I dospělé krávy se bučením dorozumívají, nejen matky s telaty, odhalila doktorandka z Austrálie na základě 333 nahrávek hlasů dospělého dobytka. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Krávy vzájemně komunikují o svých pocitech, zjistila australská studie

  • 2
Nezasvěcení slyší jen bučení, krávy si přitom mezi sebou skvěle popovídají. K dispozici mají svůj vlastní slovník a sdělují si vše, co považují za důležité. Navíc je bučení každého zvířete trochu jiné, výška se mění na základě emocí, prokázal doktorandský výzkum Alexandry Greenové na univerzitě v Sydney.

„Krávy jsou stádová, tedy společenská zvířata. Vlastně to tedy není až tak překvapivé, že během života projevují svoji individuální identitu,“ uvedla  Alexandra Greenová jako hlavní autorka studie pro britský deník Independent.

Také konstatovala, že je to poprvé, kdy se pomocí analýzy hlasů hovězího dobytka podařilo získat přesvědčivý důkaz o této jeho schopnosti.

Již v minulosti totiž vědci zjistili, že dobytek komunikuje se svými potomky. Ovšem až tato studie dokázala, že krávy využívají své charakteristické „bú“ i v dospělosti při komunikaci s ostatními členy stáda, a popsala jak. „Bučením krávy udržují kontakt se stádem a vyjadřují vzrušení, angažovanost či úzkost.“

O zvířatech, která studovala, doktorandka řekla: „Jednotlivá zvířata mají velmi rozdílné hlasy. Poznám, která kráva zrovna bučí, aniž bych se na ně právě dívala. Jen na základě jejího specifického hlasu.“

Pozorovaná zvířata spolu komunikovala během období sexuální aktivity, při čekání na žrádlo, případně když potravu odmítala nebo když byla oddělena od zbytku stáda. Četnost projevů byla také velmi individuální. „Některé krávy jsou ukecané, jiné stydlivé,“ uvedla Greenová.

Mladá doktorandka doufá, že její studie bude mít praktický přínos pro farmáře, aby svým zvířatům mohli maximálně vyjít vstříc a vytvořit jim co nejlepší podmínky pro život.

Výzkum, jehož výsledky zveřejnil deník Scientific Reports, celkem zanalyzoval 333 pořízených zvukových nahrávek krav. „Alexandřin výzkum je opravdu senzační, je to, jako by tvořila Google překladač pro krávy,“ komentoval to profesor Cameron Clark, který doktorandce pomáhal s výzkumem.

Autorka výzkumu je pro téma etologie dobytka doslova zapálená. Sice se narodila a vyrostla v Sydney, kde se stáda dobytka zrovna neprohánějí, už ve čtrnácti však pracovala aspoň v pet shopu, aby se dostala ke zvířatům blíž.

Právě tehdy se rozhodla věnovat se profesně hospodářským zvířatům. A nyní doufá, že její výzkum farmářům doslova „pomůže vcítit se do emocionálního stavu jejich dobytka“ a oni tak budou moci svým zvířatům vytvořit ideální podmínky pro jejich spokojený život.