Proč jste kývl Litvínovu?
Po sezoně vedení litvínovského hokeje dělalo konkurz na trenéra i manažera. Zrovna jsem byl doma z Ruska, měli jsme 14 dní volno před závěrečným kempem. Oslovili mě, jestli bych nepřišel na mítink na pozici trenéra. V průběhu jednání se to otočilo na post manažera a při třetí schůzce jsme se dohodli.
Trenéřina vás už nelákala?
Nešlo o rozhodnutí ze dne na den, o téhle pozici jsem přemýšlel deset let. V některých klubech se začala spojovat funkce sportovního manažera a trenéra. Já měl možnost tohle okusit jednou v kariéře. V Ústí ve druhé nejvyšší soutěži. Sporťákem byl Honza Jandera, bohužel měl tragickou nehodu a po něm jsem si začal dělat smlouvy s hráči sám. David Šaffer jako generální manažer je jen podepisoval, měl konečné slovo a hlídal peníze. Láká mě možnost postavit si tým sám, vybrat si hráče. Když přišla nabídka posunout se do managementu, tak převážila ty trenérské.
Nebude vám led chybět?
Pořád chci být blízko u něj. Poslední dva roky v Rusku mě obrovsky okysličily a nabily energií. Když mluvím sám se sebou, říkám si, že ty ohromné zkušenosti a nové podněty z KHL chci zúročit. Jsem sám zvědavý, jak mi led bude chybět, jestli mě ruce budou svrbět.
Trenéři většinou nemají rádi návštěvy funkcionářů v kabině, teď jste právě na té druhé straně.
Já měl v extraligových týmech většinou štěstí na nadřízené, ať sporťáky, generální manažery a dobré majitele. Pro hráče a trenéry bych měl být jako podpůrný servis, být tam pro ně. Ne chodit do kabiny a říkat jim, jak to mají hrát. Od toho jsou hlavní trenér a asistenti. Ale určitě s nimi chci úzce spolupracovat.
16 letuplynulo od doby, kdy Hynek trénoval v Litvínově |
Bylo pro vás tedy důležité, že trenéra si přivedete už vy?
Ano, pro mě to bylo zásadní pro rozhodnutí, zda v Litvínově pracovat. Někde jsou sportovní manažeři spíš sekretáři oddílů, ale já chtěl o sportu rozhodovat. Vybrat si trenéry, hráče, dělat smlouvy. Bez toho bych do nového angažmá nešel.
Kdo má poslední slovo o kádru?
Nechtěl bych podepisovat ani vyhazovat hráče bez trenérů. Jsme v úzkém propojení. S agenty řeším smlouvy já, nade mnou je představenstvo klubu, které je musí schválit. A od vedení mám mantinely, kde se můžu pohybovat.
Zůstane Vladimír Országh u slovenské reprezentace?
Jak vznikla situace s koronavirem, reprezentační trenéři zrušili smlouvy, protože mistrovství světa nebude. Předpokládám, že Vlado bude pracovat jen v klubu.
Proč jste vybral jeho?
Jedno jméno jsem nosil v hlavě, než jsem byl jmenovaný do funkce. Ale věděl jsem, že na něj nedosáhnu, že chce dál působit venku. Vlada jsem pak měl jako kandidáta číslo 1. Moje filozofie byla, že Litvínov neposune dál jeden člověk. Můžou přivést jednoho super manažera nebo jednoho super trenéra ověnčeného medailemi, ale pořád mi vycházelo, že to nestačí. Že je potřeba postavit zkušený a silný realizační tým. Hledal jsem trenéra, který bude hokej snídat, obědvat a večeřet. Tohle je moje dlouholetá oblíbená fráze. Trenéra, který bude pracovat před ledem, na ledě, rozvíjet hráče individuálně po tréninku. A hokej řešit celý den. Nechtěl jsem zkušené rutinéry, kteří jsou zvyklí chodit ve dvanáct domů. Ze všech mi nejlíp vyšel Vlado.
V čem?
Jeho práci jsem sledoval a vnímal dlouhodobě, už od roku 2008, kdy začínal v Banské Bystrici. Posouvá se. Vidím za ním i výsledky. Nemyslím to, že vyhraje ligu. Ale hlavně, že v poměrech Bystrice dokázali dát dohromady dobré mužstvo a posouvat hráče výš. Ať už do západních lig, nebo do KHL. Pak jsem vnímal i jeho práci v KHL, kde měl ve Slovanu Bratislava špatné mužstvo, těžkou sezonu, složité podmínky bez peněz, přesto tým bojoval do konce, byl pozitivní, drželi morálku. Kdykoli jsem pracoval s hráči, co Vladovi prošli pod rukama, měl jsem na něj vždy pozitivní odezvu. A když jsme se potkávali v KHL, párkrát jsme spolu mluvili.
Takže jaké je jeho největší plus?
Nemám rád, jak se říká mladý progresivní trenér, na to jsem alergický. Tady je každý mladý progresivní, ale nikdo nic nevyhrál. Když vyhraje Filip Pešán nebo Václav Varaďa, řeknu klobouk dolů. Takže Vlada vnímám jako trenéra, který na sobě strašně pracuje. Do plánů pro Litvínov mi zapadal. Oslovil jsem ho, a když jsme se bavili o hokeji, o hráčích, o nastavení organizace, měl jsem z toho výborný pocit. Jeho myšlenkové pochody a názory mě utvrdily v tom, že to je správná volba.
Bude jedním z asistentů Václav Sýkora? A angažujete kondičního trenéra, kterého loni zastoupila firma Andrle Sport?
Asistenty řešíme, na přelomu týdne zveřejníme celý realizační tým, až bude podepsáno. Budeme to s Vladem dotahovat. Určitě zůstane Zdeněk Orct jako trenér brankářů. Má platnou smlouvu, a i kdyby ji neměl, stáli jsme o to, aby tady působil dál. Je špičkou v oboru, je to domácí kluk. Kondičního trenéra budeme mít.
Atmosféra v kabině je rodinná, ale volá se po větší profesionalitě. Budete se i o to snažit?
Očekávám od realizačního týmu, vlastně od nás všech kolem mužstva, že se prostředí nastaví pracovně. Čímž nechci, aby to vyznělo, že se tady předtím nepracovalo. Zařekl jsem se hodnotit, co se odehrávalo poslední sezony, to není kolegiální.
Litvínov často sází na domácí trenéry i funkcionáře, nebudete to tedy mít těžší s prosazením své vize v kabině?
I Litvínov, jako každý klub od západu na východ, má historická specifika, která jdou z generace na generaci. Kdekoli jste, můžou se na vás dívat, že berete práci domácím. Ale vy prostě chcete všude odvést sto padesát procent, být úspěšní. Dělit, že je někdo domácí a někdo přespolní, mi přijde jako přežitek. Podívejte na hokejovou mapu. Za posledních deset let, kolik týmů má aspoň pět sedm domácích hráčů, kteří mužstvo táhnou? To si drží dneska Zlín, ale i on je má posbírané z regionu. Pohyb hráčů je obrovský. U některých mi pomalu přijde, že ani nevědí, za který klub hrají. Vystřídají tři týmy za sezonu, nebo jsou každý rok jinde. Všude chtějí mít jádro ze svých domácích hráčů, na ně nabalovat ty dobré příchozí nebo cizince. Ale za posledních patnáct let jsem zažil jen jednou, za Zbyňka Kusého v Pardubicích, že první lajna byla domácí – Koukalové, Kolářové. Druhou tvořili kvalitní cizinci Bartek, Somík, do třetí se drala střední generace, pak tam byli tři čtyři mladí, které máte jednou za čas, ne každý rok. Mužstvo je živý organismus, hráči přicházejí a odcházejí a tým se vyvíjí.
Pavel HynekV extralize má za sebou úspěšnou trenérskou kariéru, je trojnásobným českým šampionem. Působil i u mládežnických reprezentačních výběrů. V Litvínově se objevil v sezonách 2002/2003 a 2003/2004 jako asistent Františka Výborného. Naposledy působil v ruské KHL v roli asistenta trenéra v Soči. |
Jak bude vypadat ten litvínovský?Podepsáno je jedenáct hráčů. Někomu končí smlouvy, s někým se prodlouží, s někým se rozloučíme. Uvidíme, jaké možnosti budou na trhu. Roli sehraje i to, jak to bude dál s ligou, zda bude sestupová. Za několik týdnů budeme vědět, kam to bude směřovat, což může do skladby kádru hodně promluvit.
Ale top hráči na trhu dlouho nezůstanou a vy nemůžete čekat.
Top hráči na trhu nebyli ani v listopadu nebo v prosinci, ti nám neutekli, protože už byli rozebraní před půl rokem, smlouvy měli v šuplíku. Zaregistroval jsem dvě jména, o kterých jsem uvažoval, ale když jsem volal manažerům, řekli mi, že jsem se měl ozvat před čtrnácti dny. Řešíme to každý den s agenty. Za normálních okolností, kdybych nastoupil jako manažer a zjistil, že mám jedenáct hráčů, tak bych se z toho asi hroutil. Ale ve chvíli, kdy se v celém světě řeší mnohem důležitější věci, to tak horké není. Je to také o finančních možnostech. Některé kluby ohlásily už úplně drastická opatření, aby vůbec přežily. Všichni si budeme muset uvědomit, že minimálně příští rok bude těžký ve všech směrech. Tým určitě dozná nějakých změn.
A co cizinci?
Pracujeme s variantou s cizinci i bez nich, ale věřím, že do startu extraligy se hranice otevřou. Nedovedu si představit omezení, že by nemohli přijet do Česka. Profesionální hokejista je stejně OSVČ jako jiné profese; stavebnictví stojí z poloviny na importech, takže kdyby nemohli přijet dělníci, nestaví se.
Zůstanou matadoři Viktor Hübl s Františkem Lukešem?
Budeme to řešit s trenéry, s kluky budeme jednat. Ted předbíháme. První dva týdny jsme skládali realizační tým, teď mapujeme všechny varianty na hráčském trhu.
Budete mít silnou první lajnu?
Uvidíme podle situace na trhu. Některé kluby třeba nebudou moct ty hráče držet, ale na to nespoléháme. Ono to není jen o první řadě. Každý chce mít rozdílové hráče, ale třeba se dostaneme do stavu, že budeme mít dvě druhé lajny. Kdo jsou ti rozdíloví hráči? Pro mě je to třeba Gulaš s Mertlem v Plzni, ti dokážou doopravdy udělat ten rozdíl. Někdy ho udělá brankář. A hráčů, které bych dal do škatulky rozdílový, je doopravdy málo. Důležitý je tým, třetí i čtvrtá lajna. Na trhu momentálně nejsou Gulašové, ale vidím tam spoustu možností. Když budeme mít vyrovnané pětky, které budou pracovat a hrát v systému, tak proč ne? Třeba tvář bude taková, že to bude bruslivé bojovné mužstvo. Uvidíme, to nechám na trenérech. Každý před sezonou říká, že by chtěl hrát atraktivně pro diváky, ale pak třikrát prohrají a od 5. kola hrají zákopovou válku.
Jak vzpomínáte na své první působení v Litvínově?
Je to strašně let, to jsem byl ještě mladý nadějný, dělal jsem asistenta Františku Výbornému spolu s Jardou Hüblem. Ze sezony 2003/04 už tady skoro nikdo nezůstal. Jen Michal Trávníček a Viki Hübl; před ním klobouk dolů, do jakého věku dokáže hrát a ještě tady plnit toho rozdílového hráče. On je jeden z těch, co Litvínov pomohl zachránit. Na tuhle moji etapu vzpomínám vždy jednou za rok, když se sejdeme s Jardou Hüblem s rodinami u večeře. Jenže to se bavíme půl hodiny o hokeji, pak už spíš o dětech a vnoučatech. Když se Jarda dozvěděl, že jsem podepsal v Litvínově, hned mi volal a začínal slovem mladej. Když jsem tady byl před těmi šestnácti lety, tak mi suploval vojnu.
Dostal se vám už tehdy Litvínov pod kůži?
Určitě. Tady se mi vybaví ta historie, která je velká a bohatá.
Co vám daly dva roky v Soči?
Strašně jsem si to užíval, hlavně ten první rok. Pro mě to byla obrovská trenérská i životní zkušenost. Je to nejlepší liga v Evropě, i když je tam velký rozdíl mezi jednotlivými týmy. Někde je půlka nároďáku, na druhém konci tabulky hrají s mladými. Náročnost soutěže je daná zhuštěným programem, létáním, celým tím režimem. Musíte to zažít, abyste pochopili, co všechno to obnáší. Třeba objem a kvalita tréninku jsou tam na mnohem vyšší úrovni než tady, měl jsem možnost vidět, jak trénují všechny týmy. Pro mě to bylo splnění snu.
