Proto se zkušený útočník Peter Pucher, který si během své dosavadní bohaté kariéry vyzkoušel nejvyšší domácí soutěž na Slovensku i v České republice, zahrál si mezinárodní EBEL ligu, startoval na sedmi světových šampionátech a jedněch zimních olympijských hrách, rozhodl pro „nášup“.
„Opravdu musím říct, že mě tahle soutěž příjemně překvapila. Byla v ní spousta výborných zápasů. Vnímám to jako velkou zkušenost,“ svěřil se bývalý útočník Košic, Zvolenu, Pardubic, Komety Brno a především Znojma.
Měl jste jasno v tom, že chcete pokračovat v aktivní kariéře ještě další rok, už dlouho, nebo jste se rozhodoval až po sezoně?
Už před koncem se mě pan Stojánek (majitel klubu – pozn. redakce) ptal, jak to se mnou vypadá, a cítil, že bych si mohl ještě rok zahrát. Navíc věřím, že mi trenér Žák dá znovu příležitost, abych mu občas vypomohl i s trénováním. Už loni jsem dělal některé tréninky. Beru to jako dobrou školu pro svůj budoucí trenérský život.
Takže zpětně nelitujete svého loňského rozhodnutí vyzkoušet úplně neznámé hokejové vody?
Rozhodně ne. Dívám se tady na hokej i jinýma očima, trenérskýma. Loňská sezona mi pomohla zorientovat se ve druhé lize, kterou jsem vůbec neznal. Teď už vím, jak funguje, jakou má úroveň. Poznal jsem hokej nejenom ze špičkových lig, ale trochu i z toho spodku.
Mluvil jste o příjemném překvapení, co se úrovně druhé ligy týká, ale narazil jste i na něco negativního?
Těžko říct. Asi ani ne. Třeba i zimáky na tom byly dobře. Některé dokonce mají i obrazovku. V porovnání s Fehérvárem, který hraje EBEL Ligu, úplná paráda. Ve druhé lize nemá nikdo tak špatný stadion jako on. A to přitom hraje mezinárodní soutěž.
Předpokládám, že svoji roli v uzavření nové dohody sehrál také úspěch žihadel v loňské sezoně. Nebo se pletu?
Je to tak. Dostali jsme se až do semifinále druhé ligy a podle mě jsme v něm klidně mohli Brod mnohem víc potrápit. Na jedno, nebo možná i na dvě vítězství jsme myslím měli, jen jsme udělali několik chyb. Ale je pravda, že Brod byl velmi dobře připravený.
Peter Pucher ještě v dresu Znojma
Majitel klubu i hlavní trenér si během celé sezony také pochvalovali atmosféru na stadionu v Moravských Budějovicích. Jak jste ji vnímal vy?
Musím souhlasit, je to super. Chodí pravidelně kolem pěti set lidí a na pár zápasů dorazila i tisícovka. Je vidět, že si tady diváci hokej užívají. Co mě možná malinko překvapilo, byly rozměry hřiště. U nás je opravdu krátké, takže je velký rozdíl v zápasech doma a venku. Ve třetině musí člověk jinak reagovat. Ale jinak atmosféra parádní a zázemí na druhou ligu fakt pecka.
Dohodli se. Ještě na rok... Během loňské druholigové sezony se mnohokrát přesvědčil, že angažování bývalého slovenského reprezentanta a mistra světa z roku 2002 Petera Puchera byla pro moravskobudějovická žihadla správná volba. I proto se ho snažil majitel klubu Zdeněk Stojánek udržet v týmu také pro nadcházející soutěžní ročník. A dohoda se nakonec skutečně povedla. „Oznámil mi, že si chce ještě rok zahrát. Jeho zkušenosti jsou pro nás velkým přínosem,“ pochvaloval si Stojánek novou dohodu s brzy čtyřiačtyřicetiletým hokejistou. A jak konkrétně podle něj Pucher ovlivňuje hru žihadel? „Není to o tom, že by úplně změnil její obraz, ale v těžkých chvílích to bylo právě o něm. Rozhodl například sérii se Sokolovem,“ připomněl. Navíc u žihadel se Pucher věnuje nejen samotné hře, ale také výchově mladých hokejistů. „Svoje zkušenosti jim předává v klidu a srozumitelným způsobem,“ nešetřil komplimenty šéf moravskobudějovického hokejového klubu. Zejména pro ty nejmenší je podle něj v tomto směru obrovským vzorem. „Rodiče nám říkají, jak kluci na Petrovi očima doslova visí, když jim něco vysvětluje. Všichni ho poslouchají na slovo,“ prozradil Stojánek. Není proto divu, že také nová dohoda zahrnuje práci s mládeží. „Děti jsou strašně snaživé a bylo na nich vidět, jak moc šly výkonnostně nahoru. Musím říct, že mě to potěšilo,“ svěřil se Pucher, který má v týmu mladších žáků i svého syna. Možná také díky tomu nebylo vyjednávání o pokračování v Moravských Budějovicích zas až tak složité. „Nechci, aby to vyznělo nějak vychloubačně, ale myslím si, že podmínky, které tady hráčům nabízíme, nejsou na druhou ligu špatné. Možná se na nás někteří zpočátku dívali skrz prsty, ale kdo to pak u nás pozná na vlastní kůži, je tady rád,“ hlásil Stojánek. |
Kromě toho, že byste měl pomáhat s trénováním u A-týmu...
(skočí do řeči) To je zatím jen moje přání, nejsme nějak napevno domluveni. Ale byl bych moc rád, kdyby mi to pan Žák dovolil.
Dobře, takže jinak - kromě hraní a možná i občasné výpomoci s tréninky u prvního mužstva byste se měl dál věnovat také práci s nejmenšími hokejisty v klubu?
Je to tak, loni mě to hrozně chytlo. Viděl jsem na těch dětech velké pokroky.
Podle Zdeňka Stojánka nemáte absolutně žádný problém s disciplínou svých svěřenců. Údajně vás poslouchají na slovo. Je to pravda?
Snažím se být přísný, ale i kamarádský. A ano, nemám problém s tím, že by mě někdo nerespektoval. Asi i proto, že ti kluci se na mě chodí dívat, jak hraju, a přece jen mám za sebou nějakou kariéru, což děti vnímají. Já to vím podle sebe. Když máte za trenéra někoho, kdo něco s hokejem sám prožil, je motivace vždycky obrovská.
Dá se říct, že to platí i o vašem současném kouči Augustinu Žákovi, který odehrál spoustu sezon v nejvyšší soutěži za Jihlavu?
Určitě. Byl to skvělý hokejista a respekt má velký. Co řekne, to platí.
Jednoho syna v Moravských Budějovicích trénujete v mladších žácích a s druhým nastupujete za A-tým. Jaký je to pocit?
Jak kdy. Někdy se na některé věci dívám asi víc kriticky. Ale je to splnění snu, zahrát si s vlastním synem hokej. Pokud udělá na ledě chybu, ale nejenom on, snažím se mu hned vysvětlit, co musí příště udělat jinak. Snažím se nedělat rozdíly.
Bere vaše rady, nebo se občas i pohádáte?
Někdy, když vidím, že si nechce nechat říct, a já přitom vím, že to funguje jinak, zvýším hlas a je potom trochu dusno. Ale nejde o žádné velké hádky, jen je to už prostě dospělý chlap, který má svou hlavu.
Sezona byla letos pro Moravské Budějovice poměrně dlouhá, stihl jste už dovolenou?
Tenhle rok to asi nejvyjde. Manželka má restauraci v Retzu a teď zrovna je tam sezona, takže se jí snažím pomáhat. Ono je to u nás trochu složitější. Já nemůžu na dovolenou v zimě, protože mám sezonu, a ona zase v létě. (usmívá se) Ale snad příští rok by to vyjít mohlo.
Suchou přípravu si řešíte po vlastní ose, nebo s týmem?
Určitě sám. Ve svém věku už nemůžu dělat všechno jako ti mladí kluci. Ale zároveň mi loňská sezona ukázala, že je potřeba být na druhou ligu opravdu hodně dobře připravený.
