Když uslyší Čermákovo jméno zapálení příznivci různých extraligových klubů, zrudnou a zaskřípou zuby: „Ten provokatér? Ten zákeřňák?“
Další mohou jízlivě dodat: „Tohle má být legenda?“
Sám centr se v nadsázce označoval za čističe ledu a ačkoli svůj styl poslední sezony měnil, byl pro soupeře vždy mimořádně nepříjemný.
V Brně na něj nedají dopustit. Čermák posílil Kometu v době, kdy ještě zdaleka nepatřila k extraligové špičce. Záhy se stal kapitánem, který řídil kabinu.
Ukočíroval i hvězdnou partu s Eratem, Němcem nebo Zaťovičem, což byl jeden z klíčových faktorů dvou nedávných brněnských titulů. Navrch přidal 41letý útočník i dvě stříbra a bronz. Jeho názorům naslouchal klubový boss Zábranský.
„Když jsem v minulé sezoně přišel do kabiny Komety, hned bylo jasné, kdo je tam KÁPO,“ vyťukal na sociální sítě Tomáš Plekanec. „Nemusel mluvit. Stačilo, že se postavil,“ doplnil dlouholetý útočník z NHL.
I proto Čermákův dres před posledním odehraným kolem vyvěsili pod střechu brněnské arény a elegantně oháknutý tvrďák se pak klouzal po ledě jako tučňák. Jeho dvanáctku v Kometě už nikdo nikdy nosit nebude.
Hokejisty cepuje dcera velké legendy. Jsi Brutální Nikita, slýchá o sobě |
„Tohle je hlavně díky panu Bubníkovi, jemu se už nikdy nikdo nepřiblíží,“ uvědomoval si Čermák. „Že jsem hrál s takovým číslem, je shoda náhod.“
Skutečně se nedávný lídr Komety vyrovnal Vlastimilu Bubníkovi, který v 50. a 60. letech sesbíral jedenáct tuzemských titulů, válel v reprezentaci a zároveň i špičkově kopal do míče? Pro vysvětlenou - obojživelník Bubník měl i přes sto startů v nejvyšší fotbalové soutěži.
Jinde se tleskalo. Ale bez vyvěšeného dresu
Zajímavé srovnání se nabízí i s jinými extraligovými slávami z počátku sezony.
V Plzni se zatleskalo Ondřeji Kratěnovi, jehož kariéra se víc než podobá Čermákově osudu. Do Plzně přišel po třicítce, získal titul, také strávil v klubu osm sezon. Ale jeho dres se pod stropem vedle jmenovek Ebermann, Špaček nebo Straka neobjevil.
O víkendu se také aplaudovalo Petru Sýkorovi. Místo dresu a vyřazeného čísla v Pardubicích, které v tomto patřily mezi hokejové průkopníky v tuzemsku, dostal 385 speciálních puků. Přesně tolik gólů bývalý kanonýr a dvojnásobný extraligový šampion za Dynamo nastřílel.
Seriál ZvolněníTaké vás unavují rozbory, ofsajdy, fauly nebo zakázaná uvolnění? Server iDNES.cz přináší pravidelný seriál Zvolnění, ve kterém se reportéři MF DNES budou vážně i nevážně zabývat aktuálním extraligovým děním. 1. díl: S mikrofonem za hokejem končí, sbohem mé dětství |
Až vyvstává otázka: Čím si vysloužil Čermák povýšení mezi brněnské legendy? Kometa bere Čermáka jako symbol vzkříšení a novodobých úspěchů. Ale co je mnohem podstatnější - je naprosto legitimní, že si klub vybírá a oceňuje bývalé opory dle vlastního uvážení.
Právě v tom tkví mezi extraligovými kluby mezera, která je propastnější než bodový rozdíl mezi prvním a posledním celkem tabulky. Ne všude se dodržují podobné obyčeje, které se v NHL objevovaly už ve 30. letech minulého století.
Po čtvrtstoletí se viděli v hospodě
Zatímco v Brně, Pardubicích, Spartě nebo i prvoligové Slavii někdejší slavné hokejisty oceňují, vyvěšují dresy a vyřazují čísla (pozor - někde to není totéž), jinde by se okázalé slávy nedočkaly. Pokud by Čermák svůj plodný podzim kariéry odkroutil například v Olomouci nebo Mladé Boleslavi, jeho dvanáctka by byla jediným trikotem, který by pod stropem visel.
Olomoučtí mistři extraligy z roku 1994 si připomínku ke čtvrtstoletí od senzačního zlata museli uspořádat sami v restauraci v centru města. Fandové Boleslavi vzpomínají na známé tváře tak, že na stadionu umístili vlastní plakáty Tomáše Nouzy a Richarda Krále.
Dres někdejšího bodového fantoma extraligy by klidně mohl viset v Třinci, jenže to se jen tak nestane. Král se s Oceláři rozkmotřil, vše přerostlo až do soudních sporů, v nichž se bývalý útočník neúspěšně domáhal vyplacení peněz za nevypořádané pohledávky.
I osobní vztahy hrají při uvádění do kronik a síní slávy, jak jsou nejčastěji pojmenovány rubriky na klubových webech.
Hradecký Mountfield ji má označenou jako Klub patriotů, do něhož může vstoupit bývalý hráč nebo funkcionář po padesátce, který v klubu působil přes pět sezon. V karlovarské síni slávy je bezmála třicítka hokejistů, trenérů či zaměstnanců klubu, kteří většinou v klubu působili v letech, kdy Vary pobývaly v druhé nebo třetí nejvyšší tuzemské soutěži. Ze sezony 2008/2009, kdy Energie slavila historický titul, se mezi vyvolenými objevují pouze jedinci jako například trenér Paleček.
Kdo z extraligy napodobí Čermáka?
Přitom z tehdejší úspěšné éry by si klidně vyznamenání vysloužil Petr Kumstát, který po minulé sezoně ve Spartě ukončil profikariéru. Téměř dvoumetrový kolohnát ve Varech slavil titul a na západě Čech poctivě odsloužil deset sezon.
Bude ostudou, pokud klub po konci kariéry neocení Václava Skuhravého, který i po čtyřicítce a více než dvaceti sezonách dál na ledě propocuje zelený karlovarský dres s céčkem.
Málem jsem plakal, fandové byli neskuteční, ocenil tvrďák Čermák |
Což nás přivádí k další myšlence. Zkusme se zamyslet, kdo další z extraligových současníků si může v blízké budoucnosti vysloužit klubovou poctu jako Leoš Čermák v Kometě?
Snad se pánové neurazí, že jim hypoteticky ukončujeme kariéry...
Nedaleko Brna, ve Zlíně na stařičkém zimáku, visí už 11 dresů - namátkou Petra Čajánka, Luďka Čajky nebo Karla Rachůnka. Vedle nich se může objevit jméno a číslovka pět, která v posledním týmu extraligy aktuálně patří 39letému bekovi Tomáši Žižkovi.
Lídr z Liberce by klidně pod strop mohl v budoucnu také umístit dres defenzivního vytrvalce Lukáše Dernera, který za Bílé Tygry válčí už patnáctou sezonu. Objevil by se ve společnosti Petra Nedvěda a jeho otce Jaroslava, které klub už v minulosti ocenil. A co třeba exliberecký Martin Ševc, s jehož přispěním se Bílí Tygři třikrát prokousali do extraligového finále?
Mezi kvartet vyvěšených legend by se mohl zařadit vousáč a tvrďák Jan Výtisk, který ve Vítkovicích zahájil a nyní pozvolna dokončuje kariéru.
Pokud by se rozhodli pod střechu umisťovat dresy v Boleslavi, kandidátem by byl snad nenápadný Lukáš Pabiška, který za bruslaře hraje desátou sezonu. V Olomouci by si cenu za oddanost mohli zasloužit beci Martin Vyrůbalík nebo Jiří Ondrušek. Za věrné služby by klidně mohl být v Plzni vyznamenán Jaroslav Kracík.
Být v první vlně vyvěšování třineckých dresů by neměla chybět ani jména Jiřího Polanského a Martina Adamského.
Pardubice klidně mohou pozvolna chystat vyřazení šedesátky na počest Tomáše Rolinka a nic by na tom nemělo změnit ani to, že se kapitán mistrů světa z roku 2010 poslední zápasy nevešel na soupisku.
Mezi litvínovské velikány Hlinku, Reichla, Ručinského nebo Šlégra by se po kariéře mohl zařadit současný kapitán Vervy Michal Trávníček nebo 41letý Viktor Hübl. Už v dnešní době si nikdo na českých zimácích moc netroufá navléknout dres s ikonickým číslem 68, které neodmyslitelně patří k hrající kladenské legendě Jaromíru Jágrovi.
Vstoupit mezi významné postavy klubu by mohli ve Spartě i útočníci Petr Ton nebo Jaroslav Hlinka, kteří se od nové sezony činí v kancelářích, aby se slavný klub vrátil zpět mezi absolutní elitu.
Jejich ocenění by mohlo fanouškům připomenout báječné sezony a zaprášené chvilky, kdy byli na Spartu hrdí.
Zapomínat by se nemělo. A nejen v hokeji.
Jen ne všude na českých zimácích se na to myslí.
