Bylo 23:15. Kvůli posunutému začátku pondělního utkání se Slavií tak teprve před půlnocí vychutnávali domácí hokejisté důležitou výhru 4:1. Díky ní srovnali stav finále na 3:3 a vynutili si sedmý zápas. Ten se hraje dnes večer v Praze.
Vy jste si byl skutečně před tímto šestým zápasem tak jistý, že vyhrajete, jak jste v rozhovorech tvrdil?
(Bije se do prsou) To prostě cítíte. Vidím a slyším, jaká se tady ve Varech dokáže udělat kulisa. U nás se hraje každému špatně, to musí každý hráč cítit. Já už to na vlastní kůži taky zažil. Hrát v tak bouřlivé atmosféře, to je strašně těžké. Když se pak dostane domácí tým do tlaku a dá nějaké góly, těžko se dá se zápasem něco dělat. A nám se to teď podařilo.
Opravdu je domácí síla jen v atmosféře?
Na týmu je znát, jak moc se v posledních zápasech koncentruje na hru. Venku nám to dělá trochu problémy, je znát i únava. Na dno jsme si sáhli i teď, na druhou stranu se to ale vyplatilo.
Kontaktní gól Slavie vás přibrzdil, že?
Trochu nás to srazilo dolů, to je pravda. Měli jsme smůlu. Puk letěl nějak divně, Michal Dobroň ho zahrál z rohu a trefil přitom rozhodčího. Od něj se puk odrazil přesně na hokejku obránce, který přijížděl ze středního pásma. Bylo to strašně rychlé, stačil jsem ještě jít do jednoho hráče před brankou, abych udělal Lukáši Mensatorovi místo, puk se ale odrazil k úplně volnému hráči.
Slavia vás pak přitlačila.
Cítila šanci a šla po nás. Jako když se boxer chystá na knokaut. Důležité bylo, že jsme přečkali druhou třetinu. Byli jsme hrozně unavení, úplně zatavení. Musím poděkovat Lukáši Mensatorovi, že všechno vychytal. Slavia měla spoustu šancí, samostatné nájezdy. Měli jsme toho všichni opravdu dost.
Pomohla vám přestávka?
Taky. Odpočinuli jsme si a dali gól na 3:1. Pak už to bylo o něčem jiném.
Čekal jste, kdy Slavii její forčekink unaví?
Přišlo to po našem třetím gólu. Pak už neměli sílu dál po nás jít. Oni hráli na tři pětky, my na čtyři. Naše čtvrtá obrana na led sice moc nechodila, kluci v útoku se ale prostřídali hodně.
Takže zápas stál víc sil obránce?
B ylo to pro nás hodně těžký. Potřebovali jsme pomoct od útočníků, aby se všichni dobře zatahovali. Jinak by to bylo pro beky ještě náročnější.
V poslední třetině jste se stáhli k vlastní modré a soupeř nevěděl co na to hrát. Je to cesta i pro sedmý zápas série?
Není to o ničem jiném než o pohybu. Máme za sebou už osmnáctý nebo devatenáctý zápas v play-off. Všem ubývají síly. Jen doufám, že teď Slavii ubyly víc. Museli cestovat. Do Prahy se vraceli nad ránem. My odpočívali. A jestli nám taková taktika pomůže? Mohla by. Říkat si dopředu ale můžeme co chceme. Jakmile chybí síly, stejně se všechno přesně neplní. Kdo vydrží nejdéle a má ještě sílu jít do protiútoku, ten vyhraje.
Slavia střílela na Mensatora téměř z rohů svého útočného pásma a těžila z odrazů k opačnému kruhu.
Na jejich malém hřišti jsou to tak zvyklí hrát. Všechny puky nahazují před branku. Na to si musíme dát pozor, aby se nám puk neodrazil od bruslí. Čekat to, neohlížet se po hráčích a chtít ty puky hrát. Před branku chodí puky z jakékoli pozice a oni na ně čekají. Mají šikovné útočníky, umí puk sklepnout a dát z toho gól.
V šestém zápase jste se s jedním z nich popral.
Micka najel úmyslně do Lukáše Menstora. Bylo to už potřetí v téhle sérii, kdy dohrával gólmana. Vystřelil z kruhu a pokračoval do branky, i když ho náš bek blokoval. Chtěl srazit našeho brankáře, musel jsem na to zareagovat.
Jenže jste dostal dvě minuty navrch - za krosček.
Jestliže mi řekne sudí Husička, že Micka uhýbal našemu brankáři, pak je to obrovský omyl.
Vypadalo to, že jste pak i nějakou ránu od Micky schytal, když vás povalil na led, že?
Myslím, že ne. Trošku jsem si plexisklem odřel nos, ale jinak nic.
S Mickou svádíte od začátku finále hodně soubojů. Je to jenom náhoda?
On hraje důrazný hokej. Já na něj mám trochu pifku, protože nám vjel třikrát do gólmana, a to si takhle mladej hokejista prostě nesmí dovolovat. Musí vědět, že v tom u nás neuspěje.
. Venera: Jestli se Slavia vyčerpala úplně? Uvidíme
Slavia stáhla hru na tři řady. V zoufalé touze vyrovnat. Jeho tým se ale ubránil. Teď Venera věří: "Věřím, že se nám ušetřené síly budou hodit." Proč? Karlovarský kouč točil celou dobu všechny útoky. "Uvidíme, jestli se Slavia vyčerpala úplně nebo jí zbyly ještě nějaké síly. Jestli jsou tak dobře trénovaní? To se ukáže. A pro nás to bude strašně důležité," uvědomuje si. V šestém zápase to přitom hodně dlouhou dobu vypadalo, že sil má méně Energie. "Chvilkama to tak asi opravdu vypadalo," souhlasí Venera. "Slavia má zkušené hráče, hodně práce za ně udělá puk. Oni hráli hodně dobře, na naší straně byla ale obrovská bojovnost. Někdy to je víc než zkušenosti." Když ale scházejí síly, častěji se fauluje. Ve druhé třetině se klidně mohla opakovat situace ze stejné doby v pátém duelu, kdy Vary dostaly rozhodující gól. "Doma jsem z toho takový strach neměl," říká Venera. Jednu z možností ukázala poslední třetina, kdy se Karlovy Vary obrnily před vlastní modrou. Úspěšně obrnily. "Hráči si chtěli výsledek pohlídat. Jestli ale pomůže obranná taktika jeho týmu k titulu, to kouč neví. O taktice na Slavii má už jasno. Dělit se o ni ale nehodlá. "Nechte se překvapit," usmívá se tajemně. "Slavia je strašně těžký soupeř. Oba týmy stál šestý zápas spoustu sil. Hrálo se ve vysokém tempu, hráči toho hrozně moc nabruslili, byla tam spousta osobních soubojů." I drobných přidržení nebo hákování. Ta stojí taky síly a přitom se nepískají. "Dost to závisí na chytrosti hráčů. Použil bych jiné slovo, ale nechci být sprostý," směje se Venera. Kolem sedmého duelu finále je spousta hádanek. Která odpověď bude správně - Slavia nebo Karlovy Vary? |
