Mohli bychom ještě něco dokázat, cítí. Jako odchovanec Sparty snil, že si za ni jednou v rodné Praze zahraje extraligu.
Ale neprosadil se, hokej Janu Knotkovi mateřský klub znechutil.
Začal studovat Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Přes Kobru a Havlíčkův Brod se nakonec dostal do Olomouce, které pomohl do nejvyšší soutěže.
Na Hané už je pět let a další tři by měl přidat, tak dlouhý kontrakt podepsal po minulé životní sezoně.
Se 17 góly se stal nejlepším střelcem bojovného týmu, jenž vzdor prognózám prošel do čtvrtfinále.
S třiceti kanadskými body v základní části byl nejproduktivnějším hráčem. On.
Buldok, jenž prý neumí kličku.
To není pravda, i když to o sobě třicetiletý vysmátý dříč sám tvrdí.
Dozrál v kvalitního extraligového hráče. Olomouc na svého centra elitní formace sází.
Bylo prodloužení olomoucké štace jasnou volbou, nebo jste měl dilema?Dilema asi úplně ne. Moc jsem o nějakých nabídkách nevěděl, ani nemám příliš rád změny. Myslím si, že bychom tady ještě mohli něco dokázat.
Nebyl jste zklamaný, že po vaší nejlepší sezoně v extralize nepřišla nabídka?
Ale tím, že jsem měl ještě smlouvu, tak to podle mě ani nikdo nezkoušel.
Dříve jste řekl, že jako Pražana by vás štace blíž k domovu jednou lákala.
Umím si představit, že bych si zahrál na Spartě a bydlel bych doma, ale v Olomouci už jsem nějaký pátek, je to druhý domov a už jsem tady trošku zakořenil.
Co o něm říkajíZdeněk Moták, trenér Olomouce „Už teď je stavební kámen. 31 roků je optimální věk, byli bychom rádi, kdyby navázal na loňské výkony a ještě kousek povyskočil.“ Erik Fürst, generální manažer Olomouce „Honza je centr první lajny, také je povahově výborný, a proto jsem ho chtěl udržet. On chtěl také zůstat, takže jsme se dokázali domluvit. Povedlo se to a můžeme být spokojení.“ Jan Tomajko, majitel klubu a trenér Olomouce „Honza Knotek udělal během tří let obrovský pokrok.“ |
Dlouholetý kontrakt je signál, že jste stavebním kamenem, na který budou v Olomouci sázet. Těší to?
Jo, je to klid do budoucí práce. Jsem rád, že se mnou počítají dál.
Už nejste jen silový centr, připadá mi, že máte stále šikovnější ruce.
Měnit styl ale nejde. Kudrlinky nebudu mít nikdy. Já musím stát před bránou. Občas je to jednoduchý gól, že to tam jen doplácnu a nemusím vymýšlet kličky nebo trefovat vikýře. Nic jiného podle mě neumím. Mám rád hlavně přihrávky, dávat hře hlavu. Minulá sezona byla má nejlepší bodově, ale nějaké sezony jsem se cítil herně možná i líp, avšak body nebyly. Loni to sedlo, i v lajně jsme si vyhověli, tak tam něco naskákalo.
Mrzí vás, že parťák z útoku Jan Eberle zamířil do Plzně?
S tím se musí počítat, že hráči odchází. Samozřejmě bych byl rád, kdybychom spolu hráli dál, už bych věděl, co od něj čekat. Nevím ale, jak by to trenéři poskládali. Myslím si, že přišlo dost kvalitních nových kluků a nebude problém najít dalšího.
Zůstává i Zbyněk Irgl. To by mohla být také zajímavá spolupráce, že?
Určitě bych se tomu nebránil! Pro nás je čest s ním být už jen v kabině. Podobně jako když tady hrál Pavel Patera, Hugo Skrbek. I ostatní týmy mají k nám větší respekt, když tady hrají hráči, kteří jsou uznávaní.
A pak že Olomouc nemá hvězdy.
Vždycky tady někdo je. A to je dobře. Aspoň nás neberou, že jsme nějací otloukánci.
Jste elitním centrem týmu, Olomouci jste do extraligy pomáhal ze čtvrtého útoku. Jak vnímáte svůj herní progres v kvalitního extraligového hráče?
Jako dobrý, ale škoda, že to nepřišlo dřív. U spousty kluků to ovšem nepřijde ani takhle, takže jsem za to rád. A hlavně že to dopadlo tak, že jsem se dostal do Olomouce, že jsme postoupili, protože cesta by byla asi trnitější, kdybych šel někam jinam než sem. Tady jsem dostal šanci.
Berete to tak, že zrajete pomaleji?
Jo, já jsem to měl dané trošku i tím, že když jsem hrál v Brodě, tak jsem měl dvě vážnější zranění, přišel jsem o dvě sezony, takže tím se mi to zpomalovalo. Když jsem se chtěl ukázat, tak sezona po zranění byla horší. Ztratil jsem tímhle docela dost času, možná i to zapříčinilo, že vývoj je pomalejší, že jsem do extraligy nenakoukl dřív třeba na střídavé starty.
Změní se hra Olomouce bez trenéra Venery?
Je to hokejový život. Vnímáme to tak, že tady není akorát osobně, ale tím, že zůstali asistenti, tak změny nevnímáme. Letní příprava probíhá podobně s pár úpravami. O taktice na ledě jsme se zatím nebavili, takže jestli budou nějaké změny, ještě nevím.
Dvakrát za poslední tři sezony jste se dostali do čtvrtfinále. Co jste měl na mysli, když jste říkal, že byste mohli ještě něco dokázat?
Jdeme postupnými krůčky. Nechci být hamoun. Extraliga je vyrovnaná, seká se to tam od šestého do dvanáctého místa o pár bodů, není snadné udělat desítku. Takže vyhlašovat cíle není úplně dobré. Zkrátka dostat se do play off a tam si věřit. Už nemusíme být zakřiknutí údržbáři, hodně kluků toho má v extralize odehraného spoustu, takže toho využít a být víc nepříjemní než doteď. Nechci se spokojit se čtvrtfinále, i když pro klub je to úspěch. Když vidím Ovečkiny a tyhle hráče, jak slaví, tak jim hrozně závidím. I Kometě. Zvednout pohár, a ne slavit jenom konec sezony.
