Podkrovní romantika vypadá krásně v katalozích, v praxi to až tak sluníčkově nefunguje. Blahořečit si v těchto dnech budou lidé, kteří už při stavbě počítali s klimatizací. A je jim jedno, zda se píše, že vysušuje sliznice, zanáší do domu bacily, tuhne po ní krk a další podobné aspekty.
Ten, kdo při stavbě šetřil, anebo mu to dřív nepřišlo až tak důležité, má teď dost složité dilema. Dodělávat klimatizaci do podkroví dodatečně je velmi problematické. Při představě, že budete muset odmontovat sádrokartony, abyste nepoškodili izolaci a parozábrany, se mnoho lidí do podobné rekonstrukce ani nepustí. Přece dosud vždy platilo, že těch pár dní tropických veder ročně se vždycky nějak přežilo. Jestli to však půjde jako dosud, možná tento přístup budeme muset přehodnotit.
1. Na izolaci nešetřete
Zatímco před dvaceti třiceti lety stačilo podkroví zateplit „šestnáckou“ vatou, dnes už by takové podkroví neprošlo stavebním povolením. „Záleží na tom, zda jde o nadkrokevní nebo podrokevní zateplení i na zateplovacím materiálu, ale dnes by rozumný stavebník měl počítat zhruba se třiceti centimetry izolace,“ radí projektant Stanislav Šembera.
Jde o to, že při silnější vrstvě izolace déle trvá, než se celý prostor vyhřeje. O menším úniku tepla v zimě nemluvě.
2. Udržujte větrací režim
I ta nejkvalitnější izolace vám nepomůže, pokud budete místnost oteplovat nejen od střechy, ale i zevnitř. V praxi to znamená, že je celý den třeba místnosti zabednit, zatáhnout závěsy, žaluzie, větrat teprve až večer v okamžiku, kdy venkovní teplota pocitově klesne pod teplotu v místnosti.
Větrejte pokud možno jen okny ze severní strany. Během dne se nepokoušejte větrat. Někdy může proudící vzduch vyvolat pocit osvěžení, ve skutečnosti se do místnosti dostává další horký vzduch.
3. Jedna předokenní je za sto vnitřních
Klasické vnitřní žaluzie jsou dobré pro běžné podmínky, dobře zastiňují před sluncem, ale nezabrání proniknutí tepla až do vnitřních prostor. Nejlepší teplo je jenom to, které se vůbec do místnosti nedostane.
Venkovní žaluzie mají tu výhodu, že je lze montovat i dodatečně na okno. Nevypadá to sice nijak extra, navíc se tím zmenšuje viditelná výška prosklení, Jenže mnoho z nás by teď žilo klidně ve tmavé noře, hlavně aby tam byl chládek na spaní – jako to udělali v Austrálii.
Totéž platí i pro střešní okna. Ta mají tu výhodu, že na stávající modely lze vcelku levně a elegantně přimontovat venkovní markýzu. I u střešních oken lze samozřejmě zabudovat venkovní roletu, ta je pochopitelně ještě účinnější. A navíc chrání střešní okno například před kroupami. I na ty možná letos dojde.
4. Zrcadlová fólie jako málo využívaný prvek
Fólie se prodávají v několikerém provedení podle vlastností. Hodně lidí zná bezpečnostní fólie a má je nalepené například na oknech v přízemí. Hlavně na veřejných budovách s velkým prosklením však vidíte protisluneční fólie, které zvenčí působí jako zrcadlo a zevnitř jsou průhledné jen s mírným zatmavením.
Na rodinném domě to možná není moc na parádu, ale zatímco předokenní rolety by vás přišly například na deset tisíc korun na jedno okno, tady je to zhruba pětistovka. Přitom taková fólie dokáže odrazit i 80 procent slunečního záření (více o tom, jak ji nainstalovat, najdete zde).
5. Mobilní klimatizace
Na první pohled finančně výhodné řešení. Za cenu kolem šesti sedmi tisíc korun získáte mobilní klimatizační jednotku. Není však právě jednoduché ji správně vybrat a nainstalovat. Ostatně přečtěte si nedávné zážitky kolegy z Technetu, to mluví za vše. Cenový strop mobilních klimatizací se pohybuje někde koem 15 tisíc korun. S cenou roste nejen kvalita provedení, ale i schopnost nižší hlučnosti provozu.
Největším problémem je to, že podobné přístroje jsou určené jen pro jednu místnost, takže když budete chtít chladit pokojíky sobě a svým dětem, pěkně se s ní po kolečkách najezdíte. Brzy si vytvoříte harmonogram, jak pokrýt všechny podkrovní pokoje, abyste postupně „vykryli“ potřeby celé rodiny. Odpoledne dvě hodinky pro každý pokoj. Anebo jich koupíte víc.
Pro zvětšení obrázku klikněte na miniaturu.
Ale snad nejstrašnější je na mobilní klimatizaci silný zvuk, který vydává větrák a chladicí jednotka, rozhodně nepočítejte s tím, že byste při těchto zvucích usnuli. Zvláště u levných jednotek.
Je ale pravda, že když místnost „předchladíte“ a na noc přepnete na nejniřší „udržovací“ výkon, možná usnete.
Velkým nedostatkem u nás prodávaných klimatizací je jejich přizpůsobení pouze pro posuvné systémy otevírání oken: ať už horizontálních či vertikálních. U českého na závěsech otevíraného okna nemáte v podstatě šanci vypouštěcí hadici rozumně upevnit, aby se horký vzduch dostal ven z místnosti. Navíc vždy budete mít v pokoji alespoň metr hadice o průměru kolem 150 mm, která je rozžhavená a snižuje tak účinnost chlazení.
Ozval se čtenář, který vyřešil problém s oknem tak, že vždy v horku rozmontuje okno a místo vnější okenní tabule vloží plastovou desku s vyříznutým otvorem. To už je skutečně pokrok. Názorně to vidíte na obrázku.
6. Okenní klimatizace
U nás se téměř nevyskytují, ve Spojených státech ji vidíte v každém filmu. Prodává se za cenu kolem patnácti až dvaceti tisíc korun. Její výhoda spočívá v tom, že hlučná část přístroje je mimo byt za zavřeným oknem. Není třeba nic vrtat, jen je třeba obětovat jedno okno a nechat místo normálního křídla vyrobit konstrukci, do které se klimatizace vloží.
7. Pomůže i větrák
Když je nejhůř, pomůže i větrák. Ideální je oscilační, aby se pravidelně hýbal vzduch. Navíc je účinný i při malých otáčkách, kdy nedělá rámus a lze při tom spát.
8. Nepijte na noc
V horku je třeba doplňovat tekutiny, ale nedohánějte to těsně před tím, než jdete spát. Uvědomte si, že v takovém horku asi moc kvalitně spát nebudete, není potřeba se ještě uprostřed noci budit na záchod.
9. Nespěte nazí
Během noci vypotíte decilitry tekutiny a není příjemné ležet v potu. Kupte si raději lehké bavlněné saténové pyžamo, zvolte co nejtenčí pokrývku nebo použijte prostěradlo, nejlépe lněné.
