Podle ochránců přírody teď velmi hladoví draví ptáci a sovy, protože kvůli vysoké sněhové pokrývce už dlouhou dobu nemohou lovit myši. Stává se, že vysílení ptáci zalétávají k domům a někteří se nechají i odchytit. Na rozdíl od drobných ptačích druhů, které mohou najít pomoc u krmítek, se dravci a sovy v přírodě téměř nedají přikrmovat, protože jsou zvyklí si potravu ulovit.
Pavlovská stanicePavlovská stanice, která je jediná svého druhu v kraji, se stará asi o 150 většinou handicapovaných zvířat. Kromě ptáků tam žijí například i vydry říční, liška, veverky a ježci. Stanici dřív spravovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která se však chystala ukončit její činnost. Od letošního ledna proto stanici převzala obecně prospěšná společnost. |
Některé ptáky nelze zachránit, protože jsou tak vyhladovělí, že už ani nepřijímají potravu. "Některá káňata se nakrmí, odpočinou si a dá se říci, že jsou v pořádku," dodal.
V pavlovské stanici přibylo od začátku roku 12 dravců a sov, kromě káňat to byla třeba poštolka s částečně omrzlým křídlem a sovy kalous ušatý a puštík obecný. "Kalousi se teď drží i u silnic, protože tam hledají potravu. Stane se i to, že přijdou k úrazu od auta," podotkl Hladovec. Ve stanici dravcům dávají mrtvé myši. "Když je dostanou až k zobáku, tak si je vezmou. Hodně vysílení ptáci se krmí po kouscích pinzetou," přiblížil Hladovec.
Vyšší úhyny ptáků pozorují také ochránci přírody na Pelhřimovsku a na Žďársku. "Je to hodně o sovách a dravcích, ale i o jiné zvěři, pokud není přikrmována," poznamenal Jaromír Čejka ze Správy CHKO Žďárské vrchy.
Pavlovští ochránci ale nepředpokládají, že by byl ohrožen výskyt některého z běžných druhů dravců a sov na Vysočině, protože na nedostatek potravy doplácejí hlavně slabší jedinci. "Určitě to nehrozí u takových druhů, jako je káně, kalous nebo puštík," doplnil František Kunc ze stanice. Zhoršit se ale může situace u velmi málo početných druhů.
