Obří pandy považují Číňané za národní poklad. Žijí jen v provinciích Sichuan, Shaanxi a Gansu, kde je jich dohromady asi jen tisíc. Proto jsou zařazeny do skupiny ohrožených zvířat.
Nyní se v Giant Panda Reserve Centre ve Wolongu v provincii Sichuan na jihozápadě Číny podařilo uměle odchovat vůbec první mládě a vypustit ho do přírody. Měsíc stará panda vážila 8,27 kilogramu.
Čínští výzkumníci při kontrole mláděte
Pandí mládě na procházce
Ojedinělý úspěch se podařil také proto, že výzkumní pracovníci zvolili neobvyklou metodu, která by měla pomoci vrátit mládě bez problémů do přirozeného prostředí. Všichni se při styku s malou pandou důsledně převlékali do pandích "masek". Sice si v nich vypadali legračně, skoro jako postavičky z dětského seriálu Teletubbies, metoda ale zřejmě zabrala. Pandí miminko se tak vůbec nesetkalo s člověkem a odmalička žilo jakoby v pandí smečce.
Výzkumné centrum se rozkládá na ploše 92 akrů, z nichž naprostá většina je zazeleněná. Chovají tu i další ohrožená zvířata a ptáky, například i jiné druhy pand, ale i jeřáby nebo čápy.
Panda velkáPanda velká (Ailuropoda melanoleuca), doslovně "kočičí-stopa černá-a-bílá". Je řazena do čeledi medvědovití, pochází z centrální Číny. Panda velká žije v hornatých oblastech, jako Sečuán a Tibet. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích. Hmotnost: 75-160 kg, délka:1,6-1,9 m, délka ocasu: 12-13 cm, mláďata:1-2, březost: 97-181 dní. Panda velká žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Přestože se řadí mezi šelmy, je její potrava převážně rostlinná. Její trávící ústrojí má sice stavbu obvyklou spíše pro masožravce, unikátní bakteriální mikroflóra ve střevech jí však umožňuje bez problémů tuto těžkou potravu strávit. Po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se příležitostně živí vejci a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. Při žvýkání se jí třesou uši. |
