"Je to škoda, protože bylo vidět, že to chceme urvat. Na začátku druhé třetiny jsme měli tlak a mohli se dostat do vedení. Jenže jsme nedokázali dát gól a místo toho inkasovali."
Finále rozhodly i dva nájezdy, které vyhrály Pardubice. Nevyčítáte si zpětně, že jste na ně nešel?
Po bitvě je každý generál. Takhle nepřemýšlím, věřil jsem Sasovi, nájezdy mu jdou. Tentokrát to nevyšlo.
Jak moc vás limitovala zranění útočníků?
Byla to velká škoda. S tím se nedalo nic dělat. Když vypadne několik hráčů základní sestavy, je to cítit. Ale prali jsme se s tím statečně. Všem klukům děkuju.
Zmírnilo se vaše zklamání, když lidé celou dobu skandovali a stáli při vás?
Lidi jsou super, celou dobu byli s námi. Děkujeme jim za podporu a za jejich skandování.
Kam letošní výsledek řadíte v kariéře?
Vysoko, je to moje druhá stříbrná v extralize. Zlata jsem se bohužel zase nedočkal. Prali jsme se skoro do posledního zápasu základní části, abychom byli vůbec v předkole. Povedlo se projít až do finále, proto je to obrovský úspěch.
Vážíte si druhého místo víc i proto, že přišlo ke konci kariéry?
Samozřejmě. Až nám trochu vychladnou hlavy, tak tuhle medaili oceníme. Věřili jsme se ale, že dneska vyhrajeme a rozhodne se v sedmém zápase, ale bohužel.
Stačil jste si play-off vůbec užívat?
Člověk se to snaží užívat, takové zápasy se nehrajou každý den. Měli jsme výborný mančaft, hráli jsme výborně. Ale když se blíží vidina úspěchu, tak už si člověk nemůžu jen říct, že půjde a užije si to. Pak už tam nervy jsou.
Na co si budete z play-off nejvíc pamatovat?
Nejkrásnější byly postupy, od Kladna až po Plzeň, vlastně i to, jak jsme se dostali do předkola. Cítili jsme, že se nám něco povedlo.
Bude se víc vzpomínat na úspěch, nebo na kamarády, které tady člověk měl?
Parta byla vynikající a úspěch bez ní by nebyl možný. Všichni jsme se podporovali, každý šlapal naplno, dal tomu všechno.
Půjdete to společně zapít, nebo se rozprchnete?
Určitě si půjdeme sednout. Nějak popijem a popovídáme si.
