Po dvouhodinovém drilu trenéři ještě rozdělili olomoucké hokejisty na dvě poloviny.
Každá z nich běhala schody v jiném rohu stařičkého zimáku. A s činkami v ruce.
I triko brankářské hvězdy extraligy Branislava Konráda by se dalo ždímat.
To bylo utrpení, ne?
V pohodě! To jsem byl ještě jeden z těch lepších.
Trička jste měli durch všichni...
Tak je teplo. Navíc jsme schody dělali po dvou hodinách tréninku, takže trošku ano – záhul. V přípravě jsme šestý týden, už to zvládáme v pohodě.
I když jste běhali ze Samotišek na Svatý Kopeček?
No, jsou tréninky sem tam takové horší. Dvakrát do týdne bývají vážně drsné, kdy už mám tedy fakt dost. Ale nějak to zvládnu a potom mám celý den na to, abych zregeneroval. Za ty roky už jsme zvyklí.
Jak se regeneruje doma, kde vás vítají dvě malé děti?
Když mají dobrý den, tak dobře, když ne, tak to není ideální. Chodím domů na víkendy, nemáme zápasy, takže si s nimi můžu hrát.
Koleno už nezlobí?
Zatím drží. Hlavně, aby bylo všechno v pořádku, až se půjde na led.
Sezonu jste dohrával se zraněním, kvůli kterému jste přišel o světový šampionát. Mrzelo to?
Těžko říct, zda bych tam byl, nebo nebyl. Záleželo by na víc faktorech, každopádně pozvánku jsem měl, i jsem si povídal s Mirom Šatanem (generálním manažerem slovenské reprezentace, pozn. autora), ale bohužel někdy je to takhle. Měl jsem problémy s bočním vazem, byla tam trhlinka. Nic příjemného, ale teď to necítím vůbec a myslím, že i na ledě by to mělo být O. K. V reprezentaci jsem byl tři roky v kuse, předtím jsem měl operaci ramene. Někdy si tělo poví: Dost! Bral jsem to tak, jak to je. Mohl jsem být aspoň víc s rodinou.
Očima trenéraI Jan Lukáš dostane prostor se ukázat „Braňo Konrád je pro hráče jistota. Vědí, že když se jim něco nepodaří, mají za sebou ještě velice kvalitního brankáře. Ale přišel Jan Lukáš a plánujeme brankáře víc točit. Braňovi pomůže, aby neměl tak strašně velkou porci zápasů, a Honza dostane prostor, aby ukázal, co v něm je.“ Zdeněk Moták, trenér HC Olomouc |
Chytáte rád hodně, ale nebyl jste v minulé sezoně přetížený? Martina Faltera jste do branky mockrát nepustil...
Je možné, že se to nabalilo. Sezony, kdy jsem chytal skoro všechno, byly možná čtyři po sobě. Někdy jste ve větší únavě a pak se to někde ukáže. Rok předtím to bylo rameno, teď koleno. Naštěstí jsem nemusel na operaci. Příště bude mistrovství na Slovensku, tak doufám, že bude vše v pořádku až do konce.
To je výzva, že?
Samozřejmě, ale je to ještě strašně daleko a já tyhle věci nijak neřeším.
Na šampionátu v Dánsku se dařilo vašemu kamarádovi Dávidu Bucovi, který přitom na začátku sezony dostal v Olomouci padáka. Co říkáte na jeho příběh?
Hrál výborně a uvidíme, kde se uchytí.
V Olomouci už to asi nebude...
Mluvil jsem s ním před týdnem a nevím, kde skončí. To je na něm. Ale říká se, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. A že by do ní vstoupil potřetí? Říkal, že až bude vědět, tak mi napíše.
V Olomouci vám místo Faltera bude krýt záda ambiciózní Jan Lukáš. Trenér Moták řekl, že se budete střídat častěji. Vítáte to?
Uvidíme, Honza je mladý gólman a je jasné, že když přišel, bude chytávat. Je na trenérech, jak to rozdělí. Jde o to, aby se nám dařilo jako týmu, a tehdy bude vše v pořádku.
V Olomouci máte smlouvu na poslední sezonu. Odejít jste mohl podle klauzule jedině do KHL. Byla ta možnost poté, co jste se ukázal na olympiádě, kde jste vychytal vítězství nad Ruskem?
Gólmani to mají těžké a možná my Slováci ještě těžší. S agentem jsme se bavili, ale nebylo nic konkrétního. KHL je momentálně zavřená. Berou brankáře z Kanady, Švédska nebo kluky z Česka. Od nás je tam jen Julo Hudáček. Tato kapitola je zavřená. To by musel člověk zachytat famózně na mistrovství světa, to se podařilo Čiliakovi a nakonec podepsal na Slovanu Bratislava, ne v ruském týmu.
Jak jste myslel, že to mají slovenští brankáři těžší?
Všeobecně. Teď je to tak, že není o nás takový zájem jako o jiné.
Vždyť extraliga vám patří.
Tak v Čechách je to super, ale když se podíváme dál, tak v Evropě nemáme moc hráčů. Jsou tam v podstatě výjimky. O NHL nemluvě.
V rámci extraligy změna nepřipadala v úvahu?
Já mám smlouvu v Olomouci, takže jsem nic neřešil.
Když se vrátíme k olympiádě, jaký byl zážitek vychytat Dacjuka, Kovalčuka, top hokejisty?
Bylo to pěkné, ale to už je minulost, a já se dívám dopředu. Když to budu vnoučatům povídat při ohni, tak to možná bude hezké, ale teď je to úplně jedno a za pár roků si na to nikdo nevzpomene. Ale jsem strašně rád, že jsem na olympiádě byl a dostal možnost chytat.
Odvezl jste si nějakou relikvii?
Akorát dresy. Jeden podepsaný spoluhráči, jeden jsem nechal čistý. Je třeba se dívat na nejbližší sezonu, aby se nám dařilo, abychom byli zdraví, a neřešit co bylo.
Čeká vás sezona, ve které budete chtít vylepšit čtvrtfinálový úspěch, což bude šichta.
Vždy je to těžké, každá sezona. Extraliga je vyrovnaná, každý ze čtrnácti týmů chce udělat desítku. Nečeká nás nic lehkého, ale to nás nečekalo ani v posledních třech letech. Jdeme do toho s odhodláním, uvidíme, co to přinese.
Změní se Olomouc po konci zkušeného trenéra Venery?
To neumím říct, ukáže se to během sezony. Věřím, že i tak to bude fungovat stejně dobře jako doteď.