„Moc jsem se těšil. Vždy je pro mě speciální hrát v Třinci. Zvládli jsme to perfektně. Třetí třetina sice nebyla tak pěkná, ale bojovali jsme, blokovali střely. Těch tří bodů si hodně ceníme,“ řekl Cienciala a bál se, aby pozápasový rozhovor nebyl příliš dlouhý.
Smál se, že před stadionem na něj čeká asi dvanáct lidí. Nejen příbuzní, ale i kamarádi.
V předešlých dvanácti zápasech jste dal jen jeden gól. V Třinci se ale trefíte vždycky. Za Pardubice jste jim ve čtyřech zápasech dal pět branek a na dvě jste nahrával. Takže jistota?
Je to takový paradox. Už když jsem se chodil v Třinci na hokej jen dívat a přijel třeba Rosťa Martynek s Litvajzem, tak se mu tady vždycky povedlo dát góla. Nevím, čím to je. Ale jsem rád, že se to povedlo.
Třinečtí se ke své silné zbrani, přesilovce, dostali až v závěru, zatímco vy jste při té vaší otáčel stav na 2:1.
Konečně mi to tam spadlo i v přesilovce. Třinec nás ale v těch posledních dvou minutách, kdy měl početní převahu, pořádně drtil. To byl ohromný tlak, tam jsme ty střely dobře pokryli. A ubojovali jsme to. Tak se vyhrávají velké zápasy. Dík patří všem klukům.
U vašeho gólu na 3:1 se třinecký brankář Kacetl rozčiloval. Vypadalo to, že měl puk přikrytý a vy jste mu ho vyrazil z pod lapačky. Jak to bylo?
Šli jsme do přečíslení. Šlapal jsem do brány. Ráďa (Radil) mi puk pěkně hodil. Moc jsem to nečekal, ale letěl po zemi na Kácu, který ho příložníkem odrazil. Stáhl jsme si kotouč a dorážel. Po zápase se mě ptal, jestli to nebyl faul, ale na puku lapačku neměl, takže regulérní gól.
Při gólu na 2:1 si Kacetl nestěžoval, že jste mu rozbil flašku s pitím? Tu jste odpálil, když jste se trefil přesně do pravého horního rohu branky.
Ne. Ani jsem nevěděl, že to letělo do víka. Myslel jsem, že puk prošel těsně nad ledem. Až na kostce jsem viděl, jak to bylo. Ale Ondra nic neříkal. My se ale ani moc neznáme.
Třinec - Pardubice 2:3. O vítězství Dynama rozhodl dvěma góly Cienciala |
V první třetině vás domácí přestříleli 14:4, ve druhé vy je 11:1. Čím si ten obrat vysvětlujete?
Asi tou cestou autobusem (směje se). Nevím. Tady jsou ale vstupy do zápasů těžké. Sám jsem tady hrál, tak to dobře vím. Vždycky jsme chtěli vletět na soupeře. Oni tak hrají. Jde o to ten úvod přežít. Postupně jsme se dostali do tempa a odehráli dobré utkání.
Rozhodla druhá třetina, v níž jste dali všechny tři góly a šli do vedení?
Určitě, to nám hodně pomohlo. Po těch dvou gólech za sebou se nám hrálo daleko lépe. Ale špatné to nebylo už ani od půlky první třetiny.
A co třetí část hry, v níž jste odolávali náporu Ocelářů?
Věděli jsme, že Třinec hru otevře a bude se do nás tlačit, tak jsme se snažili dávat puky za ně, dostávat je z obrany.
Jak se vám hraje v první lajně mužstva, které vede extraligu?
Parádně. Ti kluci (Robert Kousal a Lukáš Radil) jsou ohromně dobří hokejisté. Ten styl mi vyhovuje. Chci si také s někým nahrát, hrát technický hokej. A oni oba jsou fantastičtí. Radost s nimi hrát.
David Cienciala tvrdou ranou pod víko překonal třineckého brankáře Ondřeje Kacetla.
Říkal jste, že na váš čekají blízcí. V jakém jsou dresu?
Asi čtyři v pardubickém. Ale mám tady celou rodinu. Zítra máme volno, takže zůstávám. Nebyl jsem v Třinci dlouho. Navštívím babičky. Jedna se za mě každý zápas modlí, abych dal góla, tak jsem ji dneska potěšil. Dal jsem dva.
V hledišti byl i reprezentační trenér Kari Jalonen. Měl jste o to větší motivaci?
Národní mužstvo motivace určitě je, ale že tady byl, jsem nevěděl. To se dozvídám až teď.
