Železný muž Balán není. Ale bojovník určitě. Nic nezabalil a teď táhne Energii. Vede první formaci a užívá si spolupráci s Pohlem a Zaťovičem. "Jsem rád, že mě klub a trenéři neodepsali. Momentálně se nám daří, snad to bude pokračovat," přeje si Stanislav Balán.
Ale začátek tak pohodový nebyl, že? Zranění a místo první lajny nejistota.
Když jsem jednal s panem Dočekalem ohledně mého angažmá ve Varech, bylo mi řečeno, že není jasné, kdo bude první centr. Že mám možnost o tu pozici zabojovat. Na začátku letní přípravy to vypadalo nadějně, že bych se tam mohl dostat. Nebo aspoň druhá řada. Ale pak jsem se zranil.
Byl to pro vás velký zásah?
Zranění se mi nevyhýbají. Na začátku zlomený prst, pak přitahovač. Teď zase vyražené zuby a zlomená čelist. (hořký úsměv) Doufám, že už jsem si to vybral a budu zdravý.
Zaznamenal jste, že tehdy kouč Žemlička řekl, že s vámi do první lajny počítal?
Někde jsem to četl, že se mnou počítal na post prvního centra. Ale krátce před prvním zápasem jsem spadl na bránu, přesně si už nepamatuju, jak to bylo. Zlomil jsem si prst a vypadl jsem. Naštěstí jsem se dokázal vrátit, neodepsali mě.
Neštvalo vás, že možná přicházíte o velkou šanci?
Místo mě naskočil Radim Hruška, určitě jsem mu přál, aby se mu dařilo. A ze začátku kluci hráli v té lajně dobře. Já naskočil do čtvrté, nemohl jsem se z toho vyhrabat. Změnil se trenér, některé věci nefungovaly, tak se sestava změnila a já dostal příležitost. Snad to bude fungovat i dál.
Stanislav Balán (v bílozeleném) v zápase proti Kometě Brno.
Tolik prostoru jste ve Zlíně nedostával, že?
Přesně tak. Bylo těžké se tam dostat mezi první dvě pětky. Trenéři Venera s Bokrošem sázeli na starší hráče. Teď už je to pod panem Vlachem jiné, staví mladé hráče. Pak jsem dostal nabídku do Popradu, to nešlo odmítnout. Ale zase jsem se zranil. (úsměv) Zůstal jsem tam i po odchodu Popradu z KHL. Dalo mi to hodně, už nejsem tak zbrklý.
Byla to šance se ukázat?
Bylo mi jasné, že buď se ve slovenské extralize ukážu, nebo je to můj konec. Buď budu mít bod na zápas a budu nahoře v bodování, nebo zapadnu a už se nevyhrabu.
Přenesl jste si získané sebevědomí do české extraligy a do Varů?
Taky záleží na tom, jak hráč chodí na led. Pokud hraje přesilovky, oslabení, má víc příležitostí. Samozřejmě to hráč musí mít v sobě, musí umět bruslit, vystřelit, přihrát. (smích) Čím víc hrajete, tím víc možností udělat body máte.
Na Poprad tedy vzpomínáte v dobrém?
Myslím si, že by jejich soutěž mohla být dobrým můstkem pro přechod do naší extraligy. Možná by to našim mladým hráčům dalo víc než hrát v první lize.
Je probíhající sezona nejlepší v domácí extralize?
Pro mě určitě ano. Ale hokej není individuální sport. Kdybych vedle sebe neměl Péťu Pohla s Martinem Zaťovičem, určitě by to nebylo tak pěkné, jak to je. (úsměv)
Co ta formace má navíc?
Skládala se během sezony. Na začátku první lajnu hrál Hovor (Hovorka), protože Péťa Pohl ještě řešil své věci se smlouvou. Péťu znám od sedmnácti, od reprezentačních výběrů. Zaťu (Zaťoviče) taky znám, je sice o rok starší, ale někdy od dorostu jsme se potkávali.
Stanislav Balán ještě ve zlínském dresu.
Jaké úkoly kdo v té řadě máte?
Já bych měl asi tvořit hru, Péťa je střelec a Zaťa by měl pomáhat bránit. Je z nás nejsilovější. Ale na to, že hraje levé křídlo s obrannými úkoly je hodně produktivní. Takových levých křídel u nás v extralize moc není.
Sedli jste si i proto, že jste všichni tři z Moravy?
(smích) No, Moraváci. Péťa Pohl není Moravák, to bychom Moravu urazili. To už je Slezsko, to je moc. (smích) Zaťa je z Přerova, toho tedy za Moraváka brát můžeme.
Co jste říkal na Pohlovy dva hattricky ve dvou zápasech?
Věřil jsem, že se chytne. Ne teda tolik, že dá dva hattricky za dva zápasy. Po porážce se Slavií jsem mu psal, že jsem od něj čekal tři góly. (smích)
Energie se postupně dostává do bojů o desítku, čekal jste, že na to tým bude mít?
Rozhodně jsem do Varů nešel s tím, že budeme bojovat v baráži. Pořád máme šanci se do desítky a předkola dostat. Mohli jsme na tom být hůř než Kladno nebo Chomutov. Kdybysme... No, na kdyby se nehraje. Ale porazit doma Slavii, mohli jsme na tom být ještě líp.
Když to nevyjde?
Pokud desítku neuděláme, určitě to zvládneme. Baráž hrát nebudeme. To nepřipadá v úvahu!
V kabině se bavíte jen o směru vzhůru?
Díváme se i pod sebe, pro motivaci. (úsměv) Ale před sezonou nás všichni odepisovali a pasovali na poslední čtrnácté místo. My jsme si to vystřihli, otočili tak, že jsme byli první. (smích) Ještě to v šatně visí. Nebylo to tak hrozné, aby nás hned odepsali.
