Před pár dny opustil na vlastní žádost pozici asistenta trenéra Pardubic Josefa Jandače a sportovního ředitele klubu. Teď si bude Jan Votruba zvykat na petrohradské bílé noci po boku nového hlavního trenéra tamějšího SKA Václava Sýkory, s nímž na jaře v Pardubicích dosáhl na mistrovský pohár.
S prací v zahraničí má děčínský rodák bohaté zkušenosti, když působil mj. ve Švédsku nebo v Číně. Rusko však pro něj bude novinkou. Podobně jako Sýkora má smlouvu do konce sezony 2010-11.
Kdy se vám trenér Sýkora ozval poprvé s nabídkou?
Po našem zápase v Plzni (7. 11., pozn. red.), prakticky hned potom, co byl potvrzen ve funkci prvního trenéra. Během reprezentační přestávky jsme to pak řešili.
Jak dlouho jste o nabídce přemýšlel?
Nejdřív jsem si musel srovnat v hlavě, jestli to vůbec půjde - s ohledem na rodinu, Pardubice a tak. Rozmýšlel jsem se asi dva dny. Bůhví kdy se taková příležitost může naskytnout znovu, pokud by vůbec přišla.
S vedením Petrohradu jste jednal telefonicky?
Telefonem, přes skype a s pomocí svého agenta.
Jak na vaše rozhodnutí reagoval pardubický klub?
Generální manažer i majitel byli v tu dobu v Americe, takže tím se to celé protáhlo. Nejdřív jsem jednal s Ondřejem Heřmanem (předseda představenstva - pozn. red.), až pak s manažerem Zbyňkem Kusým. Všichni mi vyšli maximálně vstříc a chtěl bych jim za to ještě jednou poděkovat.
Kdy jste se rozloučil s pardubickým týmem?
Ve čtvrtek před tréninkem jsem mluvil s vedením i s kluky. Popřáli jsme si hodně úspěchů. Odcházet z Pardubic pro mě není ani trochu jednoduché, něco jsme tu dokázali a mužstvu se teď opět daří. Navíc jsou tu výborní fanoušci.
Doporučil jste kolegovi Jandačovi za sebe nějakou náhradu?
Bavili jsme se o tom, pár jmen padlo. Nezřídka jsou to ale trenéři, kteří mají smlouvu jinde. Konečné rozhodnutí bude samozřejmě jen na Josefu Jandačovi.
Domluvíte se rusky?
Nemůžu říct, že úplně bez problémů, ale z ruštiny jsem maturoval, tak ty znalosti rychle opráším.
Co od angažmá očekáváte?
Petrohrad je klub, který má obrovské ambice. Je to něco nového, obrovská výzva. Kontinentální ligu sleduji v televizi a i od hráčů vím, že je to kvalitnější liga než ta naše.
Jdete do neznámého prostředí? Byl jste už někdy v Petrohradu?
V Rusku jsem byl jenom s reprezentační dvacítkou týden na turnaji. V Petrohradu to ale nebylo, takže jsem si hned nakoupil nějaké knihy o městě.
Popisoval vám trenér Sýkora, jak to v klubu funguje?
Ano. V klubu bude asistentů hned několik. Je to jiná dimenze, klub má skvělé zázemí a hlavně hodně peněz. Má speciální kondiční trenéry a podobně.
Co budete mít na starost vy?
Já budu první asistent, měl bych koučovat obranu a vést polovinu tréninků.
Kdy vás představí hráčům?
Odlétám v neděli, mělo by to být na pondělním tréninku. Na místě také podepíšu originál smlouvy.
Jan Votruba (vpravo) dosud asistoval kouči Josefu Jandačovi v Pardubicích. Nyní míří do Ruska.
Měl jste již možnost nastudovat si váš nový tým? Teď budete pracovat se Sušinským, Jašinem, Afinogenovem, Nabokovem, Čajánkem, Weinhandlem, Martenssonem, Zjuzinem, Štěpánkem...
Kdykoli mám volnou chvilku, snažím se něco si zjišťovat. Mám výhodu v tom, že jsem se s některými hráči potkal ve Švédsku.
Petrohrad zdaleka nebude vaší první zahraniční štací. Na kterou nejraději vzpomínáte a která byla nejzvláštnější?
Vzpomínám rád na všechny. Nejvíc se mi líbilo ve Švédsku, kde jsem byl nepřetržitě sedm let a vyzkoušel práci od juniorů po A-mužstva. Naučil jsem se řeč, takže jsem pak mohl vyučovat na švédských hokejových gymnáziích. V Norsku jsem byl rok, taky to bylo výborné. Nejzvláštnější byla Čína. V olympijském středisku měli neuvěřitelně vybavený komplex, nalévají do sportovišť spoustu prostředků. Z tohoto pohledu je to země budoucnosti. Číňané jsou nejpracovitější lidé na světě, v hokeji jim schází jen kreativita.
Nemáte strach z toho, že v KHL nemá nikdo nic jisté?
Je pravda, že se tam trenéři střídají jako na běžícím páse. O tom ale nesmíte přemýšlet, nemůžete se bát něco udělat, aby vás pak náhodou nevyhodili. Jsme lovná zvěř (úsměv).
Kdy se zase podíváte domů?
Budu v Čechách od 13. do 16. prosince, pak se přesouváme za týmem na šestidenní kemp do Švýcarska, kde hrajeme Spenglerův pohár v Davosu. Následně se vracíme zpátky do Ruska.
Co jste musel kromě víza a smlouvy v posledních dnech zařizovat?
Hlavně se řešily záležitosti kolem rodiny, mám už dlouho nemocnou maminku. I proto jsem kývl na nabídku ze zahraničí až teď, jinak bych byl venku už dávno.
Chystáte se navštívit známé petrohradské památky, jako je Zimní palác a Ermitáž?
Určitě. V zahraničí jsem po památkách chodil vždycky, líbí se mi to. Petrohrad je na ně mimořádně bohatý, moc se na to s manželkou těšíme.
