Tam, kde to před 147 dny skončilo, to shodou okolností v úterý zase ožilo. Na zimáku v Olomouci se totiž hrál zápas, čímž oficiálně pro tuzemské hokejové kluby skončila dlouhá koronavirová pauza.
V poháru vyhráli hokejisté Hradce, Zlína či Varů. Kometa nestačila na PardubiceSouhrn úterních duelů letního poháru  |
Zatím jde jen o přípravný pohár, to hlavní menu se má - nejen v Olomouci - servírovat od 18. září.
Ale opravdu se extraliga rozjede?
Nebo je toto datum v sezonním rozpisu nejisté? „Mělo by se zvážit posunutí soutěže, aby se udělalo maximum pro to, hrát před co nejvyšším počtem diváků. Samozřejmě vzniká otázka, zda to má nějaký význam, protože koronavirus tady je, bude a asi jen tak nezmizí,“ řekl pro klubový web majitel brněnské Komety Libor Zábranský.
Příští úterý se sejdou zástupci extraligových klubů a ředitel soutěže Josef Řezníček přiznává, že otázka odložení startu bude hlavní téma schůzky. On sám považuje za schůdné posunout začátek o dva až tří týdny, aniž by se muselo výrazně zasahovat do rozlosování. „Jinak nevidím prostor na to, aby se celá sezona odehrála regulérně.“
Tisíc lidí na zápas je málo
O posunutí začátku se mluví především poslední dva týdny, kdy se řada mládežnických reprezentantů nakazila koronavirem při mezinárodních zápasech. Mnohé kluby pak skončily v karanténě a odkládají duely zmíněného letního poháru.
Navíc - a to je nejdůležitější - kvůli zhoršené epidemiologické situaci dál zůstávají restrikce v počtu diváků. Maximálně jich může do hlediště 2 500, ale to jen na stadionech, které mají kapacitu přes 10 tisíc a mohou halu rozdělit na pět sektorů s vlastním vstupem po 500 lidech. V reálu tak na většinu zimáků může kolem tisícovky až 1 500 diváků, což je pro kluby tvrdý direkt.
„Hrát hokej bez diváků nejde. Jednalo by se o ztráty v desítkách milionů korun, které by chyběly v rozpočtu,“ říká Dušan Salfický, člen představenstva klubu z Pardubic, které tradičně mají nadprůměrné návštěvy. Podobně je na tom nováček z Českých Budějovic. „Pokud by se celá sezona hrála bez diváků, přišli bychom o 30 procent rozpočtu. Máme teď prodané permanentky za 20 milionů korun,“ vypočítává generální manažer Motoru Stanislav Bednařík.
To už jsou významné cifry.
Zábranský dokonce vypočítal, že na jednom utkání bez diváků tratí Kometa 1,7 až 2 miliony korun a celkově za vstupenky přiteče do pokladny 50 milionů za sezonu. „I pro nás by to byla velká ztráta. Jako kdyby vypadl jeden velký sponzor,“ přidává generální manažer Litvínova Pavel Hynek. Také z Třince zní: „Nedovedeme si představit hrát hokej bez fanoušků.“
Nečetní a rouškami vybavení fanoušci Zlína během utkání letního hokejového poháru.
Ač vyjma zástupců Brna a Plzně žádný z oslovených manažerů oficiálně nepřiznal, že je pro posun soutěže - většina uvedla, že zatím stojí za startem 18. září - je jasné, že kvůli ekonomickým dopadům to bude příští úterý stěžejní diskuse.
V hokejové Evropě by nešlo o výjimečný krok, neboť start ligy o dva týdny posunuli už ve Finsku - tam vláda garantovala, že od 1. října nebudou na stadionech žádná omezení. Se začátkem hýbali v Rakousku a v Německu rozjedou ligu až 13. listopadu, neboť do konce října nesmí do arén víc než 1 000 lidí.
Začít v listopadu či prosinci?
I v Česku jeden z vysoce postavených manažerů anonymně přiznává, že v případě přetrvávajících restrikcí by se startem extraligy raději čekal až do listopadu či prosince. Klub by prodělal méně, naopak by se zvětšila šance, že se koronavirová situace zlepší a víc zápasů se odehraje před širším publikem. A zatřetí - vlastně není kam spěchat.
„Když si asociace hotelů dokáže vyjednat státní podporu na lůžko, tak proč my bychom se nemohli bavit o podpoře na sedadlo?“
Libor Zábranský, šéf Komety Brno
Extraligu totiž chrání poněkud vynucená svazová „pojistka“, že v následující sezoně nikdo nesestoupí. I proto lze teď s rozlosováním a systémem soutěže téměř beztrestně šibovat, aniž by některým klubům hrozilo existenční poškození. Základní část se klidně může zkrátit na polovinu, v play off se může hrát jen na tři vítězná utkání...
„Variant, jak to uchopit, je víc,“ připouští extraligový šéf Josef Řezníček. „Hokej bez lidí nedává smysl. Hokej je o sponzorech a ti potřebují diváky. K tomu jsou peníze ze vstupenek pro rozpočty poslední dobou výraznější. Pokud tyto příjmy vypadnou, je to pro klub likvidační.“
Brněnský šéf Zábranský: Hrát se musí, i kdyby to mělo být s omezeními |
Většina oddílů přiznává, že příjmy ze vstupenek tvoří třetinu až čtvrtinu rozpočtu (od 15-20 milionů výš). Ale u klubů jako Sparta či Brno to může šplhat k polovině. Pražané před pandemií tvrdili, že 15 tisíc diváků jim vygeneruje zisk okolo čtyř milionů korun za zápas.
Také proto ještě otálí s podpisem Jaromíra Jágra na střídavé starty. Nač mít „atrakci“ pro diváky do O2 areny, když tam bude moct jen 2 500 lidí? Hokej navíc oproti fotbalu, který zbytek jarní fáze (ne)dohrál za staženou oponou, zdaleka tak neprofituje z televizních práv, evropských pohárů a přestupů do zahraničí.
Příjem od sponzorů a z ticketingu je pro ně mnohem zásadnější.
I proto zástupci (nejen) hokejových klubů chtějí - budou-li omezení dál pokračovat - jednat s Národní sportovní agenturou a jejím šéfem Hniličkou o kompenzacích. „Když si asociace hotelů dokáže s ministrem průmyslu vyjednat státní podporu na lůžko, tak proč bychom se my nemohli bavit o podpoře na sedadlo?“ uvažuje Zábranský.
