Dá se vůbec popsat, co se v člověku děje, když vstřelí gól ve druhém prodloužení rozhodujícího finálového zápasu?
Úžasný, fantastický. Získat titul po jedenadvaceti letech... To je něco neskutečnýho. Byl to důležitý gól.
Říkal jste si, že pro takový moment jste se vracel a podstoupil všechnu tu práci pro Plzeň?
Je to sen. My se hlavně chtěli dostat ze dna, postavit tým, který bude v lize konkurenceschopný a každou sezonu bojovat v play-off: A to se nám povedlo. Jsem za to šťastný. O tom nám jde, tím to nekončí. Popijeme a jdeme makat, mužstvo musíme doplnit, jede se dál.
Zásadní otázka: Budete hrát dál? Nebo je tohle zlatá tečka?
To se uvidí. Teď si to užiju. Pak uvidíme.
S takovou formou, s jakou jste odehrál play-off, je na místě i tato otázka: Co vy a reprezentace?
Já jsem s (trenérem) Lojzou Hadamczikem mluvil, ale teď si chci odpočinout, jsem polámanej. Teď se o tom vůbec nechci bavit. Kdo musí jet, je Honza Kovář. To je nejlepší hráč, co tu byl, díky němu jsme to dokázali. V Litvínově, když šlo do tuhého, se rozhodovalo o úspěchu a neúspěchu a on to táhnul. Je to úžasný hráč, jsem rád, že jsme ho nepustili pryč, viděli jsme, že bude tahoun. Držím mu palce, je to vynikající kluk. Všichni se smáli, že neumí bruslit, ale my věděli, co v něm máme, a dokázal to.
S Čájou jsme se smáli Dvě velké osobnosti reprezentační zlaté generace se objaly po sedmém zápase - zlínský kapitán Petr Čajánek a plzeňský Martin Straka. Ten byl šťastnější, na krku mu visela zlatá medaile, zatímco domácímu bojovníkovi "jen" stříbrná. "Jenom jsme se smáli. Na začátku jsme si říkali pojďme si to užít. Tentokrát jsme to zvládli my, ale on má ještě čas, já už ne," vyprávěl čtyřicetiletý Straka. "Zlín má fantastický mančaft, finále bylo i o štěstí. Celé finále se hrál hezký hokej a skončilo to nádherně. I když Čája byl smutnej..." |
Máte olympijské zlato, titul mistra světa... Neberete přesto titul pro vaše rodné město a klub jako vyvrcholení báječné kariéry?
Je to pecka. Myslel jsem si, že už to nikdy nemůžeme dokázat. Doma jsme měli mečbol, nevyužili ho. Tam jsme se vyloženě posr..., ale teď ve Zlíně jsme hráli fantastický hokej. Bylo to parádní utkání, šlo do prodloužení. Pak už je to o štěstí.
Přitom na konci třetí třetiny to asi byla spíš smůla. Sahali jste po titulu, stačilo deset vteřin. Ale Zlín dal gól.
Jo, jak jsme měli na konci smůlu, tak jsme v prodloužení měli kliku. Štěstíčko se naklonilo k nám. Je to krásný pocit.
Jak vám bylo v pauze po zlínském vyrovnání?
Prostě jsem si sednul a říkal jsem si: buď mi je to souzený, nebo ne. Cítil jsem se bezvadně.
Je ten pocit ještě o to krásnější, že jste vyhráli po tak nádherném a napínavém zápase, v nejdelším finále extraligové historie?
Nemohlo být krásnější utkání než tohle. Ať už by to dopadlo jakkoliv. Sedmý zápas, druhé prodloužení, co můžete chtít víc? Deset vteřin před koncem jsme dostali gól, už mohlo být hotovo. Tak jsem si řekl, že to ze sebe musíme sklepat, ale všichni byli v kabině pozitivní. Nebyly žádné pochybnosti, my se jen smáli a říkali si, že to musíme dotáhnout do konce.
Jak budou vypadat oslavy? Budete kapitánem i na tomto poli?
To ne, oslavy budou řídit kluci. Mladí se toho ujmou.
Co vy a vítězný doutník?
Jsem kuřák, někdy si dám. Ani jsme nevěděli, že to kluci (kustodi) z Plzně přivezli. I šampus, čepice. Je super, že na nás nezapomněli.
Vaši tvář už zdobí slušný plnovous. Těšíte se, až se oholíte?
Říkal jsem klukům, že si to možná ještě týden nechám.
Více o 7. finále
|
Jak byste popsal tenhle vítězný tým?
Kluci byli famózní, šli jsme za tím. Od Mazyho (Marka Mazance) přes Kovyho (Jana Kováře). Jarda Špaček, před ním klobouk dolů, že se do toho oblíkl, když nám teklo do bot. Má srdíčko, obětoval se a hlavně věděl, kdy odejít. Pověděl, že už nestíhá.
Berete titul i jako satisfakci za všechna ta léta, kdy se nedařilo projít play-off nebo kdy vás kosily bodové odpočty?
Je to ohromný zadostiučinění. Loni semifinále, teď titul. Co víc si přát? Péťa Sýkora mi před zápasem psal, že není nic krásnějšího než vyhrát sedmý zápas na cestě. Gratuloval jsem mu taky k titulu (ve Švýcarsku s Bernem) a psal, že se o to pokusíme.
Jak vlastně vypadala vaše manažerská práce během play-off?
Měsíc a půl jsem nic nedělal, všechno jsem dal hokeji. Teď mě čeká spousta práce. Těším se na ni. Dva dny si to užiju, pak začnu pracovat, ať jsme na příští sezonu znovu silní.
