„Čekal jsem, že vyhrajeme víc zápasů. Představoval jsem si o šest bodů víc. Výsledkově to necítím moc dobře. Liga je ale vyrovnaná a zajíci se počítají až po honu, zatím jsme na honu,“ řekl Růžička před reprezentační přestávkou po vítězství 2:0 nad Libercem.
Když se nedaří, musí se hráči alespoň rvát, toť Růžičkovo krédo. „Proti Liberci jsme ukázali obrovskou bojovnost. Jindy bojovný duch trošku schází; skákat do ran, jít do toho po hlavě, rvát se jeden za druhého. Přitom šikovnost je tam,“ vnímá. „Pracujeme na tom s (asistentem) Vencou Sýkorou, abychom to do kluků dostali. Ještě chvíli to vezme.“
Růžička je v mateřském klubu, kam se vrátil po 32 letech, teprve pět týdnů. „Vždycky když do toho skočíte v rozjeté sezoně, poznáváte hráče. A taky chcete něco hrát, ale nechcete do toho zase moc zasahovat, protože to nezměníte za týden ani za tři. To je dlouhodobější,“ vykresluje slavný odchovanec Litvínova.
Hübl vyrovnal železného muže Kadlece. Přišlo mi nemožné ho dohnat, žasne |
„Na druhou stranu nikdo nebude čekat na výsledky tři měsíce. Věděl jsem, do čeho jdu. Pořád jsem nadšený, práce mě hrozně baví. Jsem doma, kde jsem se narodil, Litvínovu mám co vracet.“
Když hráče pozoruje během přípravy, je z toho u vytržení. Přijde utkání a někdy tým nepoznává. „Jsem rozhozený, že trénujeme líp, než hrajeme. Z tréninků jsem nadšený, kluci se připravují perfektně, na maximálku. Jen to přenést do zápasů... Nevím, čím se to takhle změní,“ dumá slavný trenér.
Hráčům může slíbit jediné: dřinu, dřinu, dřinu. Ví, na čem je nutné zapracovat. „Připadá mi, že v útočném pásmu hrajeme pořád v rohu, odtud se góly nedávají. Hráči to mají zakódované, to se nedá rychle změnit. Makají, snaží se, ale musíme se cpát před bránu,“ apeluje.
Taky by rád vylepšil přesilovky. „Když jsem přišel, pracovali jsme na nich deset dní v reprezentační pauze. A říkal jsem si, že jsou dobré. Nakonec šlo o jeden zápas, od té doby se mi nelíbí. Přesilovky nás dostávají dolů. Proti Liberci kluci hráli perfektně, skvěle bránili, lezli tam, ale při přesilovkách jsme si puky sami vyhazovali z pásma.“
 |
Proti Liberci odehrál litvínovský kapitán Viktor Hübl v extralize zápas číslo 1250, čímž vyrovnal dosavadní rekord Petra Kadlece. A je téměř jisté, že se v žebříčku vytrvalců co nevidět osamostatní. Růžička před ním smeká. „Je neskutečné, kolik zápasů odehrál, navíc většinu u nás. Tím je Litvínov známý, že tady hokejisté působí dlouhou dobu. Obrovský respekt k němu,“ vysekl Růžička poklonu veteránovi.
I Hübl věří, že léčba Růžičkou postupně zabere. „Snaží se toho dostat do nás hodně, v některých zápasech to ještě není moc znát. Musíme se hlavně vyvarovat výpadků, odbojovat to jako tým, přesně tak jako proti Liberci,“ nabádá Hübl.
I zkušeného matadora překvapilo, s jakou precizností Růžička přistupuje k tréninkům. „Dává do nich hodně věcí, řešíme každou situaci, každou chybičku.“
Také Hüblovi je jasné, že Litvínov musí zlepšit hlavně přesilovky. „Málo se tlačíme do střelby, chceme to sehrát výborně, ale skočí nám to a začneme být nervózní. Věnujeme se tomu v přípravě hodně, věřím, že góly z přesilovek začneme dávat, protože to rozhoduje zápasy.“
