Dnes si to uvědomí jen málokdo, ale nejhorší prací v kuchyni vždycky bývalo otáčení rožněm. Ať slepice, nebo divočák, maso, aby se nespálilo, muselo být v neustálém pohybu, i celé hodiny.
Angličané kvůli tomu vyšlechtili speciální plemeno psů a pojmenovali ho „turnspit“, často se mu přezdívalo „hamster dog“ (pes křeček).
Turnspit v „jednom kole“
Kuchyně v 18. století se neobešla bez psa pobíhajícího v kole, které pohánělo rožeň s pečínkou.
To proto, že stejně jako obíhá v kole křeček, bylo vyrobeno větší dřevěné kolo, ve kterém pobíhal pes. Čtyři rychlé packy kolo roztáčely a soustava provazů, řemenů a řetězů ho pak spojila s rožněm, který se otáčel.
Kolo nesmělo být moc daleko od ohně, aby se přenos síly neztrácel, takže, zejména v horkých letních měsících měli turnspiti velmi těžkou službu. V kuchyních velkých domů, zámků a hradů se rožnilo skoro pořád, proto bylo potřeba mít psů několik, minimálně dva.
Vycpaná fenka Whiskey vystavená v malé dřevěné skříňce
Ti se střídali a prý byli i dost chytří. Když jednoho začaly bolet nohy, vyskočil z kola a nahnal do něj odpočívajícího parťáka. Na chlupaté otroky dohlížel kuchař či spíše pacholek, který vymyslel kruté pravidlo. Když bylo třeba otáčení zrychlit, nasypal za pejska do kola trochu žhavých uhlíků.
Turnspit „makal“ celý týden, volno měl jen v neděli. Tehdy si ho majitelé brali i do kostela. Nikoliv proto, aby psovi kněz požehnal pro ještě lepší práci v blízkosti žhavého uhlí, turnspit měl po božím slovu bažícímu Angličanovi hřát ve zmrzlém kostele nohy.
K tomu se váže historka popisující vztah nebohého plemene k pracovnímu nasazení. Když jeden canterburský biskup předčítal během nedělní mše z Bible, ve Starém zákoně, desáté kapitole knihy Ezechiel, citoval: „A hle, viděl jsem čtyři kola vedle cherubů, jedno kolo vedle jednoho cheruba a další kolo vedle dalšího cheruba...“
Anglicky se kolo řekne wheel, a když nenáviděné a obávané slovo podřimující psi v kostele zaslechli, vyskočili z lavic a utíkali ze svatostánku pryč.
První písemná zmínka o turnspitech se dochovala z roku 1576, ale už v roce 1900 bylo plemeno považováno za vyhynulé. Pohon totiž nahradila pára či elektřina a psí rasa, nevynikající ani krásou, ani dalšími ušlechtilými vlastnostmi, postupně vymřela.
Dochoval se jediný exemplář, fenka Whiskey, vycpaná v malé dřevěné skřínce a vystavená v muzeu města Abergavenny. Na druhou stranu turnspit prý neměl až tak strašný život.
Psi žili v kuchyni u rožnění masa, které za odměnu dostávali, a dokonce královna Viktorie nechávala vysloužilé psí kuchtíky dožít v královských psincích.
