„Musím ale přiznat, že moc vytěžovaný jsem zrovna nebyl,“ pustil se do hodnocení odchovanec brněnského hokeje, který byl loni vyhlášen nejlepším brankářem celé Chance ligy.
Dlouho jste v Havířově vedli jen těsně 1:0...
To ano, ale kluci hráli výborně. Ve třetí třetině jsme pak dali druhý gól a začalo to tam konečně padat.
Zatímco vy jste dál držel nulu. Vyskytla se v utkání vůbec nějaká těžší chvilka?
Možná nějaké dvě těžší střely tam byly. Jednou střílel domácí hráč z vrcholu kruhu golfákem a kdybych byl o trochu míň zajetý v bráně, tak to nedopadlo dobře. A pak ještě jedna situace, kdy se tam soupeř objevil sám a mířil do betonu, aby se puk odrazil před dalšího hráče. Jenže já ho vyrazil bruslí, takže změnil směr.
Už jste se zase těšil na pravidelný zápasový zápřah?
Hlavně jsem rád, že už na hokej znovu můžou chodit lidi, že se situace trochu uklidnila.
Loni jste byl vyhlášen nejlepším brankářem Chance ligy, je to pro vás velký závazek do letošního ročníku?
Určitě se snažím potvrdit, že loňské výsledky nebyly jen náhoda. Ale především chci pomoct týmu, abychom se dostali minimálně do play off.
Vím, že jsou odehraná teprve dvě kola, nicméně pohled na tabulku teď musí být příjemný...
Bylo by super, kdybychom nahoře vydrželi, ale jak říkáte, jsou odehrané jen dva zápasy. Stačí jedna porážka a všechno může být jinak.
Kdysi jste říkal, že si při zápase občas broukáte nějakou písničku, abyste se zklidnil. Stále ještě tuhle metodu praktikujete?
Spolupracuju teď s psychokoučem a snažím se držet jeho rad.
Můžete být konkrétní?
Snažím se při zápase na nic nemyslet, v podstatě se přepnu do nějakého poloautomatu. Tím pádem mám rychlejší reflexy. V podstatě se dá říct, že když nad tím člověk nepřemýšlí, funguje jakýsi, když to řeknu blbě, zvířecí instinkt. Ruka vystřeluje proti puku úplně automaticky. V kabině pak ani kolikrát nevím, jaké zákroky jsem měl.
V sobotu vás čeká souboj s Frýdkem, co by na něj mělo platit?
Věřím, že pokud budeme hrát pořád stejně, tak máme na to, abychom zase udělali dobrý výsledek.