Možná právě jeho flegmatická povaha pomohla Litvínovu k výhře 1:0, jež ho udržela v závodech o play-off. Je to paradoxní, ale žolíka našla Benzina ne v brance, nýbrž na střídačce Litoměřic. Volkeho na ni vytlačil zapůjčený Salfický. A vida, prvoligový náhradník teď září v extralize. "Tak to chodí. Dušan v Litoměřicích chytá dobře. Jsem rád, že už ani já nemusím jen sedět."
Je ironií osudu, že právě Salfický v Litvínově dělal dvojku Plzně. "Povolávací rozkaz" dostal Volke skoro jako dárek k 29. narozeninám. Za dva zápasy poznal dva trenéry, Reichla a Kýhose. A po porážce v Pardubicích přišla jeho velká chvíle. Elitní snajpři Straka, Vlasák či Duda z něj byli zoufalí.
"Je příjemné je uhlídat. V extralize jsou lepší střelci, pro brankáře je to trošku složitější, ale ani první liga není špatná," míní Volke. Na Hlinkově stadionu ho podpořili i fandové v dresech Litoměřic. "Před tolika lidmi jsem ještě nechytal."
Volke se blýskl nejen skvělými zákroky, ale i svými "výlety" z branky. Byl jako fotbalové libero, odpaloval puky, rozehrával. "Snažím se týmu pomoct. Táta mě k tomu vedl odmala. V prvním zápase za Litvínov kluci koukali, pak jsme se domluvili, že mi hráče musí přidržet. Určitě mě ale jednou někdo nachytá," tuší.
Zatím si však užívá slávu. V Ústí se jí nedočkal, v extraligové éře byl trojkou za Přikrylem a Zikmundem, zapsal si čtyři starty a jednu výhru. Teď má druhou a premiérovou nulu. I díky povaze kliďase. "Neměl jsem co ztratit, to mi pomohlo."
