Samci této antilopy mohou být vysocí až 180 centimetrů a vážit i tunu a nikde jinde než v Senegalu je neuvidíte. (Východní poddruh si lze prohlédnout na vlastní oči v Zoo Praha.) Jenže nalézt pár desítek antilop na území o rozloze devíti tisíc kilometrů čtverečních není snadné, jak vědí přírodovědci z České zemědělské univerzity a spolku Derbianus Conservation, kteří se už dvě desítky let snaží o jejich záchranu.
Západní poddruh antilopy Derbyho je majestátní sudokopytník s výraznými barevnými znaky, obvykle patnácti bílými pruhy na bocích a černobílým lalokem. Ve volné přírodě žije v národním senegalském parku Niokolo-Koba už jen v počtu asi sto šedesáti kusů.
Další stovku chovají v Senegalu čeští vědci ve dvou samostatných rezervacích Fathala a Bandia. Do druhé jmenované, jež leží asi hodinu jízdy od hlavního města, Dakaru, bylo totiž před sedmnácti lety z volné přírody přivezeno šest jedinců. Mezi nimi i dvouletý samec Niokolo, na němž tehdy záchrana západního poddruhu antilopy Derbyho stála.
Niokolo obstál. Včetně vnuků a pravnuků má sto potomků
„Kdybychom s antilopami Derbyho před lety nezačali pracovat, už by tento poddruh pravděpodobně vyhynul,“ říká vedoucí katedry chovu zvířat a potravinářství v tropech Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity (ČZU) Karolína Brandlová.
Byla u toho, když před sedmnácti lety čeští přírodovědci ve spolupráci se Senegalci odchytili šest jedinců a úspěšně začali chov. Do projektu vstoupila ještě jako studentka a její vztah k derbíkům, jak je familiárně nazývá, demonstruje výstražný trojúhelník na dveřích její kanceláře. Je v něm napsáno Ujíždím na antilopě.
Kromě českých vědců stojí v souvislosti s touto antilopou za zmínku také Edward Smith-Stanley, třináctý hrabě z Derby. Byl to totiž on, po němž britský zoolog John Edward Gray zvíře v roce 1847 pojmenoval jako uznání za to, že hrabě tehdy vynaložil značné prostředky, aby antilopy dostal do Velké Británie.
Neviditelná antilopa. Ohrožuje ji pytláctví i nelegální pastva
Počet jedinců kriticky ohroženého západního druhu antilopy Derbyho dnes díky programu českých přírodovědců dosahuje zhruba 260. K tomu, aby byl poddruh zachráněn, je ale ještě daleko. Potřebují jich minimálně dvojnásobek.
„V odborné literatuře se uvádí, že když má populace pět set jedinců, je zajištěn genový tok a nehrozí další ohrožení, je udržitelná. Ale v našem případě jen za předpokladu, že management bude fungovat. Nebo že bude všech pět set zvířat v národním parku Niokolo-Koba,“ vysvětluje Brandlová.
Antilopa Derbyho je nádherný majestátní kopytník. Západní poddruh (na snímku), žijící v Senegalu, je kriticky ohrožený. Češi se to ve spolupráci s místními snaží změnit.
Antilopy nejsou ani v parku zcela v bezpečí. Niokolo-Koba hlídá asi sto dvacet vycvičených strážců, což je na území bezmála o rozloze Jihočeského kraje zoufale málo. Pytláctví či nelegální pastva dobytka životní prostor antilop narušují neustále.
Antilopa Derbyho je na tak obrovské ploše a při minimálních počtech skoro neviditelná. Při svém prvním pobytu ji během šesti týdnů nepotkala ani Brandlová. A najatí senegalští strážci jsou na tom stejně. „Chrání něco, s čím nemají přímý kontakt. Někteří antilopu Derbyho v životě neviděli,“ dodává.
Ostatně většina Senegalců netuší, že nějaký kriticky ohrožený poddruh antilopy Derbyho vůbec existuje, natož že žije výhradně na jejich území. Další ze „zachránkyň“ poddruhu Markéta Grúňová nicméně dokázala místní učitele či zástupce ze senegalského ministerstva školství přesvědčit, aby vznikla organizace Přátelé antilopy Derbyho.
„Jde o interaktivní program přímo ve školní třídě a následnou exkurzi do přírodní rezervace, kde se mohou děti setkat s antilopou Derbyho, o jejíž existenci ani procento z nich předtím vůbec nic netušilo. Rukama spolku prošlo už přes tisíc dětí i dospělých,“ říká Grúňová.
Tříletý projekt Back Home zatím zafinancován jen zčásti
Zvýšit povědomí o antilopě Derbyho a o úsilí záchranářů má rovněž tříletý projekt s názvem Back Home, který se rozbíhá počátkem tohoto roku. V parku Niokolo-Koba přírodovědci vytvoří oboru s vrtem na vodu, do níž umístí chovné stádo a vypouštěcí stanici pro samce antilopy Derbyho, které se jim podařilo odchovat v rezervacích a které později vypustí do volné přírody.
Jak lze pomoci?Finanční dar v libovolné výši lze na záchranu antilop spolku Derbianus Conservation při České zemědělské univerzitě v Praze poslat například přes portál darujme.cz. Přírodovědci umožňují i adopci mláďat, která se rodí zhruba od listopadu do února. Jakmile identifikátoři na místě zjistí, ke které matce nově narozené mládě patří a jakého je pohlaví, můžete si je i pojmenovat.  Antilpa Derbyho patří se svými až 180 cm výšky u samců k bějvětším antilpopám na světě - spolu s antilopou losí. |
„Dovezeme pět samců z rezervace Fathala, kteří vykonají práci v několika směrech. V první řadě umožní místním a strážcům vidět úspěchy záchranného programu. Protože místní byli na začátku proti, aby se zvířata odvážela,“ uvádí Brandlová. „Až zjistíme, jak samci zvládli období dešťů a sucha, část z nich s obojky vypustíme a budeme je monitorovat pomocí dronů, abychom věděli, zda se připojili k nějakému stádu,“ dodává přírodovědkyně.
Nakonec by měli vědci z volné přírody národního parku naopak odchytit samce, aby geneticky obohatili populaci v rezervacích Fathala a Bandia. „Je lepší dovézt samce, protože má mnohem větší reprodukční potenciál,“ vysvětluje Karolína Brandlová.
Tříletý projekt vyjde asi na sedm a půl milionu korun. Naplánována je však zatím jen první fáze, protože spolek Derbianus neuspěl se žádostí o grant. Vystačit si tak musí zatím s necelými dvěma miliony. „V srpnu, kdy jsme o grant žádali, antilopa Derbyho jako druh nebyla zařazena mezi ohrožené jenom proto, že dlouho trvá aktualizace statusu. Komise navíc nehodnotí status poddruhu, ale celý druh. A náš západní poddruh je sice kriticky ohrožený už od roku 2008, ale východní poddruh má status málo dotčený,“ vysvětluje Brandlová.
Pomocí přímo na místě chráníme i svoje místo pro život
Při záchraně západního poddruhu sehrála významnou roli politika. Vědci byli od počátku v kontaktu se zastupitelským úřadem v Senegalu, významně pomohla rovněž bývalá česká velvyslankyně v Dakaru Lenka Pokorná. Kontaktovala totiž prezidentskou kancelář a právě senegalský prezident Macky Sall pomohl zařídit, že země podepsala s Čechy smlouvu o spolupráci.
„Velvyslanectví se v roce 2015 podařilo dosáhnout podpisu memoranda o spolupráci mezi ministerstvy životního prostředí a v návaznosti na memorandum byla letos podepsána dohoda mezi ředitelstvím národních parků Senegalu, majiteli soukromých rezervací, kde antilopy žijí, a společností Derbianus. Tato dohoda konečně přesně stanovuje práva a povinnosti jednotlivých aktérů,“ doplňuje za ministerstvo zahraničních věcí mluvčí Irena Valentová.
Záchranu západního poddruhu antilopy Derbyho přesto nese na svých bedrech posledních sedm let hlavně Fakulta tropického zemědělství ČZU a spolek Derbianus, který vznikl poté, co Senegal vypadl ze seznamu prioritních zemí pro rozvojovou spolupráci.
Zachránit derbíky vědci chtějí za každou cenu. „Špatná situace lidí v rozvojových zemích je dána tím, že si mimo jiné likvidují svoje přírodní zdroje, zemi opouštějí a odcházejí třeba do Evropy. My bychom měli podporovat ochranu přírodních zdrojů a fungování jejich zdravých ekosystémů,“ tvrdí Brandlová.
