Pešán se do Detroitu nevydal poprvé, ve známém hokejovém městě se byl podívat už loni díky známosti s Jiřím Fischerem, jenž pracuje v managementu tamních Red Wings.
„Byl jsem se podívat, jak se pracuje na farmě v Grand Rapids, která hraje AHL, a také na farmě v Toledu, kde se hraje ECHL, a strávil jsem tam čas s trenéry. V tu dobu tam pracoval Jeff Blashill, který se mezitím stal hlavním trenérem Detroitu,“ popisuje Pešán.
Ten tehdy po desetidenním studijním pobytu požádal, zda by se nemohl zúčastnit také letního development kempu určeného pro mladé talentované hokejisty v juniorském věku. Jenže dostal zamítavou odpověď.
Proč?
Bylo mi řečeno, že tam se jen tak někdo nedostane a že tam zvou jen trenéry, kteří něco vyhráli. Po uplynulé sezoně jsem ale od Jirky Fischera dostal pozvánku, abych na kemp letos přijel.
„Rozhodně jsem si přivezl poznatek, že naši a ruští hráči velmi zaostávali v návycích a dovednostech. Na ni se budu zaměřovat určitě víc, protože v téhle oblasti je rozdíl nejmarkantnější. Speciálně u mladých hráčů.“ |
Takže kdybyste nevyhrál s Libercem extraligu, tak byste se tam nedostal?
Přesně tak.
Vida, úspěch přinesl další nečekaný benefit. Kdo vás tam učil?
Na kempu bylo šest trenérů, celý ho řídil trenér farmy, který měl k sobě pět asistentů. Já jsem byl jedním z nich. Na tréninky a jejich skladbu dohlížel Jeff Blashill, který to všechno připravoval a který se tam jezdil dívat, kontrolovat a sledovat hráče.
Co vám ta zkušenost dala?
Rozhodně jsem si přivezl poznatek, že naši a ruští hráči velmi zaostávali v návycích a dovednostech. Na ně se budu zaměřovat určitě víc, protože je v téhle oblasti nejmarkantnější rozdíl.
Už své poznatky v Liberci aplikujete?
Já je aplikoval už loni, ale ne v takové míře, jaká je nutná. Letos jsme už od začátku sezony aplikovali model, který je od loňska trošku pozměněný a je zaměřený právě především na dovednosti. Speciálně s mladými hráči.
Předpokládám, že jde o dovednosti na ledě.
Ano. Už od samého začátku sezony jsme mnohem víc než loni zapojili Jirku Bermanna, což je náš trenér bruslení. To byla věc, kterou jsem okamžitě telefonicky urgoval už z Detroitu. Týká se to hodně mladých hráčů a hráčů z farmy v Benátkách. A stejně pracujeme s hráči z mládežnické kategorie.
O co přesně jde?
Pracujeme v dramaticky větší míře na herních činnostech jednotlivce, což je bruslení, technika střelby a technika hole.
Jak dlouho jste vlastně v Detroitu byl?
Dohromady týden, program obou týmů, které byly na ledě, byl pětidenní. Já přijel o den dřív a o den později jsem odjížděl.
„V Detroitu bylo 40 nejlepších juniorů, na které klub dosáhne. Proto byl návrat do reality trošku kyselý. Když jsem totiž potom viděl tréninky a zápasy našich mládežnických kategorií, tak byl rozdíl opravdu diametrálně, diametrálně odlišný.“ |
Pojedete tam příští rok znovu?
Určité možnosti spolupráce s farmou nebo případně i s prvním týmem existujou. Není to nic konkrétního, ale dá se na tom teoreticky pracovat během sezony. V tuhle chvíli nejsem schopný odpovědět, jestli do Detroitu pojedu příští rok znovu. Rozhodně bych ale rád.
Zmiňoval jste české a ruské hráče. Se kterými konkrétně jste se tam potkal?
S našich hráčů se kempu účastnil obránce Filip Hronek, který s Detroitem nakonec podepsal tříletou nováčkovskou smlouvu. Hlavní poznatek, který z toho mám, je, že švédští, finští a severoameričtí hokejisté mají podobný způsob návyků a podobné dovednosti. Což je věc, která je v porovnání s našimi hráči nesrovnatelná. Byl bych nerad, kdyby to vyznělo, že porovnávám hráče z toho kempu mezi sebou. Tam se vybralo 40 nejlepších juniorů, na které Detroit dosáhne, takže úroveň byla veliká. Spíš narážím na to, že jsem měl trošku kyselý návrat domů do reality, když jsem viděl tréninky a zápasy našich mládežnických kategorií. Tam byl rozdíl opravdu diametrálně, diametrálně odlišný.
Získat návyk, to je asi dlouhodobá věc, to nepůjde ze sezony na sezonu, viďte?
Já si myslím, že u hráčů okolo dvaceti let může být vidět pokrok během jedné sezony. Ale je to opravdu každodenní dril. A to se jedná spíše o herních dovednost, a už ne tolik o herní návyk, protože ten má v sobě hokejista už nějak zakořeněný. Když se to hráči nenaučí v mladších kategoriích, tak je těžké je to ve starším věku odnaučovat.
