Na premiérovou trefu za Plzeň jednadvacetiletý pardubický rodák čeká, na kontě má zatím šest asistencí. „Normální gól stále nepřichází. Šance jsou, mám i trošku smůly, v extralize jsem letos už snad šestkrát trefil tyčku. I v Lize mistrů nějaké zacinkaly,“ svěřil se Budík.
Další šanci má dnes, v 18 hodin Škoda v domácí Logspeed CZ Areně rozehraje osmifinále Champions League proti Lausanne.
Jste z toho už trošku nervózní?
To zase ne. První věc je splnit si úkoly vzadu, dobře to odbránit. Gól je něco navíc. Ale už bych si ho rád užil, něco by mi tam konečně spadnout mohlo.
V předloňské sezoně, kdy jste ještě působil v kanadské soutěži WHL v týmu Prince Albert Raiders, jste přitom nasbíral šestnáct gólů. Co bylo jiné?
Měl jsem tam trošku jinou roli než tady. Chodil jsem na přesilovky, operoval na pravé straně a vycházely mi docela střely z první. Taky jsem tam patřil mezi nejstarší kluky, takže jsem dostával na ledě hodně času, hrál i oslabení. Těch šancí se naskytlo víc. A měl jsem i štěstí, že mi to tam docela padalo.
V Plzni po tréninku často zůstáváte na ledě, ještě si přidáváte. To je zvyk ze zámoří?
Snažím se spíš pořád něco zlepšovat. Většinou zůstáváme na ledě ještě s Michalem Houdkem, dáváme si navíc, cvičíme střelbu. Proběhnou i nějaké sázky a kdo prohraje, sbírá puky. Myslím, že bilance je zatím docela vyrovnaná... (úsměv)
Plzeň trápí velká marodka, mimo hru jsou i beci Pulpán s Jankem. Je to velká komplikace?
Je to nepříjemné, ale musíme se s tím poprat. Na výpomoc přišel Tomáš Voráček, tím je nás alespoň sedm beků zdravých. A věřím, že postupně se další kluci budou vracet. Naštěstí se nám daří v útoku, před pauzou jsme nabrali nějaké body a doufám, že v tom budeme pokračovat a forma nám vydrží.
Otestujete ji už dnes, kdy vás čeká úvodní zápas osmifinále Ligy mistrů proti švýcarskému Lausanne. Jak se těšíte?
Moc. Je to mezinárodní hokej, další skvělá zkušenost. Hraje se to trošku jinak než extraliga. A my uděláme všechno pro výhru.
V čem je největší rozdíl?
Je to v maličkostech, ty zápasy jsou vyrovnané. Ale potkáváte týmy, které když pustíte do šance, tak je ti hráči většinou promění. Je to rychlejší, silovější, občas také důraznější. Některé týmy v extralize na nás čekají, hrají spíš defenzivně. Liga mistrů je taková hokejovější.
V Plzni jste od léta, jak jste se v novém prostředí zabydlel?
Výborně. Bydlím s přítelkyní asi osm minut od zimáku. Ve městě jsem si toho už hodně prošel. A když je třeba, kluci mi poradí.
S čím naposledy?
Musím dojít na Dopravní podnik, tak jsem se ptal, kde to je.
Copak, jízda „načerno“?
To ne! (smích) Ale chci si udělat Plzeňskou kartu, abych měl klid.
