Po páteční prohře vás tentokrát zachránily přesilovky, že? Proměnili jste čtyři.
Vyšly nám. Udělali jsme novou formaci a povedly se. Proměnili jsme čtyři a jsme z to rádi, protože to rozhodlo zápas. Vyhráli jsme, ale zase jsme dostali čtyři góly, a to je neskutečné.
Čím si vysvětlujete, že když jste hráli pět na pět, byli jste často pod tlakem?
Možná je to trochu tím, že po přesilovkách není spousta kluků ve hře, jsou studení, my naopak unavenější. Těžko říct. Prostě nás při hře pět na pět trochu přehrávali. Vždycky dokázali dát kontaktní gól, a to se proti nim hraje hodně těžko.
Sérii jste sice vyrovnali, ale asi jste nečekali, že to bude tak těžké, že?
Jsme rádi, že jsme vyhráli. Je jedno jak, i kdyby to bylo v prodloužení. Teď jedeme do Vítkovic, tam doufáme minimálně v jednu výhru taky. Tlak na domácí mužstvo je větší, než na hostující tým.
Vedli jste brzy dva nula, ale ze zápasu nakonec bylo drama až do konce. Čím to?
Nevím. Měli jsme zápas pod kontrolou, ale zase jsme minutu před koncem první třetiny udělali chybu a nechali si dát gól. My o těch chybách víme, mluvíme o nich a snažíme se je nedělat. Uvidíme, snad bude ve Vítkovicích naše obrana lepší. Čtyři góly bychom už neměli dostat.
Devět inkasovaných gólů ve dvou zápasech, to není dobrá vizitka. Co s tím?
Obrana nám nešla na konci základní části a přeneslo se to. Aspoň hrajeme pro lidi. Vidí nějaké góly (smích). Pro nás to ale dobré není. Sice jsme teď dali o gól víc a skončilo to pro nás dobře, ale musíme se na d tím zamyslet. Bude rozbor u videa a snad se chyb vyvarujeme. Opakujou se už snad popáté za sebou. To nejde.
Vítkovice mají oproti vám výškovou převahu. Je těžké hrát proti mužstvu, které má v obraně takové pilíře, jako jsou Kubina s Malíkem?
Z Ameriky jsem zvyklý hrát proti velkým obráncům. Problémy mi to nedělá. V Kanadě, kde jsou menší hřiště, hrají ještě nepříjemnější hokej. Tady má člověk víc času. A my v týmu máme taky spoustu hráčů, kteří jsou velcí a umějí hrát tělem: Ivan Majeský, teď nehrající Pilař, Michal Sivek, Kašpařík. Dokázali to na ledě a mužstvu tím hodně pomohli.
Za stavu 1:1 na zápasy se série přesouvá do Ostravy. Nejsou přece jenom Vítkovice teď ve výhodě? Nemáte nůž na krku, že tam musíte alespoň uspět?
Nemyslím si to. Naopak se tam těším. Poslední dobou se nám hraje lépe venku než doma. Pro nás se nic nemění v tom, že chceme postoupit. Série ale podle mě bude velmi vyrovnaná a může rozhodnout až sedmý zápas.
Druhé utkání bylo hodně nervózní, zejména ze strany Vítkovic. Myslíte, že se to přenesedo pokračování série, nebo se oba týmy za dva dny přestávky zklidní?
Byly tam nějaké desítky. Mužstvo které prohrává, je nervóznější. V pátek jsme to byli my, v sobotu Vítkovice. Vyhecovaná série je, ale to je jako v každém play-off. Nejsou tam vysloveně žádné zákroky jako sekání do hlavy a tak. Jasně, některé zákroky rozhodčí nevidí a klidu to nepřidá, ale o tom play-off je. S tím se musíme všichni vyrovnat. Myslím, že bude platit, že kdo udrží nervy na uzdě, ten vyhraje.
Vítkovice byly považovány za outsidera série. Překvapuje vás, jaké vám dělají problémy?
Ale já bych neřekl, že jsou slabší. Mají dobrou obranu. Chytá jim dobře brankář. A těžko se proti nim hraje, když vedou. Třeba jsem mluvil v nároďáku s klukama ze Zlína, tak ti si je vysloveně nepřáli. Na první kolo je to hodně těžký soupeř. A někdy je první kolo těžší než finále. Uvidíme.
Jasně, ale v případě postupu vás v dalších kolech čeká kvalitnější soupeř: Pardubice, Zlín, Slavia. To bude těžší, než proti Vítkovicím…
Možná bych radši hrál proti Zlínu, než proti Vítkovicím. Ale je to těžké hodnotit. Viděli jste to na Zlínu. Nikdo by neřekl, že druhé utkání s Litvínovem prohraje a prohrál. Celé play-off je hodně vyrovnané. Vždycky je to hodně o tom, kdo dá první gól.
