Gorilí rodina má jasnou hierarchii, ale někdy šéfuje i samice

  • 5
Jakého pohlaví je mládě Moji, narozené ve Španělsku, kde bude stát nový pavilon goril v pražské zoo nebo jak je na tom samice Shinda se schopností zabřeznout? To jsou jen některé z více než padesáti otázek, kterými čtenáři iDNES.cz zasypali kurátora primátů pražské zoo Víta Lukáše.

Pražské gorily se v pátek po rekordně krátké době vrátily do své zrekonstruované expozice. V povodňové věži strávily necelé tři týdny, od soboty je pavilon opět otevřený veřejnosti a v plánu je výstavba nového pavilonu goril v horní části zoo.

Kurátor v on-line rozhovoru upřesnil, že vhodné místo už je vytipované a brzy o něm bude definitivně rozhodnuto, připravuje se potřebná dokumentace. "Jsem přesvědčen o tom, že jsme to ideální místo již našli a brzy o něm budeme informovat," odpověděl Vít Lukáš. Pro jaká zvířata bude poté využit stávající Pavilon goril, je zatím předčasné řešit. 

Otázky a odpovědi kurátora Víta Lukáše najdete ZDE

Kurátora primátů Zoo Praha Víta Lukáše jste se mohli ptát na cokoliv, co vás zajímá o životě goril nížinných, ať už v jejich přirozeném prostředí, nebo o životě pražské skupiny. Tedy na život samce Richarda, samic Shindy, Kijivu, Kamby a Bikiry i obou mláďat, samečků Kiburiho a Nurua. Otázky a zodpovězené dotazy najdete zde.    

Čtenáře jinak zajímala také otázka antikoncepce u goril. Momentálně ji má nasazenou Bikira (o důvodech zde) a Shinda (podrobnosti v odpovědích kurátora zde). Uvažuje se o nasazení antikoncepce čtyřnásobné matce Kijivu, aby si od mláďat odpočinula. I když v poslední době jí i s malým Nuruem hodně pomáhá Kamba, která ho dokonce i kojí (jak Kijivu mládě už v dubnu půjčovala zde).    

Také Moja, první gorila narozená v Praze, se o svoje mládě ve španělském Cabárcenu stará velmi dobře, a to roste jako z vody (více zde). "Španělští kolegové už jsou si pohlavím téměř jisti, čekají však na výsledky analýzy DNA, která by měla jejich domněnku potvrdit. Tyto testy probíhají právě v těchto dnech," uvedl Vít Lukáš. Naše čtenáře budeme samozřejmě o výsledku informovat.

Jak letošní povodně zahýbaly s obyvateli Pavilonu goril

Když se v neděli 2. června rozhodli v Zoo Praha vzhledem k blížící se velké vodě na nic nečekat a zvířata z ohrožené spodní části zoo evakuovat, gorily k nim nepatřily (více v článku zde). Mají sice pavilon v nejnižším bodě trojského areálu (otevřený v roce 2001, více zde), ale vybavený tzv. povodňovou věží, do níž se mohly před rozvodněnou Vltavou uchýlit. Navíc je uspávání a evakuace takto vzácných zvířat vždycky rizikem, které je potřeba pečlivě zvážit.

Samice s mláďaty stačilo nalákat na rozinky a oříšky a přešly do věže samy, koneckonců si to v rámci tréninku v minulosti několikrát vyzkoušely. Richard tam přejít odmítl a zasekl se dole, proto ho musel veterinář uspat a do povodňové věže ho chovatelé přenesli (více zde). Několik dní byl na ně proto naštvaný.

Skupina pražských goril

Nicméně voda stoupala a hrozilo, že dojde na dramatický scénář podobný tomu ze srpna 2002, kdy se musely gorily z povodňové věže evakuovat na člunech. Samec Pongo, který tehdy odmítl do povodňové věže po schodech vylézt, se utopil.

Tentokrát bylo neustále připraveno několik variant, jak postupovat dál, uvažovalo se i o přemístění goril z povodňové věže do zoo ve Dvoře Králové (více zde), podobně jako tomu bylo po povodních v roce 2002. Tehdy tam pražské gorily strávily zhruba rok.

Poté se do opraveného pavilonu vrátily samice Shinda a Kijivu, záhy k nim z Anglie přibyl samec Richard. V prosinci 2004 se narodilo první mládě (samička Moja, která po dosažení dospělosti odešla k nové gorilí rodině a letos v dubnu se jí narodilo mládě, více zde). Do skupiny přibyly také samice Kamba a před dvěma a půl lety ještě Bikira (více zde). Kijivu postupně porodila ještě samečky Tatua (ten později tragicky zahynul, více zde), Kiburiho a Nurua (zde).

Budoucnost goril v pražské Troji

Práce na rekonstrukci povodní poničeného pavilonu ještě neskončily, nicméně Zoo Praha už má jasno v tom, že budoucnost těchto vzácných zvířat v Praze je možná jedině v pavilonu, který nemohou ohrožovat povodně. Proto vedení Zoo Praha spolu s kurátorem primátů a v součinnosti s vedením pražského magistrátu hledají to nejvhodnější místo pro nový gorilinec a připravují podklady pro zpracování projektu. Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek předběžně odhaduje náklady na jeho výstavbu na více než 50 milionů korun.   

Na výstavbu nového pavilonu pro gorily půjde i část prostředků z povodňového konta (č. účtu 3070207/0100), na kterém už se sešlo přes deset milionů korun. Přispět lze i formou povodňové DMS (ve tvaru DMS ZOOPRAHA zaslat na 87 777).

Po letošních povodních se gorilí skupina díky maximálnímu nasazení chovatelů i dobrovolníků ani ne za tři týdny vrátila ke svému obvyklému režimu. Už v pátek, dokonce krátce po vypuštění z věže, bylo vidět, s jakou radostí se do své expozice vrátily. "Radostně mručely velice rychle poté, co expozici nejprve prošla Shinda, jako vedoucí samice dala ostatním najevo, že je vše v pořádku a mohou sejít také," zrekapituloval jejich páteční návrat Vít Lukáš (více zde).

Richard sešel podle očekávání do expozice jako poslední, proto skupinu dolů vedla Shinda, jako vedoucí samice (více o hierarchii ve skupině například zde). Také mu trvalo nejdéle, než se odvážil přecházet do ložnic, ale po víkendu už si vše sedlo. "Už v neděli se gorily nechaly na krmení zavřít každá do své ložnice, jen Shinda s Kijivu mají společnou, a krmení probíhá v klidu a pohodě jako dřív. Po krmení v ložnicích odpočívají a chovatelé jim v té době uklízejí expozici. Přechod byl výborný, vše se vrací k normálnímu režimu," řekl Lukáš.

Jen jsou podle něj při nakukování přes okno do přípravny gorily překvapené, proč jsou tam bílé stěny a vypadá jako holobyt bez nábytku. To už se ale doladí za provozu, podstatné jsou vyhovující podmínky pro zvířata a jejich životní pohoda.   

Gorily obecně jsou největšími lidoopy. Samice jsou menší, samci dorůstají výšky až 180 cm, ti nejmohutnější dosahují hmotnosti až 250 kg. Obvyklá váha pražského samce Richarda dělá zhruba 165 kg. "Jen pokud je ve stresu, například po porodu Kamby, tak méně žere a na váze něco ztratí, rychle to ale nabere zpět. Myslím, že v povodňové věži ani nezhubl, protože s jídlem trucoval jen první dny a pak se naopak cpal velmi dobře," je přesvědčen Vít Lukáš, že Richard váží stejně i po povodních.

Podobné rodinné skupiny, jako v pražské zoo, gorily tvoří i ve volné přírodě. Sdružují se do malých rodinných tlup, které vede nejsilnější a stříbrohřbetý samec. Nejsou přitom nijak akční, za den ujdou za potravou pár stovek metrů, a často odpočívají i během dne. "Ačkoliv si to mnozí nemyslí, život goril ve volné přírodě je skutečně v mnohém podobný tomu v naší expozici. I volně žijící gorily hodně odpočívají a budují si proto hnízda na zemi nebo nízko ve větvích - v expozici na parkosech či na schodech - a to ve dne i v noci," doplňuje Lukáš.