Už v polovině zápasu diváci nakvašeně volali: "Začněte makat." Mátožná Plzeň v tu chvíli prohrávala 0:2, působila odevzdaně. Znojmu stačila k snadnému vedení přesilovková kombinace zakončená Pláškem a přesná rána Štefanky.
"Polovinu zápasu jsme hráli dobře. Ale pak se tým uspokojil a Plzeň toho využila," litoval znojemský asistent Jan Votruba.
Domácí za nepříznivého stavu ubránili dlouhé oslabení tří proti pěti, pak výborný Jež zlikvidoval i brejk Pláška. A do závěrečné třetiny vtrhla jiná Plzeň. Bojovná, důrazná, plná elánu.
"První gól Kracíka nás postavil na nohy a od té doby jsme předváděli dobrý hokej. Hráčům jsme ve druhé přestávce řekli, že rušíme plánované pondělní volno. Zabralo to," prozradil plzeňský asistent Radim Rulík. "Asi jsme měli použít stejnou metodu," reagoval jeho kolega Votruba.
Devět minut před koncem vyrovnal Vítek. Při signalizované výhodě skočil na led a puk napálil zblízka k levé tyči Trvajovy branky.
"Pak už nám chyběl klid. Na únavu po sobotní výhře v Pardubicích se nevymlouváme. Po vítězství hráče nic nebolí," mínil Votruba.
Domácí měli pár šancí na dokonalý obrat, ale mohli i prohrát. Tým zachránil obranný zákrok Důrase. V pádu vypíchl kotouč unikajícímu Mojžíšovi.
"Už jsem toho měl plné zuby, ale musel jsem se vrátit. Jsem rád, že jsem trefil puk," uvedl Michal Důras. Divoké prodloužení se čtyřmi vyloučenými už skórem nepohnulo, především díky brankáři Ježovi.