Kdyby mladík Průcha lépe mířil, mohl si Otakar Janecký při svém šestistém startu za Pardubice připsat dvě asistence. Nejdřív se první třetině svým klasickým "volným" bruslařským stylem protáhl podél mantinelu do pásma a ideálně načasoval přihrávku před branku.
A ve druhé části pálil v přesilovce od modré, Bříza puk vyrazil před sebe a Pardubice dostaly možnost dorážky. V obou případech Průcha přestřelil.
"Hrajeme jako tým, nemá cenu si nějak nadávat za neproměněné šance. Příště v nich třeba budu já a spálím to taky," usmíval se po zápase.
Utkání se Spartou jsme sledovali ON-LINE ZDE
"Oto dej gól!" burácela jižní tribuna, která vídala centra s proslulou "skořápkou" na hlavě už před dvěma dekádami. Do Pardubic se oblíbený Janecký vrátil po deseti sezonách ve Finsku a převzal vůdčí roli.
Před probíhající sezonou už přece jenom ustoupil mladším. Kapitánské "céčko" přenechal Michalu Sýkorovi, s klidem se od trenéra Říhy nechává posouvat sestavou. vyzkoušel si snad všechny posty vyjma brankářského.
V minulé sezoně ještě snášel "šibování" trpělivě, teď už je přece jen rozladěný. "V posledních zápasech v závěru moc nehraju, asi má trenér pocit, že jsou tam víc ostatní hráči lepší než já," prohlásil posmutněle. I na ledě mu pověstný úsměv trochu ztrpkl, už nediriguje fanoušky jako dřív.
O svém vztahu k trenérovi Říhovi hovoří opatrně: "Někdy se mi některé věci nelíbí, ale snažím se být profesionál. Hokej je kolektivní hra, nestojí na jednotlivcích. Už jsem se s tím smířil, že občas nedohrávám zápasy."
Před lety bylo nemyslitelné, aby tvořivý tahoun Pardubic i reprezentace strávil tolik zápasů v obráně. Jako bek už odehrál část minulé sezony včetně zápasů play-off. "Jestli mě to mrzí? Ono to nezáleží na mě, to je věc někoho jiného," mávl rukou hokejista, který 26. prosince oslaví třiačtyřicáté narozeniny. Jenže právě jeho univerzálnost a zkušenosti si kouč Říha pochvaluje.
Otakar Janecký spojil svůj hokejový život s Pardubicemi a s Finskem. Ligu hrál poprvé už před pětadvaceti lety, po vojně v béčku Jihlavy nastupoval od roku 1981 stabilně za východočeský tým, s nímž dvakrát vyhrál československý titul.
Poprvé v roce 1987, podruhé už jako kapitán o dva roky později. Kapitánem Pardubic se stal znovu i po příchodu z Finska, kde strávil deset sezón v devadesátých letech. "Že ještě hraje, je neuvěřitelné. Je to železný muž," říká o něm finská hvězda Teemu Selänne, jeho bývalý spoluhráč z Jokeritu.
Janecký vzpomněl i na jedno jubileum právě z Finska. "Co myslíte, že jsem tam dostal za dárek? No přece mobil," zasmál se při vzpomínce na zemi, kde sídlí společnost Nokia.
Před sebou už má jediný hokejový cíl: zahrát si se synem. "Ale nevím, s kterým," tvrdí v ročence pardubického klubu. Staršímu Otakarovi je šestnáct let, mladšímu Davidovi o šest méně.
Šest stovek odehraných zápasů v pardubickém dresu Janecký nepřeceňuje. "Je to šestka a dvě nuly, zas tak ohromující číslo to není. Ale jsem rád, že jsem se toho dožil a na truc jiným se ještě budu snažit udělat sedmistovku. Komu na truc? Raději nebudu jmenovat."
 Otakar Janecký za Pardubice proti Spartě 9. prosince 2003 odehrál svůj šestistý zápas v extralize. |
