Udělejte si z domova zelený ráj. Tyto odolné pokojovky zvládnou i stín

Že vám doma bez sluníčka nic zeleného neporoste? Ale kdepak, některé pokojové rostliny se cítí báječně i v tmavších koutech. Dokonce jsou zelené krasavice, které zastíněná stanoviště přímo milují. Vyzkoušejte je, vždyť díky zeleni je člověk prokazatelně šťastnější.

Zamiokulkas, krasavec původem ze Zanzibaru, si se stínem i minimální zálivkou poradí.

Zamiokulkas

Temnota ani málo vody této krasavici (Zamioculcas zamiifolia), nazývané také Drahokam Zanzibaru, vůbec nevadí. Vydrží všechno a bez protestu. Dokonce platí, že krásnou charakteristickou tmavě zelenou barvu získá zamiokulkas teprve na stinném stanovišti. A to je výzva.

Když je na rostliny moc tma, překotně rostou

Začala rostlina najednou tvořit nové výhonky, které jsou velmi dlouhé, měkké a světlejší než ostatní? Může to být známka paniky, se kterou se květina pokouší dostat ke zdrojům světla.

Arálie (Fatsia japonica) je celkem skromná. Bude úplně spokojená na nějakém vyvýšeném místě, aby měla dost prostoru.

Prodara japonská

Prodara japonská neboli arálie (Fatsia japonica) je krásné dítě stínu. Roste rychle a může překonat i dvoumetrovou výšku. Vyhovují jí teploty kolem 18 °C. V zimě je pro ni ideální stanoviště blízko vchodových dveří do domu, v létě pak vzdušný stinný kout na balkoně nebo v zahradě.

Když je na rostliny moc tma, zbavují se přítěže

Nejdřív jeden, pak druhý, třetí. Pokud nemá dostatek sluneční energie, aby vyživila všechny své „orgány“, loučí se vaše květina postupně se všemi lístky. Její prioritou zůstávají kořeny a stonek.

Kencie, pokojovka patřící mezi palmy, také zvládne bydlení ve stínu.

Kencie

Díky rozložitým listům vytvoří tato rostlina (Howea forsteriana) z rodu palem u vás doma atmosféru jako na dovolené v tropech. Při zalévání je třeba postupovat citlivě. Jestliže je horní vrstva zeminy suchá, potřebuje tato exotická kráska čerstvou vodu, pokud možno měkkou.

Tchýnin jazyk neboli sansevieria má sice na tomto snímku světla dost, nicméně vám poroste i v tmavším koutě domácnosti.

Sanseviera

Česky se jí nepěkně říká i tchynin jazyk (Sansevieria trifasciata) a dříve nechyběla téměř v žádné domácnosti, určitě si ji pamatujete třeba u babičky. 

Má štíhlé, pevné, sytě zelené listy se světlým mramorováním, které hrdě ční přímo ke stropu. Existují i kultivary s podélným žlutým pruhem na okraji štíhlého dlouhého listu.

Pokud to s květinami moc neumíte, má pro vás tchýnin jazyk výhodu, že je to téměř nezničitelná rostlina. I když občas zapomenete na zálivku, nebude vám to mít za zlé. Sansevieria má ráda teplo a spíš sucho než vlhko.