Milan Hnilička hrál v NHL, nemá proto problém bavit se otevřeně o penězích.
"Ovšem v Evropě na to ještě doba nedozrála. Proto nezveřejním, kolik vydělám. Je to ale částka zhruba srovnatelná s NHL," připustil.
Milane, co vás dál přimělo opustit Liberec a kývnout na ruskou nabídku?
Celý sportovní život nás něco žene dopředu. A když přijde lukrativní nabídka z týmu, který má takové ambice, těžko se odmítá. S manželkou jsme se rozhodli, že to zkusíme. Každý sportovec rád hraje v takhle ambiciózním týmu. Mužstvo je v Ufě vynikající. Jsou na něj samé skvělé reference. Ne dobré, ale skvělé. Na to se těším.
Je vám 34 let. Věřil jste, že ještě takováto šance odejít do zahraničí přijde?
Už v létě jsem byl nahlodaný. Tušil jsem, že se něco takového může stát. Právě proto jsme o tom mluvili s Petrem (Syrovátkem) v létě, že kdyby se fakt něco stalo a já v sobě našel takovou druhou mízu na zahraničí, zkusím to.
V létě prý byla ve hře NHL. Můžete prozradit něco bližšího?
Ne. Protože to nedopadlo, tak si myslím, že není korektní o tom mluvit.
Váš odchod do Ufy byl tajemný. Ruský klub ho oznámil, ale Liberec mlžil. Proč?
To nebylo žádné tajnůstkaření. Jen jsme reagovali na zkušenost z léta. Chtěli jsme, aby se zpráva normálně zveřejnila, až to bude hotové na sto procent. Jenže já jsem mezitím byl na akci národního týmu. Kdybych tam neletěl, sdělili bychom to daleko dřív. Ale já tam chtěl mít klid. Nechtěl jsem se soustředit na nic jiného než na zápasy. Na každém turnaji se snažíme uspět. Proto to bylo takhle a ani já jsem o tom nechtěl moc mluvit.
Na Karjala Cup do Finska jste ve středu odlétal už jako hráč Ufy?
Ne. Ani přesně nevím, kdy se to uzavřelo. Vím, že probíhala jednání, ale ve Finsku jsem to přesně neřešil. Chystal jsem se na zápasy.
V neděli jste na Karjale nastoupil proti pěti novým spoluhráčům. Obránce Antipov vám dokonce dal gól. Vnímal jste to?
Já ani nevím. Pořád si to tak nahrávali, že nevím, kdo mi ten gól dal. Kluci se na mě ale po zápase smáli a říkali, že se těší, až se uvidíme. To mě překvapilo a potěšilo mě to.
Milan Hnilička v Ufě |
Už jste se bavil s trenérem Ufy Sergejem Michalevem?
Ještě ne. Všechno probíhalo přes Vláďu Vůjtka (pracuje v agentuře, jež Hniličku zastupuje), který pod ním v Čerepovci hrál a angažmá dojednal. Potěšilo mě, že trenér má obrovský zájem a chtěl mě tam za každou cenu.
V Liberci jste byl jasná jednička, tam ale bude větší konkurence, že?
Samozřejmě. Tuhle konkurenci jsem si zažil v zámoří. Člověk to nemá jednoduché. Ale není to ve sportu nic neobvyklého. Když budu hrát, budu se snažit chytat co nejlépe. To je asi tak jediné, co můžu ovlivnit. V Ufě je brankář Alexandr Jerjomenko a pak Vadim Tarasov, který chytal před ním. Ten je ale dlouhodobě zraněný. A to je důvod, proč mě angažovali. Oni si nemyslí, že bude včas v pořádku.
Jerjomenko je ruský reprezentant. Věříte, že budete jedničkou týmu?
Abych byl upřímný, tak jediné, na co se soustředím, je, abych se co nejdřív aklimatizoval a pak podával stabilní výkony. A jestli budu jednička, nebo dvojka? To nemůžu posoudit. Nikdy jsem v Rusku nehrál. Ale logicky bych to bral tak, že když za mě utratili tolik peněz, tak mi šanci určitě dají.
S Libercem jste plánoval zisk titulu. Odchází se vám snadno?
V životě jsem v České republice nevyhrál titul. Mrzí mě to a je to jeden z mých největších cílů. Teď tuto štaci přeruším. Tým v Liberci je ale tak ambiciózní, že ani jiný cíl mít nemůže. A jestli u toho titulu budu? Nevím, co bude po sezoně, ale v Rusku mám hostování do konce sezony. Gólmani by v Rusku už příští sezonu být neměli, takže je velká pravděpodobnost, že tuto kapitolu znovu otevřu příští rok.
A co kdyby Liberec vyhrál titul bez vás, jak byste to bral?
Já bych byl rád. Mrzelo by mě samozřejmě, kdybych nebyl u toho, ale Liberec by si to stoprocentně zasloužil. Je to organizace, která mi strašně přirostla k srdci a doufám, že se jim to povede.
K srdci jste přirostl i libereckým fanynkám. Na diskusních fórech psaly, že váš odchod nepřežijí a že snad ani nebudou chodit na hokej. Co na to říkáte?
(Rozesměje se). K tomu se nemůžu vyjádřit. To by mě mrzelo, kdyby to nepřežily.
Co víte o Ufě, kde budete působit?
Něco jsem si zjišťoval od kluků, co tam hrají. Klub by měl být na té nejvyšší úrovni, co v Rusku může být. Ufa je snad nějaké vědecké městečko. Určitě jsem zvědavý, jak to tam bude vypadat. Tyhle věci jsou pro mě hlavně důležité z toho pohledu, jestli tam budu moct vzít rodinu.
Takže vyrazíte na východ sám?
Zatím ano. Další reprezentační přestávku bych měl přiletět zpátky a na pár dní bych měl být doma. Pak je Spengler Cup v Davosu, kde bych měl být i s rodinou. A to je ještě tak daleko, že to, co bude potom, ještě neplánujeme. Uvidíme. Nejsem zvyklý bez rodiny být, na dětech i na ženě jsem hodně závislý. Samozřejmě v rámci možností, protože my hokejisti jsme pořád pryč. Rodina je pro mě ale největší relaxace a v tomto směru to bude hodně těžké.
V klubu budete čtyři Češi, můžou hrát čtyři cizinci. Ufa má navíc na soupisce momentálně zraněného Bělorusa Kolcova. Může se stát, že někoho z krajanů vystrnadíte ze sestavy. Co na to říkáte?
Aby hlavně nevyšoupli oni mě. Zatím jsem se tím vůbec nezabýval. Budu mít problémy sám se sebou. Abych podával takové výkony jako tady. Abych si zvykl na bazu. Zatím znám všechno jenom z vyprávění a z rozhovorů, které čtu s jinými hráči. Na vojně jsem nebyl, tak si ji asi užiju tady.
