„Co se týče bodů ano, ale podle výsledků týmu ani ne, takže sezona je spíš taková rozpačitá,“ odmítá nazírat na hokej jen podle osobních statistik.
Skromnost bez velkých slov je pro Ondruška typická, vždycky platil na ledě za muže na černou práci a dříče k neunavení, kterého by bral do týmu každý trenér. U kohoutů dávno dorostl do šéfovských výložek, důležitějšího obránce nemají. Letos ke spolehlivé defenzivní práci přidává nečekaně i kupu bodů, osm gólů a čtrnáct nahrávek je výrazně nad plán.
Bek v čele kanadského bodování
Ve strádajícím olomouckém týmu se dokonce vyhřívá na děleném prvním místě kanadského bodování s Káňou a Knotkem. K tomu má kladnou sedmičku ve statistice plus minus, suverénně nejvíc. „Hraju přesilovky, takže tam se body sbírají snáz než při hře pět na pět. Z tohohle pohledu jsem spokojený, ale výsledky ideální nejsou,“ uvědomuje si.
Kohoutům patří dvanáctá příčka a za celou sezonu nedokázali předvést delší úspěšnou sérii. O to víc však Ondruškovy výkony a body vyčnívají. Tři z jeho zásahů byly vítězné. „Asi jsem k tomu byl donucený, gólů moc nedáváme, tak musíme dopředu všichni, co to trochu zvládáme. Mám odehraných víc zápasů v extralize, víc si věřím a to jde jedno s druhým,“ přemítá, kde se vzala jeho produktivita.
Z posledních šesti zápasů má bilanci 3+1. Jenže víc mu vrtá hlavou, jak posunout Moru vzhůru ze suterénu extraligy.
„Své statistiky úplně nesleduju. Vím, která sezona byla lepší, která horší, ale počty gólů si nepamatuju. Spíš mě zajímají výsledky týmu,“ říká Ondrušek.
Trenéři mu kromě obvyklé práce svěřili i výchovu Adama Rutara, devatenáctiletého mladíčka má ve dvojici. „Adam se po Novém roce hodně zlepšuje. Dřív byl trochu nervózní, teď si ale začal víc věřit, hraje víc s pukem, už je tak neodhazuje. Určitě je dobře, že hraje, zápas od zápasu je lepší,“ všímá si.
Dosáhne na tisícovku?
Ačkoliv se kohouti v posledních týdnech přece jen zvedají, jejich vzepětí utnula naposledy Mladá Boleslav, se kterou nic nesvedl ani Ondrušek. Prohráli 1:4 a po čtyřech zápasech zůstali bez bodu. Jen se potvrdilo, že letos na Bruslaře neumí, padli s nimi i počtvrté.
„Tenhle zápas byl trochu jiný, pro nás nejvyrovnanější. V těch třech předchozích to bylo jednoznačné, hrou nás k ničemu nepustili. Tentokrát jsme měli šanci nějaké body získat, škoda té třetí třetiny. Jsou nepříjemní, mají mladé bruslivé hráče, hodně hrají dlouhé přihrávky od vlastní brány až na druhou modrou, chodí do brejků a mají na ně šikovné hráče. To jsme si tentokrát celkem pohlídali, ale nezvládli jsme oslabení a zaslouženě jsme prohráli,“ uznal zkušený bek.
Do utkání se tak zapsal jen větším trestem za vražení na hrazení Oscara Flynna. Verdikt sudích po neúmyslném zákroku zněl na 2+10 minut.
„Bylo to nešťastné. Faul to asi byl, ale těžko se to hraje, když jsme rozjetí s hráčem, který má metr padesát a ještě se mi u mantinelu ohne. Navíc padal, ještě než jsem se ho dotkl, trochu mu podjely brusle. Nespadl hlavou, ale bokem, což potvrdilo to, že hrál hned přesilovku. Nic mu nebylo, takže takové nešťastné a pro rozhodčí těžké na posouzení,“ popisuje.
Speciální místo má Ondrušek i v srdcích olomouckých fanoušků, v klubu je totiž od přípravky bez přestávky až dodnes. Vzácný příběh klubové věrnosti. Na podzim dostal od klubu dres s číslem 800 značící počet mistrovských zápasů s kohoutem na hrudi, což bude pravděpodobně vůbec nejvíc v 65leté historii klubu. Přesné statistiky, které by to potvrdily, však k dohledání nejsou. A hlavně Ondrušek zatím rozhodně nekončí.
„Cítím se dobře, netrápí mě žádné zdravotní potíže a únava na mě nedoléhá,“ prohlásil bezprostředně po čtvrtém zápase během sedmi dnů, při nichž strávil na ledě nejvíc času ze všech olomouckých hráčů.
Pokud bude Ondrušek zrát dál jako dosud, může klidně v dresu s kohoutem zaútočit na tisícovku.
