Přišlo pár nových hráčů, naposledy jste získali obránce Šenkeříka. Mohou oni mužstvo nastartovat?
Jsme rádi, že Šenkeřík přichází, ale pochybuju, že je taková hvězda, aby to tady změnil. Hlavně bude muset začít pracovat mančaft, ne jen jeden hráč.
Přitom do zápasu s Pardubicemi jste nevstoupili špatně, ale pak jste inkasovali a všechno se sesypalo. Proč?
Myslím, že tohle neplatí jenom na tento zápas, takových bylo víc. Hraje se šedesát minut, ne jen dvacet. Tam se ukazuje síla. Silný mančaft takové góly nezlomí. A mančaft, který si nevěří, naopak nahlodají. My dneska nemáme takovou morální sílu, abychom bojovali až do konce a rvali se o to, že neprohrajeme.
Dá se říct, že vás zase srazila oslabení, ve kterých jste dostali tři góly?
Samozřejmě, ale druhá věc je, že ta vyloučení z něčeho pramení. Takže prohra se nedá svádět na vyloučení. Až budeme hrát celý zápas dobře, budeme bruslit a budeme si šance vytvářet my, tak to můžeme otočit. Jestliže budeme koukat jenom na to, jestli přežijeme každé oslabení, tak to pro nás bude vždycky těžké.
Je současná situace v takové fázi, že už jde spíš o to dostat se do psychické pohody před baráží, než abyste se jí vyhnuli?
Jistě, situace není lehká a poslední kola nám ukázala další horší věci. Na druhou stranu už za náma žádné horší místo není, jsme poslední, takže můžeme začít pracovat na herním zlepšení. Jednoduše řečeno se musíme o výsledky rvát. Těžko se budou hledat zázračné recepty na zlepšení, nejdůležitější je, aby byl herní projev jiný. Pokud chceme vyhrát, musíme předvést něco jiného než předvádíme.
Nějaké změny v herní projevu už vidět jsou. Nakolik se vám daří je hráčům vnutit?
Změny jsou vidět jen podle toho, jak moc ti hráči chtějí. Nejde o to, že si změnu nakreslíme na tabuli, ta vychází z hráčů. Oni musí v sobě najít tu touhu. Hokej je kolektivní sport, ale každý do toho musí dát individuální přístup. Ano, chybí nám lídři, ale otázka spíš zní, jestli to ti hráči v sobě mají. Je to o tom, aby každý hráč udělal na ledě maximum. Když se to povede, tak se můžeme bavit o tom, jestli to je, nebo není dobrý. Hráči si možná myslí, že na ledě odevzdali všechno, já jako trenér ten pocit nemám. Myslím, že víceméně bojujeme nejen hokejově, ale i morálními vlastnostmi. Když tohle zvládneme, teprve potom to můžeme nějak poskládat.
Čím to, že hráči nenechají na ledě všechno? Nastřádanými porážkami, určitou rezignací?
Já si myslím, že se s tímhle potýkáme od začátku sezony. Přitom někteří hráči měli dřív pocit, že nedostávají příležitost. Teď je dobré se podívat, jestli to byl oprávněný pocit, nebo jestli teď tu šanci ve Slavii čapli za pačesy. Každý člověk, který je trošku rozumný - a ani nemusí hokeji rozumět - vidí, že tam nenechají všechno. Až se budou rvát, tak se můžeme bavit o tom, co tam bylo za chyby a za problém. Ale já mám pocit, že to tam zatím nebylo.
Myslíte, že se dočkáte?
No my se o to snažíme. Musíme najít cestu, abychom to do kluků dostali. Já nevím. Dobrých hráčů je dneska málo. Každý, kdo má dobrého hráče, si ho drží. Musí se pracovat s materiálem, jaký je. Všichni víme, jaký máme ve Slavii tým. Horší je otázka, jestli jsou ti hráči ochotní s tím něco dělat. Ano, zodpovědnost je na trenérech, ale já říkám, že si každý musí sáhnout do svědomí, jestli pro to udělal všechno. Na tom je sport přece založený.
Necítíte určitou bezmoc?
Já necítím bezmoc, spíš to člověka může mrzet.
Přijde do konce přestupního termínu do Slavie ještě nějaká posila?
Trenéři by si určitě přáli mít v týmu nějaké jiné hráče, ale tohle je věc na vedení klubu. Nemám kompetenci to řešit, ale samozřejmě o tom mluvíme.
