"Je to super, vyhrát v takové divácké kulise," těšil se gólman, který měl před domácím publikem premiéru.
Nejvíce ran, devatenáct, pochytal už v první třetině. Jenže nebyly nijak nebezpečné. "To je pravda," uznal Hrubec. "Nebyly to nějaké gólovky, ale pro brankáře je lepší, když jde na něho více střel a dostane se tak do tempa. Hodně mi ale pomohli spoluhráči."
Jedenadvacetiletý Hrubec přišel do Třince před sezonou z Českých Budějovic. Zatím odchytal dva celé zápasy, se Spartou (4:3) a s Vítkovicemi. V Pardubicích (4:5) šel na led od druhé třetiny.
Na utkání s Vítkovicemi přišlo 4 681 diváků, což je největší návštěva této sezony ve Werk Areně. Vnímal jste to?
Atmosféra byla parádní. Až mi při skandování obou kotlů hučelo v hlavě. Měl jsem i husí kůži.
Třinečtí fandové několikrát skandovali i vaše jméno. Užil jste si to?
Potěší to. Je to taková vteřinová radost. Když pak zvednu ruku, tak to pro mě končí a už se zase znovu naplno soustředím na svůj výkon.
Pro vás to bylo i první moravskoslezské derby. Bral jste to tak?
To ne, pro mě to byl zápas jako každý jiný, ale bylo znát, že pro Třinec má utkání s Vítkovicemi přece jen zvláštní náboj. Pro mě jsou prestižní zápasy s Českými Budějovicemi.
Derby rozkouskovalo hodně vyloučených hráčů. Čím to bylo?
Ty naše tresty přišly buď z přemíry snahy, nebo jsme až moc chtěli udržet výsledek. Ale je fakt, že po té šarvátce před Málkovou brankou jsem ztratil koncentraci a pak jsem dostal druhý gól. (Ve 45. minutě se do rvačky Malíka s Květoněm zapojil Klesla, přičemž sudí jim rozdali 41 trestných minut - pozn. red.)
Takže souhlasíte, že ten druhý gól byl laciný?
Ano, trochu si ho vyčítám. Takové střely bych měl chytat. (Ujčík tísněný obráncem jen lehce bekhendem poslal puk na branku) Ta potyčka před tím mě lehce rozhodila. Dlouho to všichni řešili, ztratil jsem koncentraci.
