Všichni většinou opakovali stejné důvody úspěchu jako Lammikko. „Každý zápas trvá šedesát minut, během nichž se může stát všechno. Jasně, bylo tady pár týmů, které s řadou posil z NHL připomínaly all-star výběry. Nesmíte se ale z respektu k soupeři složit. Bojovali jsme a tohle je výsledek.“
V boji Finům notně pomáhali i fanoušci, jejichž modrobílé moře se společně s týmem přelilo na semifinále z Košic do Bratislavy. Zde vidělo dva velkolepé zápasy, které měly klíčové společné jmenovatele - brankáře Kevina Lankinena a kapitána Marka Anttilu, jenž oba duely rozhodl.
„Bože... Jestli si někdo zlato zasloužil, tak je to on. Zažil toho spoustu, příliš se mu nevěřilo. A teď vstřelil čtyři góly ve třech zápasech play off,“ vynášel svého parťáka ze čtvrté formace Lammikko (Anttila srovnal v závěru čtvrtfinálové partie se Švédskem).
Mimochodem, hráč ze čtvrté útočné řady rozhodl i o posledním finském titulu v roce 2011. Bylo to také v Bratislavě, rovněž pod koučem Jalonenem. A světe, div se, dokonce v totožném čase 42:35. Lišil se jen střelec, kterým byl tenkrát Petteri Nokelainen.
Finové se radují s pohárem:
Jak tehdejší zlato, teprve druhé ve finské historii (první v roce 1995), slavil Lammikko? „Ještě, abych slavil, vždyť mi bylo patnáct. Musel jsem do školy. Zajímalo by mě spíš, co dělal Kakko, tomu musely být tak tři roky,“ narážel na hvězdného benjamínka ve finské sestavě.
Zato letošní oslavy už si oba budou moct vychutnat naplno. „Kdo ví, kolik dní potrvají. Spíš doufám, že týdnů,“ byl šťastný Lammikko, jeden z řady nenápadných finských hrdinů.
