Jen v tamní juniorské soutěži najdete dvacítku jmen s českou vlaječkou. A počty krajanů výrazně narůstají i v nejvyšší soutěži, teď jich je už 16.
Čím to, že mezi Čechy frčí finská liga?
Hokejový agent Robert Spálenka: „Rusko přestává mít o Čechy zájem.“
Jak to vypadá jindeExtraliga zamrzla a není jasné, na jak dlouho. Server iDNES.cz v českém hokejovém prázdnu přináší minisérii Jak to vypadá jinde. V textech a rozhovorech rozebírá, jak vypadá hokejový život v cizině a jak trápí covid zahraniční ligy. SLOVENSKO: Klubům zůstává bez pomoci už jen pár týdnů života, běduje Šatan |
Další agent Michal Sivek: „Hokejista ve Finsku si finančně oproti extralize moc nepolepší, je to ale výborná přestupní stanice.“
Obránce Jukuritu Jakub Galvas: „Výborný krok pro kariéru. Liga je neskutečně rychlá. Jen se možná nehraje tolik do těla.“
Petr Ton - bývalý kanonýr a nyní funkcionář Sparty, který hrál ve Finsku šest sezon: „O Češích tam mluví v dobrém. Podle Finů jsou přizpůsobiví a mají dobrou povahu.“
Soubor sesbíraných výpovědí vlastně dává docela slušnou plastickou odpověď, proč Češi podobně jako třeba na přelomu tisíciletí častěji směřují kariéry do Finska.
Jejich počet v soutěži se oproti předminulé sezoně zdvojnásobil!
Nově zde vydělávají extraligou nebo reprezentací prověření borci jako Moravčík, Šulák, Červený nebo Roman. Z Finska zase touží povýšit do NHL útočníci Smejkal se Špačkem nebo právě jedenadvacetiletý bek Galvas.
Finsko, současné rejdiště mladíků z NHL
„Do NHL každý rok odchází několik hráčů z finské ligy, je to hodně sledovaná a skautovaná soutěž,“ říká agent Spálenka. Právě proto jeho klienti Špaček se Smejkalem hrají na severu Evropy.
Český hokej upadá, ale brzy půjde nahoru, věří skaut Chicaga |
I Chicago si pochvaluje, jaký pokrok ve Finsku udělal za minulou sezonu Galvas. „Mluvil jsem i s trenéry, kteří jsou z jeho progresu nadšení,“ přibližoval v létě skaut Chicaga Karel Pavlík.
„Je to hodně útočný bek. Takových je málo. Napadá mě Duncan Keith. Neporovnávám je, ale stejně jako Galvas má ohromnou ofenzivní chuť a kolikrát je v ofenzivě lepší než jeho spoluhráči z útoku. Na obraně musí Galvas makat, ale musím říct, že roste. Líbí se mi i jeho přístup,“ dodává český zaměstnanec Blackhawks.
Finsko se v podivné koronavirové době vlastně stává ještě prospěšnější stanicí pro postup do zámoří. V SM Liize rejdí hned 25 převážně mladých hráčů, kteří mají kontrakt v NHL. Jen ve Švédsku jich napočítáte víc.
„Je super, že se už teď můžu poměřovat s kluky, se kterými bych se mohl potkat v NHL,“ říká gólman Ilvesu Lukáš Dostál. I on už vyčkává, až koncem roku obdrží povolávací rozkaz na kemp Anaheimu. Dostál ve dvaceti načal třetí sezonu ve finské lize, na jaře ho vyhlásili nejlepším brankářem soutěže.
Lukáš Dostál
Finsko svědčí talentům, věří jim. A teď je pro ně výhodnější i z daleko pragmatičtějších důvodů. Byť třeba klub Vaasan Sport musí odkládat říjnová domácí utkání a o omezeních uvažují i jiné regiony, koronavirus na rozdíl od českých soutěží (zatím) finskou ligu zásadně nebrzdí.
Žádné zmatky. Bez diváků? Maximálně pár kol
Upřímně? Finská liga hraje proti extralize dvojnásobnou přesilovku.
První výhoda - covid se v zemi za celou dobu nevymkl kontrole. Přestože od minulého týdne zesiluje, nejvyšší přírůstky se zatím přehouply přes dvě stě případů za den.
Druhá výhoda - tamní vláda překotně nemění rozhodnutí a pravidla, která ovlivňují (nejen) hokejový život. „Vlastně tady nebyla opatření, ale doporučení od ministerstva zdravotnictví: Noste roušky, bude to fajn. Je to benevolentní, ale lidé jsou zodpovědní,“ přibližuje brankář Dostál, který ve Finsku strávil celé léto.
Mimochodem, vybavíte si, jak v Česku každé nové přiškrcující opatření v uplynulých týdnech opětovně vyvolávalo horlivé diskuze extraligových majitelů, zda má smysl pokračovat?
Představitelé finské ligy vystupují poměrně konzistentně. Už před startem sezony, který se posunul na 1. října, vyhlásil šéf finské ligy Heikki Hiltunen pro web yle.fi: „S prázdnými tribunami kluby finančně vydrží dvě až čtyři kola. Poté by musela přijít rychlá reakce.“
„Slyšel jsem, že kdyby se hrálo bez diváků, kluby by nebyly schopné financovat hokej. Největší zisk mají z lístků, bylo by to hodně těžké hrát bez lidí,“ přikývne Galvas.
Finové mají v záloze scénář, že soutěž dobrovolně zastaví. Ale to se zatím neděje. Liga sviští podle plánu, žádný příval odkladů. Hlediště se navíc dle regionu a možností stadionů mohou zaplnit ze 40 až 60 procent. „Naše hala má kapacitu 7 300 míst a může chodit čtyři a půl tisíce diváků,“ dává příklad Dostál. „Atmosféra byla parádní. Nějaká opatření jsou, ale řekl bych, že je to v normálu.“
Zpřísněné normy pociťují i samotní hokejisté. „V našem klubu využíváme jiný vchod do haly, abychom se vyhýbali ostatním lidem. Roušky nosíme i v autobusech. Rozcvičujeme se vždy venku,“ líčí Galvas. „Rozcvičky před zápasy musí být venku nebo v šatně, abychom se nemohli potkat s druhým týmem,“ navazuje Dostál.
Je to nejspíš maličkost, která ovšem napomáhá k ochraně hokejových týmů.
Finská cestička až do reprezentace
Pokud čeští hokejoví učni Dostál s Galvasem povýší z Finska za moře, úbytek krajanů v lize nejspíš nehrozí. Už jen proto, že v mládežnickém finském systému napočítáte dvě desítky teenagerů z Česka.
Jen namátkou - gólman Bizoň a útočníci Kos a Vopat v Ilves Tampere, obránci Čech (Kärpät), Hamara (Tappara) nebo útočník Meluzín (Lukko Rauma). Finská cestička až mezi profíky je už prošlapaná. Vždyť třeba brankář Hrachovina nebo útočník Koblížek odešli z Brna už jako školáci a dotáhli to až do seniorského národního týmu.
Čím to, že českých junáků přibývá ve Finsku? Musí se zopakovat, že Finové se nebojí posílat omladinu na led.
Petr Ton
Ale není to pouze o tom. Petr Ton zmiňuje i větší konkurenci nebo daleko větší počet kluzišť ve větších finských městech či v přilehlém okolí.
„A ještě bych řekl jeden můj názor, který nemám statisticky podložený. Podívejte se, že tam hraje hodně českých hráčů z ročníku 2003 a 2004,“ všímá si bývalý útočník Jokeritu, Kärpätu nebo Jyväskyly.
„Před pár lety se náš hokej rozhodl, že od ročníku 2002 zruší starší dorost. Všichni ale nejsou Myšákové, aby v šestnácti hráli dospělý hokej, a spousta kluků nezvládne ani okamžitý skok do juniorky. Proč mi jako jediní nedodržujeme školní ročníky, když jsme předtím vychovávali talenty? Kluci prvoročáci, kteří by v české juniorce ze začátku paběrkovali, raději zvolí jinou cestu,“ dodává Ton.
