"S prvními třemi měsíci jsme rozhodně spokojeni. Soutěž je pro nás přínosem po divácké i sportovní stránce. Počet diváků nám stoupl zhruba o tisícovku, zájem médií i hráčů vzrostl geometrickou řadou," podotýká Hahn.
Zmiňujete divácký a sportovní faktor, co ten ekonomický?
Tam je to trochu složitější. Jsme rádi, že nám zůstala podpora radnice, která si po počátečních rozpacích z toho, že jdeme hrát do ciziny, uvědomila, že je to pro město přínos. Po stránce divácké ekonomika trošku pokulhává, protože jsme z poměrně chudého regionu a v prvním roce máme vstupné nastavené na pouze sto korun. Co se týče zájmu sponzorů, ten se postupně probouzí s tím, jak se Znojmo zviditelňuje. Bylo těžké hledat sponzory, když jsme ještě nezačali, teď už ale o nás vědí. I kvůli jejich zájmu se chceme dostat do play-off.
Finance vám tedy nechybí?
První rok máme ekonomicky pokrytý. Není to na žádné vyskakování, hrajeme s kádrem, kde máme devět juniorů, takže máme nejnižší rozpočet. Ale myslím, že se neztrácíme. Ze začátku byly ze strany EBEL obavy, že budeme dostávat dvouciferné výsledky, což se nestalo. Naopak mladí kluci, co loni vyhráli juniorskou extraligu, doslova rostou před očima. Kluci se ohrají daleko rychleji než v první lize, protože EBEL je tvrdá a mohou se potkat s kanadským hokejem. Jestli si někdo v Česku myslí, a jsou takoví, že je to podřadná soutěž, tak by se měl přijít někdy podívat.
Kdy a jak vůbec vznikl první impulz k tomu, že Znojmo bude hrát EBEL?
První kontakt vznikl přes manažera Salcburku, v jehož vedení pracují i Češi, který se přes nějaké známosti potkal s Pavlem Oherou (druhý ze znojemských jednatelů) a Martinem Stloukalem (trenér). To bylo loni někdy na přelomu roku a povykládali si spolu o EBEL, proč ji nehraje český tým a tak dále. V Salcburku se toho pak chytli, a protože nám celkem fandí, tak za námi později přišli a zeptali se, jestli to chceme hrát.
Co je EBELErste Bank Eishockey Liga je mezinárodní hokejová soutěž hraná od roku 2003. Nyní ji tvoří 11 týmů: šest z Rakouska, dva ze Slovinska a po jednom z Chorvatska, Maďarska a Česka. Znojmo je nejnovějším účastníkem, do ligy vstoupilo před touto sezonou. |
Co vy na to?
Museli jsme přemýšlet, jak to vezmou diváci, radnice, co tomu řeknou na svazu. Nakonec jsme řekli, že to promyslíme, odehrajeme ještě sezonu v první lize, trošku se na to nachystáme, připravíme sponzory a pak dáme vědět. Ale 20. května večer najednou přišel telefon, že náš vstup odsouhlasili a co my na to.
Co se dělo dál?
Měli jsme hodinu na rozhodnutí, jestli jo, nebo ne. Rozhodli jsme se, že jo, ale řekli jsme jim, ať to nechají pod pokličkou, že na to nějak musíme nachystat fanoušky a všechny okolo. Jenže za dvě hodiny to bylo na webu EBEL a druhý den jsem musel vypnout telefon. To bylo 20. května, 2. června pak byla tiskovka o našem vstupu. Za čtrnáct dnů jsme museli sehnat peníze na vstupní poplatek, seznámit s tím sponzory a fanoušky a čekat, jak nám to nandají.
A nandali?
Hlavně starší fanoušci z toho byli ze začátku trochu vyděšení a začali to nazývat trochu hanlivými výrazy jako c. a k. liga. Ale naštěstí žijeme v éře Googlu a YouTube, takže si lidé našli nějaké informace. Asi dva dny panovaly rozpaky ve stylu "co to proboha to naše vedení zase vymyslelo, teď budeme hrát s nějakýma řepama z Maďarska". Když ale fanoušci zjistili, že to až takové řepy nejsou, tak nastalo ticho a s napětím se očekávalo, jak budou vypadat zápasy. Nakonec se ukázalo, že ty mančafty jsou na velmi dobré úrovni, a taky jsme měli štěstí, že se na začátku u nás hrály výborné zápasy a lidi byli nadšení. V zásadě jsme se nesetkali s žádným razantním odporem, měl jsem z toho větší strach.
Jak na váš vstup do soutěže reagovali její účastníci?
Jsou týmy, které nás vidí jako vetřelce, kteří jim berou chleba. Ale kdyby nebyla většina pro naše přijetí, tak bychom nehráli.
Kdo se na vás dívá nevraživě?
Korutany jsou svět sám pro sebe. Spodek Rakouska si o sobě myslí, že je baštou rakouského hokeje, takže jsou napjaté vztahy mezi Klagenfurtem, Villachem a Slovinci na jedné straně a Vídní, Salcburkem a Lincem na druhé straně. Jih je trochu nacionalistický, takový zvláštní svět a proti němu je bohatý sever. Jde o střet určitých koncepcí a my jsme někde mezi tím. Nechceme vystupovat jako nějaké kyvadlo, co by mělo rozhodovat, ale přidáváme se spíš k severu, protože má zájem pracovat s mladými hráči podobně jako my. My jsme jim trochu naznačili cestu, protože oni mladým moc nevěřili, ale ukazuje se, že to dokážou.
Zmínil jste obavu, že budete dostávat dvouciferné výsledky. Dal vám ji někdo najevo?
Přímo ředitel soutěže. Když přijali Maďary, tak první rok dostávali dvouciferky. My jsme vysvětlovali, že nás nemůžou srovnávat s Maďary, ale i tak se nás několikrát ptali, jestli jsme si opravdu jistí, že náš nahlášený kádr je dostatečný pro tuto soutěž. Jestli ještě v září nepřijde dalších deset chlapů, kterými to doplníme.
Máte na váš přestup nějaké ohlasy od jiných českých klubů? Třeba pardubický manažer Kusý se v létě o EBEL vyjadřoval pozitivně.
Je otázka, jestli to vyjadřování bylo upřímné, nebo se nás rádi zbavili. My jsme díky Martinovi Stloukalovi byli takoví kverulanti, třeba když nám nepřijeli lidé ze svazu předat medaile za juniorský titul, byly toho plné noviny. Ale pravda je, že nám nikdo nedělal problémy a lidé na svazu se snažili najít cestu, aby nám umožnili EBEL hrát. Teď z jiných klubů slyšíme, co by za to dali, kdyby takovou soutěž měli. To je pro nás argument pro naše fanoušky, když nám nadávají, že jsme třikrát za sebou prohráli.
Po extralize se fandům nestýská?
Je potřeba si uvědomit, že Znojmo bez mecenáše, jako byl Jaroslav Vlasák, není ekonomicky ani divácky dost silné, aby hrálo extraligu. Ale tím, že se tu extraliga deset let hrála a vzniklo nějaké zázemí, by byla škoda s ním hrát jenom první ligu. Proto jsme rádi za EBEL.
Navýšil se v ní váš rozpočet?
Rozpočet jsme museli zvýšit, ale ne o moc. Přiblížili jsme se milionu eur. V prvním roce to stojí i naše peníze, protože když začínáte, tak ještě nemáte tolik sponzorů. Ale věříme tomu, že v dalších sezonách už se to ufinancuje i bez našich peněz.
Jak si stojíte ve srovnání s vašimi soupeři?
V EBEL máme nejnižší rozpočet. Před námi jsou Maďaři s dvojnásobkem toho, co máme my, a pak už je to úplně někde jinde. My ale šetříme tím, že hrajeme s mladými, takže to není na úkor kvality. Navíc se mohou vyhrát a pak jsou zpeněžitelní na trhu, takže od naší filozofie stavět na mladých hráčích ustupovat nehodláme. Nemáme na to, abychom kupovali starší hráče, a ani to nechceme.
Raději byste tedy dávali prostor mladým třeba i z jiných klubů?
Nebráníme se spolupráci třeba s Kometou na bázi ohrávání mladých kluků. Aby kluci, o kterých si v Brně budou myslet, že by mohli jít nahoru, mohli okusit tuhle soutěž. Jak jsem řekl, je to úplně někde jinde než první liga, takže v ní hráči vyrostou rychleji. Další možností je, že u nás mohou nastupovat hráči, kteří se neuplatní v extralize, ale mají na víc než na první ligu. Ti se u nás mohou zviditelnit a získat lepší angažmá jako třeba Jan Platil, který se přes nás dostal do Finska.
Berete jako velký přínos fakt, že můžete poznat, jak funguje sport v cizině?
Je vidět úplně jiný přístup, všechno je jednodušší. Když jsme se ptali, kam máme poslat smlouvy s hráči, tak se ptali na co. Když jsme jim říkali, že je v Česku musíme posílat, tak se divili, co by s nimi dělali. Že to je naše věc a je to vůbec nezajímá. Dokument stačí oskenovat a poslat, nehraje se tam na originály, ale na férovost.
Jak je příjemné vidět na vašem stadionu fanoušky z ciziny místo prázdného sektoru pro hosty?
To je velmi příjemné. Nejvíc přijelo přes 300 fanoušků, jezdí od všech týmů, dokonce i ze Záhřebu. Ti fanoušci jsou korektní, okamžitě se sbratřili s českými fanoušky, a navíc kolikrát přijedou třeba den dopředu a zůstanou i po zápase, chodí s šálami a poznávají město.
Nechybí vám trochu větší prezentace v televizi?
Chybí. Jedna z prvních otázek sponzorů bývá, jaká je naše medializace. Nám hodně stoupla návštěvnost na internetu, na náš web chodí hodně lidí z ciziny, což je velké plus. Ale co se týče televize, tam je to špatné. Měli jsme snahu se protlačit aspoň do přestávky v Buly, jenže jsme narazili. To nás mrzí, ale říkáme si, že nějak přežijeme první sezonu a příští rok to zkusíme znovu. Přenosy vysílá alespoň Servus TV, což je rakouská satelitní televize, kterou u nás v pohraničí chytáme.
Na jak dlouho vlastně vidíte svou budoucnost v EBEL?
Napořád. Teď si neumíme představit, že bychom se vraceli zpět. Navíc se toho v českém hokeji může v příštích letech odehrát tolik, že se ani nebude kam vracet.
Dali jste si nějaké cíle?
Náš smělý plán je nastavený tak, že letos bychom chtěli hrát play-off, příští rok být do čtverky a další sezonu získat pohár.
To zní odvážně. Jaký rozpočet je potřeba, abyste mohli hrát o titul?
Nám by stačil jeden a půl milionu eur. Kdybychom měli dva, tak to s přehledem vyhrajeme.
