Pětadvacetiletý šikula odešel na sever Evropy z extraligové Plzně, kde v únoru vinou zranění přišel o závěr sezony. Teď je zpátky v plné síle a dobrou formu chce potvrdit i v národním týmu na turnaji Karjala, kam ho pozval nový reprezentační kouč Radim Rulík.
Po čtvrteční výhře 5:2 se Švédskem vyzve český tým v sobotu domácí Finy a v neděli Švýcary.
Jaký je to pocit být nejlepším střelcem finské ligy?
Pocit je to skvělý, to určitě. Každopádně jsem hrozně rád, že se daří týmu a před reprezentační přestávkou jsme na druhé příčce tabulky. Když k tomu přispívají moje branky, o to víc mě to těší.
Smlouvu s Ilves jste podepsal ještě před vaším únorovým zraněním nohy. Neměl jste obavy, aby to přestup ještě nezhatilo?
Každé zranění je nepříjemné. Mrzelo mě hlavně to, že přišlo ke konci sezony a nemohl jsem klukům v Plzni pomoci. Ale můj přestup do Finska to nijak neovlivnilo. Když se o zranění dozvěděli, tak se jen ujišťovali, zda nejde o nic extra vážného.
Zase si od sebe neodpočineme! Finská výprava může táhnout národní tým |
Konzultoval jste přestup i s plzeňským spoluhráčem Aleksim Rekonenem?
Aleksiho jsem se ptal, přece jen zná dobře finskou ligu i tamní prostředí. Hodně v kontaktu jsem byl s gólmanem Markem Langhamerem, který v Ilves působil, ale po sezoně odešel. A musím také zmínit Kariho Jalonena, bývalého kouče české reprezentace. Ten mi dal cenné rady při mém rozhodování.
V Ilves je početná česká kolonie, kromě vás tu působí další čtyři hráči. Je to příjemné?
Určitě lepší, než kdybych tam byl sám. Usnadnilo mi to začátek, kluci mi pomohli se vším, co jsem potřeboval vědět. Když je čas, vyrazíme na společnou večeři nebo nějaký lehký výlet.
S Dominikem Mašínem a Jakubem Málkem jste navíc dostali pozvánku na turnaj Karjala, i to je plus?
Za nominaci jsem byl hrozně rád, pozvánka vždycky potěší. Po delší době jsem se mohl opět vidět s klukama z nároďáku, navíc tu jsou i kluboví spoluhráči. Myslel jsem, že si od nich odpočinu, ale bohužel... (smích)
V Ilves spolu v šatně komunikujete hlavně anglicky?
Finsky neumím mimo pár slovíček vůbec nic, a tak musím spoléhat na angličtinu. Nejtěžší bylo zvyknout si na to, že trenéři vedou přípravu ve finštině. Ale kluci, kteří nám překládají, jsou skvělí a starají se o nás. I když je někdy trochu složitější přepnout rychle do angličtiny a pochopit, co po mně chtějí.
Na život ve Finsku jste si zvykl rychle?
Myslím, že už jsme si s přítelkyní tak nějak zvykli. Asi nejhorší tam budou zimní měsíce, teploty hodně pod nulou a brzy tma. Ale v porovnání s Českem to zase takový rozdíl není, přeci jen je to pořád Evropa a kromě počasí nepociťujeme žádné velké rozdíly.
Bydlíte blízko centra Tampere, třetího největšího města Finska?
Dostali jsme byt čtvrt hodiny od arény, což je super. Do centra to máme nějakých 500 metrů a druhým směrem je hezký park a jezero, to využíváme na procházky s pejskem.
Nedávno jste vyhráli derby s lídrem tabulky Tapparou. Dá se to srovnat se soubojem Plzně a Karlových Varů?
Myslím, že ve Finsku je to speciálnější v tom, že hrajeme v jednom městě a v jedné hale. Tím ale samozřejmě neříkám, že duel Plzně a Varů není derby. (úsměv) Ten zápas jsem si užil, vyhráli jsme a mně se navíc podařilo dát dvě branky. Byla skvělá atmosféra, musím říct, že lidi derby opravdu žerou.
Petr Kodýtek v zeleno-černých rukavicích finského Ilvesu na tréninku české reprezentace v Praze.
Sledujete výkony bývalých spoluhráčů z Plzně, kterým začátek sezony příliš nevyšel?
Ano, občas si pustím i nějaký zápas. Teď se klukům moc nedaří, ale věřím, že se zvednou a Škodovka se dostane na vyšší příčky tabulky. S klukama si jednou za čas vyměníme pár zpráv. Teď jsou se mnou navíc v národním týmu Dominik Pavlát a Petr Zámorský, tak se dozvím, co je nového.
V Ilves máte smlouvu do konce sezony. Už přemýšlíte, co bude dál?
Zatím je ještě předčasné něco takového řešit. Hlavně záleží na tom, jak se mi bude dařit. Ale pokud bychom se domluvili na prodloužení smlouvy, určitě bych se nebránil pokračovat.
