"Nevím, jestli puk skočil, nebo ne. Byl na hraně, špatně jsem to trefil a minul jsem," popisoval Okál klíčovou situaci. "Je to chyba útočníka, to je stejné, jako kdyby obránce namazal soupeři do šance. Beru to na sebe," prohlásil poté, co Martin Straka ve druhém prodloužení svou šanci využil a rozhodl o titulu pro Plzeň.
"Být to přátelák, třeba to padne pod víko. Nevím, jestli to na mě v té situaci dolehlo, nebo ne. Bylo to těžké."
Mladík z hokejového rodu letos nenavázal na svého strýce Miroslava, který získal se Zlínem titul v roce 2004 (ligu hrával i jeho otec Zdeněk). Na druhou stranu má ve dvaadvaceti letech všechno před sebou. "Smutek trvá do půlnoci, pak se bude slavit stříbro," nevěšel hlavu útočník, který získá cenu redakce České televize Nováček sezony.
"To mě moc těší. Není to jenom moje ocenění, jde za celým týmem, za trenéry a vedením, že mi dali šanci nastoupit do této sezony," uvedl forvard, který se do mateřského Zlína vrátil po působení v kanadské juniorce a v prvoligové Třebíči a v tomto ročníku dostal šanci v A týmu. "Když dostanete důvěru od trenéra, i kluci to vědí, věříte si navzájem, víte o sobě. Je to lepší než hrát po tlakem."
Talent přezdívaný Očko patří k početné skupině mladých zlínských odchovanců. Prezentuje se dobrým pohybem, dravostí i šikovnýma rukama. Ve 46 utkáních základní části nasbíral 11 bodů, v play-off bodoval osmkrát v 19 zápasech i přesto, že se potýkal se zdravotními problémy, především s kolenními vazy.
"Řešil jsem to prášky, obinadly, ortézami a vším, co šlo. Použil jsem aj magii," prozradil Okál, který by rád ve Zlíně zůstal, přestože mu končí smlouva. Proslýchá se však, že si svými výkony řekl o novou.
Teď si však především odpočine od náročné sezony. Stříbrnou medaili věnuje partnerce, jak sám říká "té krásné těhotné přítelkyni".
"Dám jí medaili do ruky. Malého čekáme v červenci, bude to hokejista."
