Už hodinu před zápasem se v okolí haly ozývaly bubny, Pardubičtí o sobě dávali vědět. Vlakem, autobusy i vlastním auty jich do hlavního města na hokej přijelo několik tisícovek. Hlediště moderní libeňské arény při zápasech Slavie obvykle bývá poloprázdné, zápasy Pardubic však lákají - domácí i hosty.
Páteční duel sledovalo 8 590 diváků, minimálně polovina z nich přála Pardubicím. Východočeši se ještě po úvodním buly dostávali přes turnikety a spěchali do kotle za svými kamarády. Pak roztočili nad hlavami šály a hlasitě fandili.
"Tesla! Dynamo! Pardubice!"
Slavia - Pardubicepřečtěte si o utkání |
Lidé hnali pardubické hokejisty dopředu tradičním skandováním bývalých názvů klubu. Odměnou jim za to byl rychlý gól kapitána Petra Koukala. Slávisté ale vyrovnali po trestném střílení Michal Vondrky. Zkušený útočník proměnil nájezd, ačkoliv na něj hosté zlostně pískali.
"Mně je to úplně jedno. Nevnímám to. Jsem rád, když je dobrá atmosféra. Naši fanoušci byli taky slyšet, i když lidí z Pardubic dorazilo tolik. Neřeším, kdo komu fandí," říkal Vondrka po utkání. Diváckou kulisu si pochvaloval i slávistický asistent trenéra Jiří Čelanský. Oba však mrzela porážka.
To pardubičtí si užívali dlouhých pozápasových oslav. Pochopitelně chyběla pyrotechnika, ale jinak to trochu připomínalo silvestrovskou půlnoc. Fanoušci skákali, tleskali, rozjížděli mexickou vlnu a po konci na led naházeli i pár perníčků.
"Kulisa byla výborná. Vždycky sem jezdí lidi a jsme rádi, že jsme je potěšili," vzkázal pardubický kapitán Koukal. Jako správný vůdce se podílel na výhře třemi body za dva góly a asistenci. Pro Pardubice to byla pátá výhra v O2 areně za posledních šest zápasů, přičemž jediné utkání prohráli až v nájezdech.
"Když se o tom člověk začne bavit, tak to většinou nedopadne. Nebavili jsme se o tom, zda se nám daří, nebo nedaří. Chtěli jsme odehrát dobré utkání a jsme rádi, že se nám to podařilo a po prohře doma s Bolkou jsme opět zabrali a získali tři body," vysvětlil Koukal.
Mistr světa z roku 2010 byl rád také proto, že přežil zápas ve zdraví. Nejprve ho ohrozil paradoxně vstřelený gól. Tvrdá střela obránce Sičáka se totiž od jeho paty odrazila do brány. Koukal skóroval, ani nevěděl jak. V závěru se pak slávisté pokoušeli nepříznivý stav zlomit tvrdou hrou, ale některé zákroky byly za hranicí.
"Nevím, jestli je to cesta k něčemu, jestli se něco změní. Někteří hráči tam od nich byli výborní," poznamenal Koukal ironicky a myslel zřejmě na Petra Kaluse. Slávistický útočník dostal v posledních minutách osobní trest a cestou do kabiny pokřikoval něco na pardubickou lavičku.
Závěrečnou děkovačku hostujících hráčů to nenarušilo. Díky Koukalovi a spol. měly tísíce pardubických příznivců hezkou cestu domů a další důvod slavit v závěru roku.