Mají ho za raubíře, rváče a bezmozka. Když se však s Vašíčkem potkáte osobně, poznáte úplně jiného člověka: sympatického, otevřeného, věčně usměvavého a pokaždé pozitivně naladěného.
"Vždycky dejchám pro mužstvo, za které hraju. Proto chci na ledě uspět za každou cenu," říká muž, jehož diváci v Brně zpočátku přijímali s rozpaky. Přišel totiž z nenáviděné Slavie, ve které se při vzájemných zápasech s Kometou stal pro Brňany nepřítelem.
"Přechod do Brna pro mě nebyl jednoduchý, protože mě tu lidi ze začátku nechtěli. Ale doufám, že jsem jim dokázal, jakým způsobem hokej hraju," poznamenal Vašíček, jehož jméno znělo krátce po prohraném finále zaplněným Rondem.
Váš přestup do Komety byl pikantní i kvůli tomu, že jste ho vůbec nečekal. Trenér Růžička vám tvrdil, že výměna nehrozí, ale kvůli špatným výsledkům nakonec změnil názor. Jak to vnímáte s odstupem času?
Už sedmého prosince, kdy jsem odcházel, říkám manželce: "Všechno špatný je pro něco dobrý." Ona tehdy brečela a já sám nevěděl, že půjdeme s Kometou až do finále. Ale věděl jsem, že je tady kvalitní mužstvo, které by v play-off mohlo něco uhrát. Nebudu zastírat, že je to trošku zadostiučinění. Za ty roky, co hraju hokej, to byl druhý nejlepší tým, ve kterém jsem působil.
Více o finále
|
První byl který?
Slavia z roku 2008, když jsme vyhráli titul. Tady nám chyběl krůček.
Příští sezonu však v Brně hrát nebudete. Prozradíte, kam jdete?
To řeknu až prvního května, i když to všichni asi nějak tuší. Ale vím, že to není Slavia, protože Slavia mě nechce.
Vy to nemůžete říct, že?
Já nevím, jestli to můžu říct.
Tak se zeptám jinak: bylo těžké hrát ve finále proti Pardubicím?
(smích) Bylo to těžké z toho důvodu, že odtamtud pocházím. Bál jsem se, aby si někdo neřekl, že jsem jim to chtěl pustit. O to větší jsem měl motivaci urvat to a dokázat, že dejchám pro mužstvo, ve kterém momentálně hraju. Všichni mě brali tak, že dejchám pro Slavii. Snad už mě lidi v Brně pochopili. A když půjdu někam jinam, tak budu muset přesvědčit zase další fanoušky.
Je těžké obhajovat titul?
Obhajovat titul je těžké. Už jsem to jednou zažil ve Slavii a nepodařilo se mi to. Co k tomu říct? (smích) Zeptejte se až toho prvního května. Ještě není všechno upečený. Já stojím nějaké peníze a klub, který mě bude chtít, musí zaplatit tabulkovou hodnotu.
Myslíte, že teď budete hodně drahý?
Ta tabulka je podle toho, co hráč odehraje. Snad za mě onen klub takovou cenu zaplatí. Slavia mě nechtěla, v Brně to bylo supr, ale mám rodinu, takže se musím rozhodovat za ni. Musím jít tam, kde budou nejlepší podmínky pro moje nejbližší.
Mrzí vás, že vás Slavia nechtěla? Máte k ní asi hodně blízko, protože díky ní jste se dostal do extraligy...
Růža mi dal šanci a strašně mě mrzí, za jakých okolností jsem odešel. To prostě nebudu říkat, že ne. Já chtěl ve Slavii dohrát kariéru, nejsem člověk, který by přebíhal a chtěl hrát každý rok někde jinde. Mám rád, když si někde vybuduju vztah. Ale vyvinulo se to takhle a v Brně jsem poznal supr prostředí, supr fanoušky, lidi kolem klubu a výborné kluky v mužstvu.
Jak vám vůbec je krátce po prohraném finále?
Je ve mně smutek, protože je člověk blízko úspěchu a není nic příjemného dívat se na soupeře, jak zvedá pohár. Já už jsem to jednou zažil a teď jsem to zažil podruhé. Není to dobrý pocit.
Na konci první třetiny jste ovšem vykřesal naději vyrovnávacím gólem a po změně stran jste měli obrovský tlak. Místo toho jste však inkasovali. Byl to zlomový moment?
Druhý gól byl zlomový, třetí jsme dostali ve třech a pak jsme schytali ještě čtvrtý... To už se pak strašně těžko hledají síly, navíc brankář Růžička chytal výborně a my jsme si na něm vylámali zuby.
Ve vašem případě to platí doslova.
Přesně tak. Nevím, jestli Pardubice vyhrály zaslouženě, mají zkrátka čtyři vítězství, my jenom dvě. Já můžu jenom pochválit naše mužstvo, protože na to, jak jsme slepovali sestavu, jsme se o titul pořád rvali. Klobouk dolů před klukama, kteří nahradili zraněné. Ale Pardubice měly štěstí, všichni jejich hráči byli zdraví. Ona šířka kádru také rozhoduje.
"V pondělí prodávám barák v Praze a stěhuju se do Pardubic. Proč zrovna tam? Protože odtud pocházím a jsem tam doma." |
Vyřadili jste Spartu, pak Plzeň. Co bylo ve finále jinak? Bylo to hlavně o tom, že jste přišli o klíčové hráče?
Nechci říkat, že kdybychom byli všichni fit, tak jsme je udělali. Ale byla by větší šance. Zranění kluci nám chyběli strašně moc. Ono nejde jenom o to, že se sestava slepuje, ale i o to, že máme určité věci zažité a natrénované. Navíc o sobě víme a když ani jedna lajna není kompletní, tak to na tak dobré mužstvo jako Pardubice v plné síle nestačilo. Zvlášť když někteří hráli se zraněním.
Jaký je váš nejbližší program?
V pondělí prodávám barák, doufám, že všechno klapne a pak se budu muset co nejrychleji přestěhovat.
Kam?
(smích) Pravděpodobně se usadíme doma, protože jsem z Pardubic.
