Pivoňky lze rozdělit na bylinné, kam patří například pivoňka čínská (Paeonia lactiflora) či pivoňka lékařská (P. officinalis). A dřevité, jako je pivoňka keřovitá (P. suffruticosa) nebo pivoňka Delavayova (P. delavayi) a další. Obojí znáte ze zahrad našich babiček i prababiček.
Ty bylinné znovu a znovu vyrážejí na jaře ze země, aby zhruba v květnu vykvetly a na podzim jim zaschly listy. Ty dřevité jsou roubované a postupně vytvářejí křehký keřík, rostou ovšem velmi pomalu.
„Většina pivoněk vyžaduje dostatek světla, vhodná jsou chráněná slunná stanoviště a místa s pohyblivým stínem. Ten je obzvlášť pro dřevité pivoňky velmi vhodný,“ radí zkušená botanička. Prosperovat na stinném místě by podle ní zvládl snad jen východoasijský lesní druh bylinné pivoňky (P. obovata).
Obecně mají pivoňky rády lehčí, humózní půdu, mokré a těžké půdy jim nesvědčí. Proto se jim také tak dobře daří na pivoňkové louce v horní části Botanické zahrady Praha, kde se nad nimi celý den točí slunce. „Naštěstí jsou poměrně tolerantní k nedostatku vody i k pH půdy,“ doplňuje kurátorka. S tím, že příliš zásadité půdy pivoňkám ztěžují příjem některých stopových prvků.
Když vidíte nádherné velké květy pivoněk, od jednoduchých po plné, je jasné, že pivoňky potřebují i výživu. Aby bohatě kvetly, prospívá jim podzimní hnojení chlévským hnojem, dokonce může být i čerstvý. Potřebují prostě pravidelný přísun dusíku, fosforu a draslíku. Je na vás, zda v přírodní nebo umělé formě.
Další pivoňkové květy...    |
Barevných kultivarů a různých typů květů objevíte nepřeberně, proto také v tomto článku najdete hned dvě fotogalerie. Kromě bylinných a dřevitých pivoněk jsou tam i jejich kříženci a některé botanické, tedy původní druhy.
Pokud neodoláte a po některé z nich zatoužíte (všechny jsou v galerii popsané), nechte nákup rostlin ideálně až na konec léta. „Přesazování či výsadbu nových rostlin realizujeme nejlépe koncem srpna až začátkem září. I když kontejnerované rostliny můžete sázet kdykoliv v sezoně,“ vysvětluje Iveta Bulánková, odbornice na trvalky neboli pereny. O druzích, pěstovaných v trojské botanické zahradě, loni spolu se svým kolegou Petrem Hanzelkou sepsala obrazovou publikaci Záhonové trvalky.
Jak na výsadbu pivoněk?Důležitým pravidlem při výsadbě je dodržení správné hloubky. Bylinné pivoňky se sází mělce, naopak u dřevitých pivoněk je hluboká výsadba v pořádku, rostliny pak lépe vytvoří kořenový systém. |
Pivoňkám publikace věnuje ne náhodou hned několik dvoustran. Vždyť v Botanické zahradě pěstují přes pět set různých kultivarů a druhů. Jejich sbírka tu vznikala v 90. letech minulého století.
S pěstováním pivoněk tu tedy mají opravdu bohaté zkušenosti. Jakou radí péči po výsadbě, aby bohatě kvetly? První dva až tři roky se pivoňkám opravdu věnujte: pravidelně je hnojte, zalévejte a zbavujte je plevele, který by jim zbytečně konkuroval. Dobré je i mulčování.
Proč se říká, že dřevitou pivoňku nesmíte přesadit?Výběr stanoviště pro dřevitou pivoňku si vždy pečlivě rozmyslete, může na něm dělat radost desítky let. „Dřevité pivoňky ale nemají přesazování rády. Nevytvářejí totiž kořenový bal a mají pak problémy se zakořeněním,“ vysvětluje Iveta Bulánková, proč dřevitou pivoňku raději nepřesazovat. „Pokud jste ovšem nuceni ji přesadit, měli byste se snažit co nejméně při tom poškodit její kořeny. Jinak jsou ohroženy houbovými chorobami.“ Což pro tuto dřevitou krasavici může být fatální. |
