Coby trenéři se jako první radovali z postupů do semifinále. Strakova Plzeň ve čtvrtek večer výhrou 5:0 ukončila sérii s Olomoucí (4:1 na zápasy). Indiáni se stali druhými semifinalisty po Kometě, která ve čtvrtfinále vyřídila Vítkovice (4:0).
„Jsme ale pořád skromní,“ pronesl Zábranský.
I v tomhle se holohlaví bossové z Brna i Plzně podobají.
Oba příliš nevyhledávají pozornost médií. Ale když se rozhovoří o svých klubech, často používají slova jako skromnost, pokora nebo respekt. Místo zájmena já raději použijí množné my.
„Vše pro klub!“ zní nepsané motto hokejových patriotů, kteří se za každých okolností a všude rvou za svoje modrobílé barvy. Oba hodně dbají na klubovou líheň talentů, mají svoje jasné představy.
Představy, do nichž si jako manažeři a šéfové mohou sami vyhledat typy hráčů, které potřebují. „Když si trenér vybírá a staví tým podle sebe, je to lepší, než když mu někdo někoho doporučuje a skládá kádr přes jinou osobu,“ souhlasí hokejový expert David Pospíšil.
I takhle může být kumulace hokejových funkcí prospěšná. Straka letos zabodoval, když před sezonou angažoval tandem Tomáš Mertl - Milan Gulaš. Zábranského vize zase do Brna před minulou sezonou přivedly Martiny Erata a Zaťoviče nebo Ondřeje Němce.
Právě exreprezentační bek se při námluvách optával: „A kdo bude garantovat, že se vize naplní?“
Garantem jsou samotní koučující šéfové. Straka se Zábranským se zároveň ocitají v prazvláštní situaci. Sami sobě jsou podřízenými. A zůstává českým sportovním koloritem, že v krizových chvílích bývá prvním mužem na odstřel trenér.
„Jsem natolik soudný, že vím, kdy odejít,“ tvrdí olympijský vítěz z Nagana Straka. Podobné úvahy navíc byly liché, vždyť Plzeň jasně ovládla základní část extraligy a pozici favorita potvrdila i v úvodním kole play off.
Nehledat překotná řešení, nebýt pod tlakem vedení. I to Brnu pomohlo k loňskému titulu, přestože se tým na přelomu roku babral ve výsledkové bažině. „Když se v prosinci nedařilo, znělo: „Zábranský ven! A musíme si otevřeně říct, že se na to i čekalo,“ přiznával kouč a šéf Komety po zlatém opojení.
Nemyslet si, že jste bůh
Dvojrole, či dokonce trojrole v tuzemském hokejovém prostředí nepředstavují převratnou novinku. Ve Slavii v extraligových časech fungoval Vladimír Růžička na pozici kouče, generálního manažera i spoluvlastníka klubu. Nyní liberecký trenér Filip Pešán nebo vítkovický Jakub Petr plní i funkci sportovních manažerů.
„Dřív měly týmy na střídačce dva lidi - hlavního kouče a asistenta. Dnes jsou asistenti dva, přibyl třeba videokouč. Realizační týmy se rozšiřují. Proto mohou trenéři sedět i v kancelářích,“ vysvětluje Pospíšil.
Zároveň shromažďování důležitých úloh jedné osobě přináší i rizika. „Člověk si nesmí začít myslet, že je bůh, že dělá práci nejlíp a nenechá si do toho od nikoho mluvit,“ upozorní Pospíšil. „Není to o rozhodování, ale o hledání nejlepší cesty. A ve chvíli, kdy je rozumný člověk a má kolem sebe lidi s dalším pohledem, může to znamenat jen přínos.“
Momentka z tréninku hokejistů Komety Brno, vše sleduje trenér Libor Zábranský.
Strakovi například coby sportovní manažer vypomáhá Tomáš Vlasák. V Kometě zase předloni zavedli funkci výkonného ředitele, kterou zastává někdejší generální ředitel fotbalové Slavie David Trunda.
Právě Brňané se po přesvědčivém postupu řadí k velkým aspirantům na titul. Do formy se dostává i Plzeň. „Nějakou dobu jsme stáli, Olomouc udělala předkolo, byla na vítězné vlně. Ale jdeme zápas od zápasu nahoru,“ pověděl bek Jakub Kindl, jehož Plzeň na úvod série s Hanáky zaškobrtla a až poté si připsala čtyři vítězství.
